Verze z 29. 3. 2018, 18:05, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky) (Holoubková přesunul stránku GABRI Pietro 1520-8.3.1585 na GABRI Pietro ?1550-?17.2.1585 bez založení přesměrování)

GABRI Pietro ?1550-?17.2.1585

Z Personal
Pietro GABRI
Narození polovina 16. století
Místo narození ?Itálie
Úmrtí mezi 17.2. a 8.3.1585
Místo úmrtí Brno
Povolání

74- Architekt

29- Stavař
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48100

GABRI, Pietro, * polovina 16. století Itálie?, † mezi 17. 2. a 8. 3. 1585 Brno, stavitel, zedník

Pravděpodobně starší bratr Antonia G. († 1593), s nímž přišel do Brna okolo 1570 patrně z oblasti Lombardie, kde se také vyučil. 1571 je doložen v Brně, stal se tam měšťanem a 1572 koupil dům na rohu dnešní Jezuitské a Rooseveltovy ulice. 1579–85 vlastnil ještě dva domy v Kobližné ulici. Působil v Brně i v jeho okolí. Za nejvýznamnější dílo je považována stavba renesančního zámku Jana Šembery z Boskovic v Bučovicích, kterou uskutečnil po etapách 1575–84 nejspíše podle projektu Jacopa Strady (dříve byl za projektanta pokládán Pietro Ferrabosco di Lagno) a kde 1584 postavil ještě pivovar. Předtím 1577 zvýšil téměř o čtyři metry věž brněnské radnice a opatřil ji arkádovým ochozem; krakorce, balustry a sloupy tehdy dodal kameník Antonio Silva. V osmdesátých letech 16. století G. pracoval pro brněnské augustiniány, opravoval klášter a pivovar zábrdovickým premonstrátům, 1582 prováděl úpravy měšťanského domu na Dominikánském náměstí a pravděpodobně i dalších domů ve městě. 1582–83 spolupracoval s bratrem Antoniem na přestavbě bývalého dominikánského kláštera na Zemský dům (dnes Nová radnice), kde se podílel na dokončení stavebních úprav nejstarší části. 1583 uzavřel smlouvu na blíže neurčenou stavbu – patrně na zámek v Chropyni. Kamenické práce měl zhotovit Elia Canevale, s nímž G. spolupracoval v Bučovicích a na brněnském Zemském domě. S manželkou Annou měl dceru Mariannu.

L: Toman 1, s. 248; NEČVU 1, s. 196; C. Hálová-Jahodová, Brno. Stavební a umělecký vývoj města, 1947, s. 93–94, 98, 100, 102, 108; P. Kroupa – J. L. Bílý, Brněnští sochaři, kameníci a zedníci v letech 1570–1620, 1987, s. 65–72; B. Samek, Umělecké památky Moravy a Slezska 1, 1994, s. 137, 144, 200, 295; http://encyklopedie.brna.cz/ (stav k 15. 9. 2015).

Lenka Kudělková