GABRI Antonio ?1550-1593: Porovnání verzí

Aktuální verze z 13. 1. 2021, 12:26

Antonio GABRI
Narození	kolem 1550
Místo narození	asi Itálie
Úmrtí	1593
Místo úmrtí	Brno
Povolání	74- Architekt
Citace	Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 527-528
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48099

GABRI, Antonio, * kolem 1550 Itálie?, † 1593 Brno, stavitel

Údaje o narození, rodičích, dětství a přípravě na povolání nejsou známy. Před 1572 přišel do Brna pravděpodobně z okolí jezera Como v Itálii jako tovaryš zřejmě staršího bratra Pietra G. († 1585). Už 1580 se G. stal brněnským měšťanem a 1580–93 ve městě postupně vlastnil šest domů (tři v dnešní Dvořákově ulici, po jednom na Dominikánském náměstí, na náměstí Svobody a v Měnínské ulici). Před 1582 byl přijat jako mistr do cechu kameníků a zedníků, v němž byl 1586–91 zvolen přísežným. 1582–89 zaměstnal celkem třináct tovaryšů. Pracoval s bratrem Pietrem a také samostatně. Společně 1582–83 dokončili nejstarší části Zemského domu na Dominikánském náměstí (dnes Nová radnice); jednalo se o nadstavbu refektáře se schodištěm a jednopatrový přístavek k západnímu křídlu křížové chodby. 1590 mu bylo vyplaceno z městské pokladny padesát zlatých za zhotovení dveří v Zemském domě a dvou dveří ve Veselé bráně. Zahájil výstavbu dnes nedochované jezuitské koleje a úpravu kostela Nanebevzetí P. Marie mezi ulicemi Rooseveltovou a Mozartovou. 1592 zvýšil „o několik sáhů“ (pravděpodobně hodinové patro) věž kostela sv. Jakuba a pracoval rovněž v klášteře augustiniánů na Moravském náměstí či v Biskupském dvoře, kde vybudoval hranolový schodišťový útvar i jednopatrové křídlo a přestavěl severní část křídla západního. Ve městě skupoval pod cenou pusté měšťanské domy, které přestavěl a prodal (např. 1590 dům na Dominikánském náměstí Tasovi z Lomnice a na Jemnici). Za nejvýznamnější práci v Brně je považován třípatrový dům s dvoupatrovými dvorními křídly Ch. Schwanze na náměstí Svobody 17 (1590–93, Dům pánů z Lipé), kde byl autorem sochařské výzdoby G. Gialdi. Mimo Brno pracoval pro J. Munka z Ivančic na zámku v Troubsku a pro Tasa z Lomnice v Němčicích. Není vyloučeno, že působil i v Olomouci, poněvadž tamější Hauenschildův dům, a především vnější schodiště radnice jsou blízké brněnskému Schwanzovu domu.

S manželkou měl syny Bartolomea a Sebastiana a dceru Ursulu, provd. Gottzettelovou. Po G. smrti byl sepsán seznam staveb a prací, za něž stavebníci zůstali dlužni. Doložil a upřesnil stavební práce pro biskupa Stanislava Pavlovského v Biskupském dvoře, na domech J. v. Hachta, Ch. Schwanze a Tasa z Lomnice a na Jemnici i u brněnských jezuitů a augustiniánů.

L: Toman 1, s. 248; NEČVU 1, s. 196; J. Dřímal, Dům pánů z Lipé a sochař Jiří Gialdi, in: „Družstevní dům v Brně“ (býv. palác pánů z Lipé), 1939, s. 22–30 a 34–35; C. Hálová-Jahodová, Brno. Stavební a umělecký vývoj města, 1947, s. 93–94, 98, 100, 102; P. Kroupa – J. L. Bílý, Brněnští sochaři, kameníci a zedníci v letech 1570–1620, 1987, s. 65–72; B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1, 1994, s. 137, 140, 146, 164, 200; http://encyklopedie.brna.cz/ (stav k 15. 9. 2015).

Lenka Kudělková