GABRIELOVÁ-FRAGNEROVÁ Věra 21.2.1919-12.12.2002

Z Personal
Věra GABRIELOVÁ-FRAGNEROVÁ
Narození 21.2.1919
Místo narození Praha
Úmrtí 12.12.2002
Místo úmrtí Řevnice (u Prahy)
Povolání 83- Divadelní interpret nebo herec
87- Fotograf
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 532
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=138583

GABRIELOVÁ-FRAGNEROVÁ, Věra, * 21. 2. 1919 Praha, † 12. 12. 2002 Řevnice (u Prahy), fotografka, filmová herečka

Druhá dcera inženýra státních drah Václava Gabriela († 1929) a Emilie, roz. Sandholcové (1885–1948). Ze státní reálky v pražských Strašnicích přešla 1935 na fotografické oddělení Státní grafické školy, kde byla žačkou J. Ehma a J. Funkeho. Mistrovskou třídu absolvovala 1938. Za studií se věnovala ochotnickému divadlu. Díky přirozenému herectví a fotogenickému zjevu ztvárnila hlavní dívčí postavy ve třech filmech: sextánku Martu ve filmu V. Vančury a S. Innemanna Před maturitou (1932), septimánku Máňu Hájkovou ve filmu M. Friče Škola základ života (1938) a Lidušku ve filmu J. Slavíčka Soud boží (1938). Současně pracovala jako modelka ve fotografickém ateliéru Oko svých spolužaček S. a O. Jílovských a u J. Lukase, s nímž obeslala svými snímky výstavu skupiny „Sedm v říjnu“ v Topičově salonu 1939. S umělci této skupiny se přátelila celý život. Na jaře 1940 ji její přítel sochař V. Makovský seznámil s architektem J. Fragnerem (1898–1967), jehož druhou ženou se v říjnu téhož roku stala. V následujících letech fotografovala jen rodinu a spolupracovala s manželem jako projekční asistentka. Měla tři syny: Jaroslava F. mladšího (1941–1989), architekta Tomáše F. (* 1942) a historika architektury Benjamina F. (* 1945). Vystudovala 1956–59 střední školu pro pracující, 1959–61 byla fotoreportérkou časopisu Květy, 1961 absolvovala kurs pro vzdělávání učitelů s oprávněním učit na všeobecných vzdělávacích školách. Kvůli chorobě nejstaršího syna musela pracovat v méně náročných profesích. 1961–62 byla odbornou pracovnicí Pedagogického muzea J. A. Komenského, kde se ještě zabývala dokumentární fotografií, 1963–70 technickou pracovnicí ve Zbožíznaleckém ústavu, 1970–73 ve Výzkumném ústavu pedagogickém.

Vrcholem jejího nesoustavného a časově omezeného díla jsou snímky ze závěru třicátých let. Fotografovala např. sklo a květiny, tvořila reklamní snímky, portréty, reportážní fotografie, později zejména snímky rodinné a v závěru i pohledy do ateliérů výtvarných přátel.

L: G. Fragner, V. G., 2006 (bakalářská práce, Slezská univerzita, Opava); Fikejz 1, s. 302; Český hraný film II, 1930–1945, 1998, rejstřík; http://www.csfd.cz (stav k 3. 4. 2015).

Martin Kučera