GÖRLICH Ladislav 29.5.1892-21.4.1967: Porovnání verzí
Řádka 19: | Řádka 19: | ||
| alma mater = | | alma mater = | ||
| zaměstnavatel = | | zaměstnavatel = | ||
− | | povolání = 15- Lékaři<br /> | + | | povolání = 15- Lékaři<br />68- Redaktor nebo žurnalista<br /> |
| titul = | | titul = | ||
| ocenění = | | ocenění = | ||
Řádka 52: | Řádka 52: | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
+ | [[Kategorie:68- Redaktor nebo žurnalista]] | ||
[[Kategorie:1892]] | [[Kategorie:1892]] | ||
[[Kategorie:Polička]] | [[Kategorie:Polička]] | ||
[[Kategorie:1967]] | [[Kategorie:1967]] | ||
[[Kategorie:Vlachovo Březí]] | [[Kategorie:Vlachovo Březí]] |
Aktuální verze z 28. 2. 2020, 10:08
Ladislav GÖRLICH | |
Narození | 29.5.1892 |
---|---|
Místo narození | Polička |
Úmrtí | 21.4.1967 |
Místo úmrtí | Vlachovo Březí (u Prachatic) |
Povolání |
15- Lékaři 68- Redaktor nebo žurnalista |
Citace | Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 689 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=139830 |
GÖRLICH, Ladislav, * 29. 5. 1892 Polička, † 21. 4. 1967 Vlachovo Březí (u Prachatic), zubní lékař, publicista
Po maturitě na I. českém gymnáziu v Brně vystudoval 1912–18 medicínu na české univerzitě v Praze. Za první světové války byl činný v českém studentském hnutí; 1920–21 jeden z představitelů levicového křídla Realistického klubu. 1921–28 člen a funkcionář KSČ, kde ve druhé polovině dvacátých let patřil k protagonistům trockistické opozice, vydávající časopis Rudý prapor – „list stoupenců leninského křídla Komunistické internacionály (opozice)“. 1927 spoluautor (s B. Hůlou) manifestu Na obranu ruské revoluce, vyzývajícího Stalina a jeho stoupence k zastavení útoků proti trockistům a hledání společné cesty k vytvoření silného, jednotného komunistického hnutí. 1928 byl z KSČ vyloučen; poté 1929–38 a 1945–48 politicky působil v Československé sociální demokracii. 1921 spoluzakladatel, 1923–25 a 1928 předseda Socialistické společnosti, levicového intelektuálního diskusního klubu v Praze, na jehož půdě se v tolerantní atmosféře střetali stoupenci různých tehdejších socialistických proudů a skupin; od 1924 činovník Společnosti pro hospodářské a kulturní sblížení s novým Ruskem. Ve druhé polovině třicátých let kritik tzv. moskevských procesů a stalinské diktatury vůbec. Za druhé světové války spolupracoval s domácím odbojem; v prvních poválečných letech se exponoval v levicovém mládežnickém spolku Jack London club, přispíval do jeho Zpravodaje a z revidovaných trockistických pozic kritizoval dobovou mocenskou expanzi KSČ. Autor řady samostatných publikací, mj.: Proč roste klerikalismus (1924), Agrární otázka v ruské revoluci (1924), T. G. Masaryk a dnešek (1945), Masaryk a marxismus (1946), Demokracií k socialismu (1946).
L: J. Tomeš, Průkopníci a pokračovatelé. Osobnosti v dějinách české sociální demokracie, druhé vydání, 2005, s. 54; třetí vydání, 2013, s. 65.
Josef Tomeš