GABZDYL Emerich 20.7.1908-12.9.1993: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 6: Řádka 6:
 
| datum úmrtí = 12.9.1993
 
| datum úmrtí = 12.9.1993
 
| místo úmrtí = Ostrava
 
| místo úmrtí = Ostrava
| povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
+
| povolání = 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury<br />82- Dramaturg, režisér nebo choreograf<br />83- Divadelní interpret nebo herec<br />
82- Dramaturg, režisér nebo choreograf
+
83- Divadelní interpret nebo herec
+
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 532-533
 
}}
 
}}
  

Verze z 27. 11. 2019, 18:06

Emerich GABZDYL
Narození 20.7.1908
Místo narození Ostrava
Úmrtí 12.9.1993
Místo úmrtí Ostrava
Povolání 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
82- Dramaturg, režisér nebo choreograf
83- Divadelní interpret nebo herec
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 532-533
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46351

GABZDYL, Emerich, * 20. 7. 1908 Ostrava, † 12. 9. 1993 Ostrava, tanečník, choreograf, pedagog

Nejmladší z devíti dětí z hudbymilovné dělnické rodiny. Od mládí ho zajímalo divadlo. Tanci se začal věnovat ve čtrnácti letech jako elév ostravského baletního souboru pod vedením A. Viscusiho. O rok později podepsal v divadle smlouvu řádného člena, v devatenácti letech byl jmenován sólistou. Pro sezonu 1926/27 si ho vybral švýcarský choreograf M. Semmler v době svého hostování v Olomouci do slavné inscenace baletu Legenda o Josefovi (hudba R. Strauss). Úspěch v titulní roli mu přinesl sólové angažmá v Bratislavě 1928/29 a následně hostování v Rakousku, Švýcarsku a Německu. Za působení v Semmlerově souboru získal zkušenosti s německým výrazovým tancem, moderními režijními postupy, s prací se světlem aj. 1932–38 tančil jako sólista v Brně, kde se mj. představil v titulních rolích baletů Apollon musagète (I. Stravinskij) a v československé premiéře Marnotratného syna (S. Prokofjev). V Brně dostal první velké choreografické příležitosti československou premiéru opery Hry o Marii (B. Martinů) a Prokofjevovým baletem Šut (pod názvem O bláznu, který sedm jiných bláznů přelstil).

Nabídku místa šéfa baletu v Ostravě přijal 1938, s krátkou přestávkou tam působil až do 1970. Během této éry pozvedl uměleckou kvalitu souboru. Pod jeho vedením začínali mj. M. Drottnerová, M. Hojdys, A. Janíček, K. Lukšík, M. Martiníková nebo V. Pavelcová, jako choreograf se u něho profiloval P. Šmok. V Ostravě G. připravil přes osmdesát baletů a vytvořil téměř tři sta choreografií pro operu a operetu. Ve světové premiéře uvedl např. balety Ondráš (I. Hurník, 1951), Honza a čert (J. Burghauser, 1954), Florella (K. Kupka, 1960), Studna lásky (A. Košťál, 1967), v československé premiéře Kamenný kvítek (S. Prokofjev, 1958). Inscenoval velké balety 19. století: Labutí jezero, Spící krasavice, Louskáček (vše P. I. Čajkovskij), Coppélia (L. Delibes) aj. Tančil řadu prvooborových a charakterních rolí, např. titulní roli v Romeovi a Julii (S. Prokofjev), Gireje v Bachčisarajské fontáně (B. Asafjev), Rudovouse v Labutím jezeře (P. I. Čajkovskij); poslední velkou rolí se stal 1957 Don Juan (R. Strauss: Don Juan). 1970–74 šéfoval baletu Národního divadla v Praze, kde inscenoval např. Svěcení jara (I. Stravinskij, 1972) nebo Ondráše (1974). Jako choreograf hostoval v Olomouci, Opavě, Ústí nad Labem, Košicích, Drážďanech aj. Taneční scény připravil pro filmy V. Kršky (Stříbrný vítr, 1954; Z mého života, 1955; Dalibor, 1956) a v televizi.

Významná byla G. pedagogická činnost. Na počátku třicátých let krátce vyučoval v Semmlerově škole v Berlíně, 1953–56 na taneční katedře DAMU v Praze. Jako dlouholetý pedagog tanečního oddělení ostravské konzervatoře zároveň vedl baletní studio při ostravském divadle. 1963 byl G. jmenován zasloužilým umělcem. Jeho první manželkou byla tanečnice Jitřenka Šumovská (* 23. 10. 1921 Svinov, Ostrava), syn René (1943–2005) se uplatnil jako zpěvák a herec.

L: HS 1, s. 357; J. Hošková, S E. G., in: Taneční listy 9, 1971, č. 5, s. 9–11; Postavy brněnského jeviště 1, 1984, s. 637–639; E. Gabzdyl – V. Vašut, V hlavní roli E. G., 1988; ND a jeho předchůdci, s. 112–113; D. Gremlicová, E. G., in: Taneční listy 31, 1993, č. 9, s. 4; Český taneční slovník, 2001, s. 81–82; http://www.ndbrno.cz/modules/theaterarchive (soupis rolí v Brně, stav k 2. 9. 2015); http://www.ndm.cz/cz/archiv (soupis rolí, choreografií a režií v Ostravě, stav k 2. 9. 2015); http://www.archiv.narodni-divadlo.cz (soupis choreografií v ND Praha, stav k 2. 9. 2015); http://www.vis.idu.cz/ Productions.aspx (soupis rolí a inscenací v Československu, fotografie, stav k 2. 9. 2015).

Roman Vašek