GÜNTHER František Xaver 1790: Porovnání verzí

Z Personal
(GÜNTHER_František_Xaver_1790)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = František Xaver GÜNTHER
+
| jméno = Franz Xaver GÜNTHER
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1790
+
| datum narození = 30.12.1812
| místo narození =  
+
| místo narození = Nový Losimtál (nyní z. l. Jedlina, u Tachova)
| datum úmrtí =  
+
| datum úmrtí = 6.2.1887
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Bad Ischl (Rakousko)
 
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
 
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>František Xaver GÜNTHER
+
}}
 +
 
 +
'''GÜNTNER, Franz Xaver''' ''(též František), * 30. 12. 1812 Nový Losimtál (nyní z. l. Jedlina, u Tachova), † 6. 2. 1887 Bad Ischl (Rakousko), soudní lékař, pedagog''
 +
 
 +
Pocházel z rodiny chalupníka Georga G. Gymnázium a poté filozofická studia absolvoval G. na pražské univerzitě, kde pokračoval v lékařském studiu. Nejprve 1840 získal titul doktora chirurgie, o rok později, po obhajobě disertace o horečce omladnic, titul doktora medicíny. Stal se také magistrem porodnictví. Po promoci praktikoval ve Všeobecné nemocnici, 1843–45 byl asistentem na katedře soudního lékařství a lékařské policie a tomuto oboru se poté věnoval celý profesní život. 1846–48 sbíral zkušenosti jako praktikant na kouřimském krajském úřadu. 1849 se habilitoval ze soudního lékařství a přednášel tento obor na pražské právnické fakultě. 1850–54 pracoval jako prosektor na anatomii. Od 1854 až do odchodu na odpočinek 1884 působil jako mimořádný profesor soudního lékařství opět na právnické fakultě. Publikoval řadu monografií i studií v rakouských odborných periodikách, mj. i časopise pražské lékařské fakulty
 +
''Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde'', zřejmě ne vždy kvalitní odborné úrovně. G. hlavní dílo
 +
''Handbuch der öffentlichen Sanitätspflege für Ärzte, Juristen und jeden Gebildeten'' (1865) podrobil E. Hofmann, pražský rodák, profesor státního a soudního lékařství v Innsbrucku a Vídni, ostré kritice
 +
(in: ''Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde'' 90, 1866, ''Literarischer Anzeiger'', s. 22–24). Upozornil v ní na řadu zcela nevědeckých, a někdy až směšných G. tvrzení.
 +
 
 +
Významně se uplatnili i G. bratři '''Gabriel Johann Baptist G.''' (1804–1867) a Wenzel G. (* 29. 11. 1820 Nový Losimtál, z. l. Jedlina /u Tachova/, † 9. 10. 1896 Salcburk, Rakousko), který v Praze rovněž vystudoval medicínu a později se stal profesorem chirurgie v Salcburku.
 +
 
 +
'''L:''' RSN 3, s. 530; EBL 1, s. 185; BL 1, s. 490; BSPLF 1, s. 102; Die deutsche Karl-Ferdinands-Universität in Prag, 1889, s. 147–148; Koerting, s. 156–157; Prager medizinische Wochenschrift 12, 1887, č. 6, s. 48. Wenzel G.: Salzburger Volksblatt 9. a 13. 10. 1896; ÖBL 1, s. 102 (s další literaturou).
 +
 
 +
'''P:''' SOA, Plzeň, sbírka matrik, nar. řkt. f. ú. Jedlina 02, 1787–1822, fol. 41; fol. 58; Archiv UK, Praha, matrika M 64 s. 78, 84; C 101.
 +
 
 +
Ludmila Hlaváčková
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
  
[[Kategorie:1790]]
+
[[Kategorie:1812]]
 +
[[Kategorie:Jedlina]]
 +
[[Kategorie:1887]]
 +
[[Kategorie:Bad Ischl]]

Verze z 29. 5. 2019, 18:55

Franz Xaver GÜNTHER
Narození 30.12.1812
Místo narození Nový Losimtál (nyní z. l. Jedlina, u Tachova)
Úmrtí 6.2.1887
Místo úmrtí Bad Ischl (Rakousko)
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=58706

GÜNTNER, Franz Xaver (též František), * 30. 12. 1812 Nový Losimtál (nyní z. l. Jedlina, u Tachova), † 6. 2. 1887 Bad Ischl (Rakousko), soudní lékař, pedagog

Pocházel z rodiny chalupníka Georga G. Gymnázium a poté filozofická studia absolvoval G. na pražské univerzitě, kde pokračoval v lékařském studiu. Nejprve 1840 získal titul doktora chirurgie, o rok později, po obhajobě disertace o horečce omladnic, titul doktora medicíny. Stal se také magistrem porodnictví. Po promoci praktikoval ve Všeobecné nemocnici, 1843–45 byl asistentem na katedře soudního lékařství a lékařské policie a tomuto oboru se poté věnoval celý profesní život. 1846–48 sbíral zkušenosti jako praktikant na kouřimském krajském úřadu. 1849 se habilitoval ze soudního lékařství a přednášel tento obor na pražské právnické fakultě. 1850–54 pracoval jako prosektor na anatomii. Od 1854 až do odchodu na odpočinek 1884 působil jako mimořádný profesor soudního lékařství opět na právnické fakultě. Publikoval řadu monografií i studií v rakouských odborných periodikách, mj. i časopise pražské lékařské fakulty Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde, zřejmě ne vždy kvalitní odborné úrovně. G. hlavní dílo Handbuch der öffentlichen Sanitätspflege für Ärzte, Juristen und jeden Gebildeten (1865) podrobil E. Hofmann, pražský rodák, profesor státního a soudního lékařství v Innsbrucku a Vídni, ostré kritice (in: Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde 90, 1866, Literarischer Anzeiger, s. 22–24). Upozornil v ní na řadu zcela nevědeckých, a někdy až směšných G. tvrzení.

Významně se uplatnili i G. bratři Gabriel Johann Baptist G. (1804–1867) a Wenzel G. (* 29. 11. 1820 Nový Losimtál, z. l. Jedlina /u Tachova/, † 9. 10. 1896 Salcburk, Rakousko), který v Praze rovněž vystudoval medicínu a později se stal profesorem chirurgie v Salcburku.

L: RSN 3, s. 530; EBL 1, s. 185; BL 1, s. 490; BSPLF 1, s. 102; Die deutsche Karl-Ferdinands-Universität in Prag, 1889, s. 147–148; Koerting, s. 156–157; Prager medizinische Wochenschrift 12, 1887, č. 6, s. 48. Wenzel G.: Salzburger Volksblatt 9. a 13. 10. 1896; ÖBL 1, s. 102 (s další literaturou).

P: SOA, Plzeň, sbírka matrik, nar. řkt. f. ú. Jedlina 02, 1787–1822, fol. 41; fol. 58; Archiv UK, Praha, matrika M 64 s. 78, 84; C 101.

Ludmila Hlaváčková