GÜNTNER Franz Xaver 30.12.1812-6.2.1887: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 814-815
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 15. 12. 2019, 13:12

Franz Xaver GÜNTNER
Narození 30.12.1812
Místo narození Nový Losimtál (nyní z. l. Jedlina, u Tachova)
Úmrtí 6.2.1887
Místo úmrtí Bad Ischl (Rakousko)
Povolání 15- Lékaři
Citace Biografický slovník českých zemí 20, Praha 2017, s. 814-815
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=57853

GÜNTNER, Franz Xaver (též František), * 30. 12. 1812 Nový Losimtál (nyní z. l. Jedlina, u Tachova), † 6. 2. 1887 Bad Ischl (Rakousko), soudní lékař, pedagog

Pocházel z rodiny chalupníka Georga G. Gymnázium a poté filozofická studia absolvoval G. na pražské univerzitě, kde pokračoval v lékařském studiu. Nejprve 1840 získal titul doktora chirurgie, o rok později, po obhajobě disertace o horečce omladnic, titul doktora medicíny. Stal se také magistrem porodnictví. Po promoci praktikoval ve Všeobecné nemocnici, 1843–45 byl asistentem na katedře soudního lékařství a lékařské policie a tomuto oboru se poté věnoval celý profesní život. 1846–48 sbíral zkušenosti jako praktikant na kouřimském krajském úřadu. 1849 se habilitoval ze soudního lékařství a přednášel tento obor na pražské právnické fakultě. 1850–54 pracoval jako prosektor na anatomii. Od 1854 až do odchodu na odpočinek 1884 působil jako mimořádný profesor soudního lékařství opět na právnické fakultě. Publikoval řadu monografií i studií v rakouských odborných periodikách, mj. i časopise pražské lékařské fakulty Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde, zřejmě ne vždy kvalitní odborné úrovně. G. hlavní dílo Handbuch der öffentlichen Sanitätspflege für Ärzte, Juristen und jeden Gebildeten (1865) podrobil E. Hofmann, pražský rodák, profesor státního a soudního lékařství v Innsbrucku a Vídni, ostré kritice (in: Vierteljahrschrift für die praktische Heilkunde 90, 1866, Literarischer Anzeiger, s. 22–24). Upozornil v ní na řadu zcela nevědeckých, a někdy až směšných G. tvrzení.

Významně se uplatnili i G. bratři Gabriel Johann Baptist G. (1804–1867) a Wenzel G. (* 29. 11. 1820 Nový Losimtál, z. l. Jedlina /u Tachova/, † 9. 10. 1896 Salcburk, Rakousko), který v Praze rovněž vystudoval medicínu a později se stal profesorem chirurgie v Salcburku.

L: RSN 3, s. 530; EBL 1, s. 185; BL 1, s. 490; BSPLF 1, s. 102; Die deutsche Karl-Ferdinands-Universität in Prag, 1889, s. 147–148; Koerting, s. 156–157; Prager medizinische Wochenschrift 12, 1887, č. 6, s. 48. Wenzel G.: Salzburger Volksblatt 9. a 13. 10. 1896; ÖBL 1, s. 102 (s další literaturou).

P: SOA, Plzeň, sbírka matrik, nar. řkt. f. ú. Jedlina 02, 1787–1822, fol. 41; fol. 58; Archiv UK, Praha, matrika M 64 s. 78, 84; C 101.

Ludmila Hlaváčková