GÜNTHER Hans 22.8.1910-5.5.1945: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 22.8.1910
 
| datum narození = 22.8.1910
| místo narození = Erfurt
+
| místo narození = Erfurt (Německo)
 
| datum úmrtí = 5.5.1945
 
| datum úmrtí = 5.5.1945
| místo úmrtí = Hlásná Třebaň, o. Beroun
+
| místo úmrtí = Hlásná Třebaň (u Berouna)
 
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
 
| povolání = 45- Voják nebo partyzán
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Hans GÜNTHER
+
}}
 +
 
 +
'''GÜNTHER, Hans,''' ''* 22. 8. 1910 Erfurt (Německo), † 5. 5. 1945 Hlásná Třebaň (u Berouna), činitel gestapa''
 +
 
 +
Vyučil se knihkupcem. Od 1928 zastával funkce v SA, o rok později vstoupil do NSDAP. Po nástupu nacistů k moci se vzdělával v důstojnických školách SA. Od září 1935 nastoupil ke gestapu v Erfurtu, kde měl s bratrem Rolfem na starosti tzv. židovskou otázku. Po anexi Rakouska na jaře 1938 vedl nově zřízenou Ústřední úřadovnu pro židovské vystěhovalectví. Cesty bratrů se rozdělily, když Rolf přešel do berlínského ústředí Hlavního říšského bezpečnostního úřadu RSHA (Reichssicherheitshauptamt), zatímco G. od července 1939 převzal Ústřední úřadovnu pro židovské vystěhovalectví v Praze. Byl zodpovědný za deportace židovského obyvatelstva. (1942 byl bratr Rolf pověřen, aby dohlédl na zlepšení technické stránky vyhlazovacího procesu v táborech operace Reinhardt, kam G. posílal desetitisíce československých a německých židů z terezínského ghetta.) G. byl zařazen do SS a 1941 povýšen do hodnosti Sturmbannführera. Vzorně dodržoval pokyny představených, směřující k likvidaci židovské populace, podílel se na založení tzv. židovského muzea a natočení propagandistického filmu ''Terezín – Vůdce daroval Židům město'' (1944). Osobně zodpovídal za některé popravy vězňů během inspekcí v Terezíně. V úřadu zůstal do května 1945; po vypuknutí povstání se pokusil utéci z Prahy, v nedaleké Hlásné Třebáni ho však v potyčce zabili čeští partyzáni. G. osud se podařilo osvětlit při vyšetřování v sedmdesátých letech minulého století.
 +
 
 +
'''L:''' J. B. Potthast, Das jüdische Zentralmuseum der SS in Prag – Gegnerforschung und Völkermord im Nationalsozialismus, München 2002, passim; E. Klee, Das Personenlexikon zum Dritten Reich: Wer war was vor und nach 1945, Frankfurt am Main 2005, s. 209; H. Safrian, Eichmann’s Men, Cambridge 2010, s. 31, 112; de.wikipedia.org (stav k 20. 10. 2016).
 +
 
 +
Vojtěch Kyncl
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
 
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
Řádka 17: Řádka 26:
 
[[Kategorie:1945]]
 
[[Kategorie:1945]]
 
[[Kategorie:Hlásná_Třebaň]]
 
[[Kategorie:Hlásná_Třebaň]]
 
== Literatura ==
 
J. B. Potthast, Das jüdische Zentralmuseum der SS in Prag, München 2002, passim; E. Klee, Das Personenlexikon zum Dritten Reich: Wer war was vor und nach 1945, Frankfurt am Main 2005, s. 2009; H. Safrian, Eichmann's Men, Cambridge 2010, s. 31, 112.
 

Verze z 17. 5. 2019, 17:50

Hans GÜNTHER
Narození 22.8.1910
Místo narození Erfurt (Německo)
Úmrtí 5.5.1945
Místo úmrtí Hlásná Třebaň (u Berouna)
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137108

GÜNTHER, Hans, * 22. 8. 1910 Erfurt (Německo), † 5. 5. 1945 Hlásná Třebaň (u Berouna), činitel gestapa

Vyučil se knihkupcem. Od 1928 zastával funkce v SA, o rok později vstoupil do NSDAP. Po nástupu nacistů k moci se vzdělával v důstojnických školách SA. Od září 1935 nastoupil ke gestapu v Erfurtu, kde měl s bratrem Rolfem na starosti tzv. židovskou otázku. Po anexi Rakouska na jaře 1938 vedl nově zřízenou Ústřední úřadovnu pro židovské vystěhovalectví. Cesty bratrů se rozdělily, když Rolf přešel do berlínského ústředí Hlavního říšského bezpečnostního úřadu RSHA (Reichssicherheitshauptamt), zatímco G. od července 1939 převzal Ústřední úřadovnu pro židovské vystěhovalectví v Praze. Byl zodpovědný za deportace židovského obyvatelstva. (1942 byl bratr Rolf pověřen, aby dohlédl na zlepšení technické stránky vyhlazovacího procesu v táborech operace Reinhardt, kam G. posílal desetitisíce československých a německých židů z terezínského ghetta.) G. byl zařazen do SS a 1941 povýšen do hodnosti Sturmbannführera. Vzorně dodržoval pokyny představených, směřující k likvidaci židovské populace, podílel se na založení tzv. židovského muzea a natočení propagandistického filmu Terezín – Vůdce daroval Židům město (1944). Osobně zodpovídal za některé popravy vězňů během inspekcí v Terezíně. V úřadu zůstal do května 1945; po vypuknutí povstání se pokusil utéci z Prahy, v nedaleké Hlásné Třebáni ho však v potyčce zabili čeští partyzáni. G. osud se podařilo osvětlit při vyšetřování v sedmdesátých letech minulého století.

L: J. B. Potthast, Das jüdische Zentralmuseum der SS in Prag – Gegnerforschung und Völkermord im Nationalsozialismus, München 2002, passim; E. Klee, Das Personenlexikon zum Dritten Reich: Wer war was vor und nach 1945, Frankfurt am Main 2005, s. 209; H. Safrian, Eichmann’s Men, Cambridge 2010, s. 31, 112; de.wikipedia.org (stav k 20. 10. 2016).

Vojtěch Kyncl