GAERTNER Gustav 28.9.1855-4.11.1937: Porovnání verzí

Z Personal
(GÄRTNER_Gustav_28.9.1855-4.11.1937)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
−
| jméno = Gustav GÄRTNER
+
| jméno = Gustav GAERTNER
−
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Gaertner Gustav portret.jpg
 
| datum narození = 28.9.1855
 
| datum narození = 28.9.1855
−
| místo narození =  
+
| místo narození = Pardubice
 
| datum úmrtí = 4.11.1937
 
| datum úmrtí = 4.11.1937
−
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Vídeň (Rakousko)
 
| povolání = 15- Lékaři
 
| povolání = 15- Lékaři
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Gustav GÄRTNER
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 534-535
 +
}}
 +
 
 +
'''GAERTNER, Gustav''' ''(též GÄRTNER), * 28. 9. 1855 Pardubice, † 4. 11. 1937 Vídeň (Rakousko), lékař patolog, vynálezce''
 +
 
 +
Syn zemědělce a destilatéra Aloise Lazara G. a Josephiny,
 +
roz. Liebermannové. Vystudoval gymnázium v Hradci Králové
 +
a medicínu ve Vídni, promoval 1879; během praktického
 +
výcviku ve vídeňské Všeobecné nemocnici začal v Ústavu
 +
obecné a experimentální patologie zkoumat splanchnickou
 +
inervaci a funkci ledvin, od 1882 jako asistent S. Strickera.
 +
1885 se habilitoval, jeho povolání na stolici experimentální
 +
patologie v Innsbrucku však zmařila intrika a G. bez vyhlídek
 +
na ostatních univerzitách monarchie zůstal jen mimořádným
 +
profesorem (1890). Provozoval lékařskou praxi, vedle toho
 +
elektrodiagnostický a elektroterapeutický výzkum. 1892 byl
 +
zvolen členem tzv. Leopoldiny (Deutsche Akademie der Naturforscher)
 +
v Halle. 1897 se oženil s Melanií Schalekovou
 +
(* 1870 Karlín, Praha); byl otcem sochařky Hanny a právníka
 +
Roberta († 1942 koncentrační tábor).
 +
 
 +
Po důlních neštěstích se stovkami obětí v Příbrami (1892)
 +
a Karviné (1894) přispěl rodícímu se báňskému záchranářství
 +
podílem na konstrukci přenosného sebezáchranného přístroje
 +
(Pneumatophor Walcher-Gaertner) s vysokotlakou kyslíkovou
 +
láhví a pohlcovačem oxidu uhličitého v dýchacím vaku, skýtajícím
 +
horníkovi půlhodinovou ochranu (1895). Sestrojil také
 +
přístroj na měření krevního tlaku s prstovou manžetou (G. tlakoměr),
 +
sfygmoskop ke kontrole tepu v narkóze, vypracoval
 +
metodu měření krevního tlaku v pravé srdeční síni (G. jev).
 +
Propagoval redukční dietu; do umělé výživy zavedl G. tučné
 +
mléko. Za první světové války jako dobrovolník vedl oddělení
 +
posádkové nemocnice ve vídeňském Grinzingu. 1918 obdržel
 +
titul řádného profesora. Je pohřben na Vídeňském ústředním
 +
hřbitově.
 +
 
 +
'''D:''' výběr: Allgemeine Pathologie der Harnsecretion, Anhang zu S. Stricker,
 +
Vorlesungen über allgemeine und experimentelle Pathologie, Wien 1883,
 +
s. 846–868; Beiträge zur elektrodiagnostischen Methodik, in: Medizinisches
 +
Jahrbuch 1, 1886, s. 633–668; Ueber den elektrischen Widerstand des
 +
menschlichen Körpers gegenüber Inductions-Strömen, Wien 1889; Der
 +
Pneumatophor, in: Therapeutische Wochenschrift 3, 1896, s. 1173; Ueber
 +
einen neuen Blutdruckmesser (Tonometer), in: Wiener medizinische
 +
Wochenschrift 49, 1899, s. 1412–1418; Ueber einen neuen Apparat zur
 +
Bestimmung des Hämoglobingehaltes im Blute, München 1901; Gewicht
 +
und Körperlänge des Menschen, in: Wiener medizinische Wochenschrift 62,
 +
1912, s. 317–322; Diätetische Entfettungskuren, Leipzig 1913.
 +
 
 +
'''L:''' L. Eisenberg, Das geistige Wien 2, Wien 1893, s. 144–145; M. Doleschal,
 +
Vergleichende Untersuchungen des Gärtner’schen Tonometers mit dem
 +
von Basch’schen Sphygmomanometer, Basel 1900; J. Pagel, Biographisches
 +
Lexikon hervorragender Ärzte des 19. Jahrhunderts, Berlin–Wien 1901,
 +
s. 576–577; Neue Freie Presse 27. 9. 1925; J. Pal, Professor Dr. G. G.,
 +
in: Wiener medizinische Wochenschrift 75, 1925, sl. 2153–2155
 +
(foto); Wininger 2, s. 376; Biographisches Lexikon der hervorragenden
 +
Ärzte der letzten fünfzig Jahre 1, I. Fischer (ed.), Berlin–Wien 1932,
 +
s. 470–471; OSND 2/2, s. 800; J. Wagner-Jauregg, Professor Dr. G. G.
 +
zum 80. Geburtstage, in: Wiener medizinische Wochenschrift 85, 1935,
 +
sl. 1077n. (foto); A. K[ronfeld], Professor Dr. G. G. †, in: tamtéž 87, 1937,
 +
s. 1237 (foto); ÖBL 1, s. 389–390; NDB 6, s. 25; E. Lesky, Die Wiener
 +
medizinische Schule im 19. Jahrhundert, Graz–Köln 1965, s. 555, 564;
 +
Czeike 2, s. 469; A. Kreuter, Deutschsprachige Neurologen und Psychiater,
 +
Bd. 1, München 1996, s. 422–423.
 +
 
