GÜNTERODU z Abraham ?1570-?1609: Porovnání verzí
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Abraham GÜNTERODU z | | jméno = Abraham GÜNTERODU z | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = | + | | datum narození = před 1570 |
| místo narození = | | místo narození = | ||
| datum úmrtí = asi 1609 | | datum úmrtí = asi 1609 | ||
Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''z GÜNTERODU, Abraham''' ''(též z GYNTERRODU), * před 1570, † asi 1609 Kopidlno, překladatel'' | ||
+ | |||
+ | Patřil k nižší šlechtě, spjaté s lobkovickými statky v severních Čechách. Jeho otec byl nejspíše úředníkem na panství Kryštofa z Lobkovic. V polovině prosince 1582 byl G. zapsán na univerzitě v Tübingenu a 1590 spolu s Janem Kopeckým z Boleslavi, pozdějším bratrským knězem, ve Wittenbergu, kde se věnoval studiu řečtiny. I z jeho dalších kontaktů lze soudit, že měl blízký vztah k jednotě bratrské. Před 1594 se oženil a zakoupil dvůr ve Straškově (u Roudnice nad Labem) na panství Oldřicha Felixe z Lobkovic. 1602 ho prodal a usadil se v Kopidlnu. Se svým wittenberským spolužákem Adamem Kocourkem-Felinem přeložil z řečtiny do češtiny první knihu Xenofontovy ''Kyrúpaideie''. Na výzvu Daniela Adama z Veleslavína sám dokončil překlad zbývajících sedmi knih a celé dílo, vytištěné 1605, dedikoval Oldřichu Felixovi z Lobkovic. Vyznačuje se vysokou jazykovou kvalitou a G. je doplnil rozsáhlými přídavky kompilační povahy ze spisů Herodota a jiných antických autorů, které měly podpořit věrohodnost Xenofontova díla. Přídavky byly uvedeny samostatnou dedikací Jindřichovi Libštejnskému z Kolovrat a na Žichovicích. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' překlad: Xenofon, Cyri paedia, hodnověrná starožitná historia o chvalitebném ve všelikých knížetcích ctnostech vycvičení a zvedení, 1605; Přídavkové k historii Xenofontově o životu Cýra, 1605. Edice: Xenofona Cyropaedie, J. V. Rozum (ed.), 1856–1857. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' RSN 3, s. 529; OSN 10, s. 622; F. Menčík, Studenti z Čech a Moravy ve Witemberku od r. 1502 až do r. 1602, in: ČNM 71, 1897, s. 266; A. Truhlář, Dodatky a opravy k biografiím starších spisovatelů českých a k starší české bibliografii, in: tamtéž 87, 1913, s. 170; K. Hrdina, Studenti z českých zemí na vysokých školách v cizině, in: Věstník ČAVU 28–29, 1919–1920, s. 64; MSN 2, s. 1089; DLČ 1, s. 759; J. Vlček, Dějiny české literatury 2, 1931, s. 35; KSN 4, s. 579; Dějiny české literatury 1, 1959, s. 351; M. Kopecký, Daniel Adam z Veleslavína, 1962, s. 65–67; RHB 2, s. 244; M. Kopecký, Dnešní čtenář a starší bratrská literatura, in: Z kralické tvrze 1, 1967, s. 3; LČL 1, s. 837. | ||
+ | |||
+ | Jiří Just | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:64- Překladatel]] | [[Kategorie:64- Překladatel]] | ||
Řádka 16: | Řádka 27: | ||
[[Kategorie:1609]] | [[Kategorie:1609]] | ||
[[Kategorie:Kopidlno]] | [[Kategorie:Kopidlno]] | ||
− | |||
− | |||
− |
Verze z 17. 5. 2019, 18:30
Abraham GÜNTERODU z | |
Narození | před 1570 |
---|---|
Úmrtí | asi 1609 |
Místo úmrtí | Kopidlno |
Povolání | 64- Překladatel |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46650 |
z GÜNTERODU, Abraham (též z GYNTERRODU), * před 1570, † asi 1609 Kopidlno, překladatel
Patřil k nižší šlechtě, spjaté s lobkovickými statky v severních Čechách. Jeho otec byl nejspíše úředníkem na panství Kryštofa z Lobkovic. V polovině prosince 1582 byl G. zapsán na univerzitě v Tübingenu a 1590 spolu s Janem Kopeckým z Boleslavi, pozdějším bratrským knězem, ve Wittenbergu, kde se věnoval studiu řečtiny. I z jeho dalších kontaktů lze soudit, že měl blízký vztah k jednotě bratrské. Před 1594 se oženil a zakoupil dvůr ve Straškově (u Roudnice nad Labem) na panství Oldřicha Felixe z Lobkovic. 1602 ho prodal a usadil se v Kopidlnu. Se svým wittenberským spolužákem Adamem Kocourkem-Felinem přeložil z řečtiny do češtiny první knihu Xenofontovy Kyrúpaideie. Na výzvu Daniela Adama z Veleslavína sám dokončil překlad zbývajících sedmi knih a celé dílo, vytištěné 1605, dedikoval Oldřichu Felixovi z Lobkovic. Vyznačuje se vysokou jazykovou kvalitou a G. je doplnil rozsáhlými přídavky kompilační povahy ze spisů Herodota a jiných antických autorů, které měly podpořit věrohodnost Xenofontova díla. Přídavky byly uvedeny samostatnou dedikací Jindřichovi Libštejnskému z Kolovrat a na Žichovicích.
D: překlad: Xenofon, Cyri paedia, hodnověrná starožitná historia o chvalitebném ve všelikých knížetcích ctnostech vycvičení a zvedení, 1605; Přídavkové k historii Xenofontově o životu Cýra, 1605. Edice: Xenofona Cyropaedie, J. V. Rozum (ed.), 1856–1857.
L: RSN 3, s. 529; OSN 10, s. 622; F. Menčík, Studenti z Čech a Moravy ve Witemberku od r. 1502 až do r. 1602, in: ČNM 71, 1897, s. 266; A. Truhlář, Dodatky a opravy k biografiím starších spisovatelů českých a k starší české bibliografii, in: tamtéž 87, 1913, s. 170; K. Hrdina, Studenti z českých zemí na vysokých školách v cizině, in: Věstník ČAVU 28–29, 1919–1920, s. 64; MSN 2, s. 1089; DLČ 1, s. 759; J. Vlček, Dějiny české literatury 2, 1931, s. 35; KSN 4, s. 579; Dějiny české literatury 1, 1959, s. 351; M. Kopecký, Daniel Adam z Veleslavína, 1962, s. 65–67; RHB 2, s. 244; M. Kopecký, Dnešní čtenář a starší bratrská literatura, in: Z kralické tvrze 1, 1967, s. 3; LČL 1, s. 837.
Jiří Just