Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky GÜNTHER Jeremiáš 1575/1580-?1633

{{Infobox - osoba
| jméno = Jeremiáš GÜNTHER
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = před 1575/1580
| místo narození = po 1633 
| datum úmrtí = 
| místo úmrtí = 
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 813-814
}}

'''GÜNTHER, Jeremiáš''' ''(též GINTER, GINTHER, Hieremias, nesprávně též Hieronymus), * před 1575/1580 ?, † po 1633 ?, malíř'' 

O jeho původu a vzdělání není nic známo. Před 1604, kdy byl jmenován komorním malířem Rudolfa II., působil v Praze; pravděpodobně pracoval v dílně J. Heintze st. V listopadu 1612 se stal členem dvora císaře Matyáše a ještě téhož roku byl z neznámého důvodu povolán spolu s H. Aachenem do Vídně. 1613 doprovázel Matyáše na říšský sněm do Řezna. Od 1615 se uváděl v účtech dvora jako komorní malíř a portrétista. Jeho kariéra u dvora skončila smrtí Matyáše; Ferdinand II. ho již nepřijal. G. nadále působil v Praze, 1629–33 byl činný v klášteře Klosterneuburg. 

Jediným G. signovaným dílem zůstala kresba ''Aristoteles a Phyllis'' (1600, NG, Praha), věrná kopie totožné kompozice J. Heintze st. G. se na císařském dvoře věnoval portrétování, ovlivněn dílem H. Aachena. Svědčí o tom dva dochované obrazy podepsané iniciálami I. G.: dosud nepublikovaný portrét Rudolfa II. (olej na dřevě, 1606, The Ackland Art Museum, Chapel Hill, USA) a podobizna císařovny Anny (1613, Kunsthistorisches Museum, Wien). Tři výše uvedené práce jsou jediné, které se z G. tvorby dochovaly. Na objednávku Rudolfa II. vytvářel kvalitní kopie obrazů, za něž byl odměňován více než za vlastní obrazy. Pravděpodobně spolupracoval na portrétech H. Aachena a J. Heintze st. tím, že vypracovával roucha a šaty. 1612 maloval do památníku pro arcivévodu Leopolda V. Habsburského augšpurského uměleckého agenta Ph. Hainhofera. Jako portrétista byl činný i na říšském sněmu v Řezně 1613. Navrhoval roucha (císařské roucho pro Matyáše), zhotovoval erby, na slonovinové destičky tvořil miniatury s mytologickou tematikou, nokturna a květinová zátiší, sestavoval koláže z papíru, pergamenu a různobarevných kousků textilií a vytvářel „dvojité“ obrázky, které využívaly optických iluzí a skrývaly dvojí obsah (dochován je záznam o dvojitém obrázku skrývajícím Řím a orla). Z těchto drobnějších děl se však žádné nedochovalo. Na objednávku císařského páru maloval 1614–17 do památníku pomořanského vévody Filipa II. císařský erb s orlem, stvoření světa a ráj. V klášteře Klosterneuburg vytvořil obraz sv. Ondřeje, portrét blíže neurčeného preláta, podobiznu probošta A. Mosmüllera a obraz Spasitele. Do 1633 se tam zabýval restaurováním velkého trojkřídlého deskového obrazu z let 1489–92 a rodokmenu Babenberků.

'''D:''' Malby: Salmacis, před 1623; Plačící nevěsta; Portrét Matyáše I. v korunovačním rouchu; Portrét tureckého vyslance; Venuše a Cupido; Žena hrající na loutnu (vše nedat.). Kopie: Noční výjev s Juditou (Bassano), Poslední soud (Brueghel), obojí před 1612; Milostná scéna (Goltzius); Ukřižování Krista (Dürer); Vesnické posvícení (Brueghel, vše nedat.). Restaurátorské práce: Venuše se zrcadlem; Venuše a satyr, obojí nedat. Miniatury na slonovině: Kráska a satyr, Nahá kráska, Řezbář se slonovinou, Psýché, vše nedat. 

'''L:''' KSN 4, s. 580; Toman 1, s. 279; DČVU 2/1, s. 209; Dlabač 1/2, sl. 512; Thieme-Becker 15, s. 204; BL 1, s. 488–489; Saur 64, s. 400–402; E. Bénézit, Dictionnaire critique et documentaire des peintres, sculpteurs, dessinateurs et graveurs de tous les temps et de tous les pays par un groupe d'écrivains spécialistes français étrangers 5, Paris 1976, s. 310. 

Josefína Matyášová

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]

[[Kategorie:1575]]
[[Kategorie:1633]]

<gallery>
Gunther Jeremias Aristoteles.jpg|Aristoteles a Phyllis
</gallery>