GÜNTHER Anton 5.6.1876-29.4.1937: Porovnání verzí
(→Literatura) |
|||
(Nejsou zobrazeny 2 mezilehlé verze od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Anton GÜNTHER | | jméno = Anton GÜNTHER | ||
− | | obrázek = | + | | obrázek = Gunther Anton portret1.jpg |
| datum narození = 5.6.1876 | | datum narození = 5.6.1876 | ||
− | | místo narození = Boží Dar ( | + | | místo narození = Boží Dar (u Jáchymova) |
| datum úmrtí = 29.4.1937 | | datum úmrtí = 29.4.1937 | ||
− | | místo úmrtí = Boží Dar ( | + | | místo úmrtí = Boží Dar (u Jáchymova) |
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 812 |
+ | }} | ||
+ | |||
+ | '''GÜNTHER, Anton,''' ''* 5. 6. 1876 Boží Dar (u Jáchymova), † 29. 4. 1937 Boží Dar (u Jáchymova), zpěvák, skladatel lidových písní'' | ||
+ | |||
+ | Syn výšivkáře, malozemědělce a lidového hudebníka Johanna G. (1846–1901) a Elisabethy, roz. Lorenzové. Vyučil se litografem v Buchholzi (Annaberg–Buchholz), od 1895 pracoval v tiskárně A. Haaseho v Praze. Trvale zůstal v blízkém kontaktu s rodinou a po otcově smrti převzal rodinné hospodářství. Ač hudbě samouk, začal na sklonku devadesátých let psát písně v krušnohorském německém lidovém nářečí; ty pak rozmnožoval jako populární pohlednice s notovými zápisy a vydával je v lipském nakladatelství Hoffmeister. Jako zpěvák byl zván k vystoupením v Čechách, v Rakousku, a zejména v Německu, a to nejen v blízkém okolí (Oberwiesenthal aj.), ale i v Drážďanech a Berlíně. Napsal kolem sto čtyřiceti písní, z nichž skoro devadesát bylo vydáno tiskem; nejznámější byly ''Drham is drham'', ''Mei Vaterhaus'', ''Mei Grussmüterla'', | ||
+ | ''Der Kuckuck'', ''Schneeschuhfahrermarsch'' či ''Wu de Wälder haamlich rauschn''. | ||
+ | |||
+ | 1908 se oženil s Marií Zettlovou, s níž měl tři děti (syn Erwin, 1909–1974, pokračoval v otcově díle jako lidový zpěvák v NDR). Za první světové války G. bojoval na srbské frontě, později byl nasazen v lazaretu v Chomutově; domů se vrátil až 1920. Nadále psal písně v lidovém dialektu, které byly nahrány na gramofonové desky, a vystupoval zejména v Sasku. Postupně však lidový zpěv v dialektu ustupoval novějším formám. Boží Dar velkolepě oslavil jeho šedesáté narozeniny, G. městu věnoval finanční obnos ve prospěch chudých. Život ukončil sebevraždou. Pohřben byl v Božím Daru, na náměstí má pamětní desku. Do češtiny jeho texty přeložil J. V. Nečas v devadesátých letech 20. stol. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' LDM 1, s. 475–479; www.anton-guenther.de (cit. 24. 10. 2016); de.wikipedia.org (cit. 24. 10. 2016); Der erzgebirgische Volkssänger A. G. Leben und Werk, G. Heilfurth (ed.), Frankfurt am Main 1962; M. Günther – L. Walther, A. G. – Freiheit zwischen Grenzen, Friedrichsthal 2011. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' SOA, Plzeň, matrika zemřelých řkt. f. ú. Boží Dar 1902–1949, sv. 16, s. 124. | ||
+ | |||
+ | Jiří Martínek | ||
− | |||
− | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] |
Aktuální verze z 7. 6. 2021, 14:10
Anton GÜNTHER | |
Narození | 5.6.1876 |
---|---|
Místo narození | Boží Dar (u Jáchymova) |
Úmrtí | 29.4.1937 |
Místo úmrtí | Boží Dar (u Jáchymova) |
Povolání | 63- Spisovatel |
Citace | Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 812 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=76312 |
GÜNTHER, Anton, * 5. 6. 1876 Boží Dar (u Jáchymova), † 29. 4. 1937 Boží Dar (u Jáchymova), zpěvák, skladatel lidových písní
Syn výšivkáře, malozemědělce a lidového hudebníka Johanna G. (1846–1901) a Elisabethy, roz. Lorenzové. Vyučil se litografem v Buchholzi (Annaberg–Buchholz), od 1895 pracoval v tiskárně A. Haaseho v Praze. Trvale zůstal v blízkém kontaktu s rodinou a po otcově smrti převzal rodinné hospodářství. Ač hudbě samouk, začal na sklonku devadesátých let psát písně v krušnohorském německém lidovém nářečí; ty pak rozmnožoval jako populární pohlednice s notovými zápisy a vydával je v lipském nakladatelství Hoffmeister. Jako zpěvák byl zván k vystoupením v Čechách, v Rakousku, a zejména v Německu, a to nejen v blízkém okolí (Oberwiesenthal aj.), ale i v Drážďanech a Berlíně. Napsal kolem sto čtyřiceti písní, z nichž skoro devadesát bylo vydáno tiskem; nejznámější byly Drham is drham, Mei Vaterhaus, Mei Grussmüterla, Der Kuckuck, Schneeschuhfahrermarsch či Wu de Wälder haamlich rauschn.
1908 se oženil s Marií Zettlovou, s níž měl tři děti (syn Erwin, 1909–1974, pokračoval v otcově díle jako lidový zpěvák v NDR). Za první světové války G. bojoval na srbské frontě, později byl nasazen v lazaretu v Chomutově; domů se vrátil až 1920. Nadále psal písně v lidovém dialektu, které byly nahrány na gramofonové desky, a vystupoval zejména v Sasku. Postupně však lidový zpěv v dialektu ustupoval novějším formám. Boží Dar velkolepě oslavil jeho šedesáté narozeniny, G. městu věnoval finanční obnos ve prospěch chudých. Život ukončil sebevraždou. Pohřben byl v Božím Daru, na náměstí má pamětní desku. Do češtiny jeho texty přeložil J. V. Nečas v devadesátých letech 20. stol.
L: LDM 1, s. 475–479; www.anton-guenther.de (cit. 24. 10. 2016); de.wikipedia.org (cit. 24. 10. 2016); Der erzgebirgische Volkssänger A. G. Leben und Werk, G. Heilfurth (ed.), Frankfurt am Main 1962; M. Günther – L. Walther, A. G. – Freiheit zwischen Grenzen, Friedrichsthal 2011.
P: SOA, Plzeň, matrika zemřelých řkt. f. ú. Boží Dar 1902–1949, sv. 16, s. 124.
Jiří Martínek