 +
Pavel Čech
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
  
 
[[Kategorie:1855]]
 
[[Kategorie:1855]]
 +
[[Kategorie:Pardubice]]
 
[[Kategorie:1937]]
 
[[Kategorie:1937]]
 +
[[Kategorie:Vídeň]]

Aktuální verze z 13. 1. 2021, 18:15

Gustav GAERTNER
Narození 28.9.1855
Místo narození Pardubice
Úmrtí 4.11.1937
Místo úmrtí Vídeň (Rakousko)
Povolání 15- Lékaři
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 534-535
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=53644

GAERTNER, Gustav (též GÄRTNER), * 28. 9. 1855 Pardubice, † 4. 11. 1937 Vídeň (Rakousko), lékař patolog, vynálezce

Syn zemědělce a destilatéra Aloise Lazara G. a Josephiny, roz. Liebermannové. Vystudoval gymnázium v Hradci Králové a medicínu ve Vídni, promoval 1879; během praktického výcviku ve vídeňské Všeobecné nemocnici začal v Ústavu obecné a experimentální patologie zkoumat splanchnickou inervaci a funkci ledvin, od 1882 jako asistent S. Strickera. 1885 se habilitoval, jeho povolání na stolici experimentální patologie v Innsbrucku však zmařila intrika a G. bez vyhlídek na ostatních univerzitách monarchie zůstal jen mimořádným profesorem (1890). Provozoval lékařskou praxi, vedle toho elektrodiagnostický a elektroterapeutický výzkum. 1892 byl zvolen členem tzv. Leopoldiny (Deutsche Akademie der Naturforscher) v Halle. 1897 se oženil s Melanií Schalekovou (* 1870 Karlín, Praha); byl otcem sochařky Hanny a právníka Roberta († 1942 koncentrační tábor).

Po důlních neštěstích se stovkami obětí v Příbrami (1892) a Karviné (1894) přispěl rodícímu se báňskému záchranářství podílem na konstrukci přenosného sebezáchranného přístroje (Pneumatophor Walcher-Gaertner) s vysokotlakou kyslíkovou láhví a pohlcovačem oxidu uhličitého v dýchacím vaku, skýtajícím horníkovi půlhodinovou ochranu (1895). Sestrojil také přístroj na měření krevního tlaku s prstovou manžetou (G. tlakoměr), sfygmoskop ke kontrole tepu v narkóze, vypracoval metodu měření krevního tlaku v pravé srdeční síni (G. jev). Propagoval redukční dietu; do umělé výživy zavedl G. tučné mléko. Za první světové války jako dobrovolník vedl oddělení posádkové nemocnice ve vídeňském Grinzingu. 1918 obdržel titul řádného profesora. Je pohřben na Vídeňském ústředním hřbitově.

D: výběr: Allgemeine Pathologie der Harnsecretion, Anhang zu S. Stricker, Vorlesungen über allgemeine und experimentelle Pathologie, Wien 1883, s. 846–868; Beiträge zur elektrodiagnostischen Methodik, in: Medizinisches Jahrbuch 1, 1886, s. 633–668; Ueber den elektrischen Widerstand des menschlichen Körpers gegenüber Inductions-Strömen, Wien 1889; Der Pneumatophor, in: Therapeutische Wochenschrift 3, 1896, s. 1173; Ueber einen neuen Blutdruckmesser (Tonometer), in: Wiener medizinische Wochenschrift 49, 1899, s. 1412–1418; Ueber einen neuen Apparat zur Bestimmung des Hämoglobingehaltes im Blute, München 1901; Gewicht und Körperlänge des Menschen, in: Wiener medizinische Wochenschrift 62, 1912, s. 317–322; Diätetische Entfettungskuren, Leipzig 1913.

L: L. Eisenberg, Das geistige Wien 2, Wien 1893, s. 144–145; M. Doleschal, Vergleichende Untersuchungen des Gärtner’schen Tonometers mit dem von Basch’schen Sphygmomanometer, Basel 1900; J. Pagel, Biographisches Lexikon hervorragender Ärzte des 19. Jahrhunderts, Berlin–Wien 1901, s. 576–577; Neue Freie Presse 27. 9. 1925; J. Pal, Professor Dr. G. G., in: Wiener medizinische Wochenschrift 75, 1925, sl. 2153–2155 (foto); Wininger 2, s. 376; Biographisches Lexikon der hervorragenden Ärzte der letzten fünfzig Jahre 1, I. Fischer (ed.), Berlin–Wien 1932, s. 470–471; OSND 2/2, s. 800; J. Wagner-Jauregg, Professor Dr. G. G. zum 80. Geburtstage, in: Wiener medizinische Wochenschrift 85, 1935, sl. 1077n. (foto); A. K[ronfeld], Professor Dr. G. G. †, in: tamtéž 87, 1937, s. 1237 (foto); ÖBL 1, s. 389–390; NDB 6, s. 25; E. Lesky, Die Wiener medizinische Schule im 19. Jahrhundert, Graz–Köln 1965, s. 555, 564; Czeike 2, s. 469; A. Kreuter, Deutschsprachige Neurologen und Psychiater, Bd. 1, München 1996, s. 422–423.

Pavel Čech

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=GAERTNER_Gustav_28.9.1855-4.11.1937&oldid=119160“