GAJDA Vladislav 17.7.1925-4.1.2010: Porovnání verzí

Z Personal
 
(Nejsou zobrazeny 4 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Vladislav GAJDA
 
| jméno = Vladislav GAJDA
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Gajda Vladislav portret.jpg
 
| datum narození = 17.7.1925
 
| datum narození = 17.7.1925
 
| místo narození = Ostrava
 
| místo narození = Ostrava
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Vladislav GAJDA
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 538-539
 +
}}
 +
 
 +
'''GAJDA, Vladislav,''' ''* 17. 7. 1925 Ostrava, † 4. 1. 2010 Ostrava, sochař, medailér''
 +
 
 +
Pocházel z havířské rodiny, která bydlela v kolonii Šalamoun.
 +
Na radu otce Eduarda se od 1941 učil v místní kamenické
 +
dílně R. Vávry, kde se zhotovovaly náročné plastiky a pomníky
 +
a kde potkal svého prvního učitele, akademického sochaře
 +
K. Vávru, žáka O. Španiela. 1945–49 G. studoval na Střední
 +
průmyslové škole sochařsko-kamenické v Hořicích, 1949–54
 +
na AVU v Praze pod vedením J. Laudy. Po studiích se vrátil
 +
do rodiště a pracoval jako samostatný výtvarník v ateliéru v ostravské
 +
čtvrti Třebovice. Po portrétních a figurálních pracích
 +
se sociální tematikou z prostředí průmyslového Ostravska se
 +
věnoval monumentální sochařské tvorbě v duchu socialistického
 +
realismu. 1958 získal v krajské soutěži za ostravský pomník
 +
''J. A. Komenského'' první cenu. Známější byla dioritová socha
 +
''Milicionáře'' na tamním náměstí Lidových milicí (1960, v prosinci
 +
1989 odstraněna). Dále vytvořil ''Památník revolučních bojů'' v Ostravě dokončený a instalovaný 1965, který připomínal
 +
stávku na jámě Trojice, při níž bylo 1884 zastřeleno
 +
dvanáct horníků. Po návštěvě Velké Británie v polovině šedesátých
 +
let se inspiroval H. Moorem a svůj výrazový rejstřík
 +
obohatil o nefigurální díla. Zahájil spolupráci s architekty, vytvářel
 +
dekorativní stěny a stély. Je autorem dekorativní stěny
 +
v atriu Památníku Petra Bezruče v Opavě (1967), bronzového
 +
reliéfu ''Rozmach vědy, techniky a civilizace'' pro průčelí Vysoké
 +
školy báňské v Ostravě (1968–73), hřbitovní stély z mušlového
 +
kamene a kovové vstupní brány pro Nový hřbitov v Ostravě
 +
(1971), podílel se na výzdobě památníku válečné Ostravské
 +
operace v Hrabyni (1972), dále zhotovil např. kamennou stélu
 +
pro stanici metra Kačerov v Praze (1972–73). Sochy a stěny
 +
byly umístěny kromě Ostravy v Bohumíně, Českém Těšíně,
 +
Frýdku-Místku, Havířově, Karviné, Opavě a Orlové.
 +
 
 +
G. vytvořil desítky plastik, plaket a medailí. Pro Svaz československých
 +
spisovatelů 1957 zhotovil medaili k poctě devadesátých
 +
narozenin P. Bezruče a navrhoval ryté i ražené medaile,
 +
mj. k výročí 8. střeleckého pluku v Místku (1969) či k pětadvacátému
 +
a třicátému výročí založení Vysoké školy báňské
 +
v Ostravě (1970 a 1975); vystavoval je na souborných anebo
 +
samostatných výstavách nejen na severní Moravě, ale i v Praze
 +
a zahraničí (např. Amsterodam, Coventry, Lodž, Katovice, Varadero,
 +
Varšava, Volgograd). 1986 byl jmenován zasloužilým
 +
umělcem. Díla jsou zastoupena v NG v Praze, Galerii výtvarného
 +
umění v Ostravě a Olomouci. Byl pohřben na ostravském
 +
Ústředním hřbitově.
 +
 
 +
G. synové '''Jan''' (* 5. 11. 1950 Jaroměř, † 23. 8. 2012 Ostrava)
 +
a '''Jakub''' (* 15. 10. 1970 Ostrava) se stali sochaři.
 +
 
 +
'''L:''' P. Wittlich, České sochařství ve XX. století, 1978, s. 174; V. Jůza, V. G.
 +
Sochařské dílo. Katalog GVU v Ostravě, 1978; F. Dvořák, V. G., 1980;
 +
SČSVU 2, s. 323–324; Panorama českého výtvarného umění, 1986, s. 58;
 +
Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy 1,
 +
2005, s. 254–255; P. Haimann, Slovník autorů a zhotovitelů mincí, plaket,
 +
vyznamenání a odznaků se vztahem k Čechám, Moravě, Slezsku a Slovensku
 +
(1505–2005), 2006, s. 113; B. Uhlář, Zemřel sochař G., uměl vdechnout
 +
život kameni, in: Moravskoslezský deník 6. 1. 2010, s. 4.
 +
 
 +
'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/0917532d-67eb-464a-975b-bebd0a957ded Bibliografie dějin Českých zemí]
 +
 
 +
Miroslava Kyselá
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]]
 
[[Kategorie:75- Sochař nebo medailér]]

Aktuální verze z 2. 1. 2022, 15:53

Vladislav GAJDA
Narození 17.7.1925
Místo narození Ostrava
Úmrtí 4.1.2010
Místo úmrtí Ostrava
Povolání 75- Sochař nebo medailér
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 538-539
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48105

GAJDA, Vladislav, * 17. 7. 1925 Ostrava, † 4. 1. 2010 Ostrava, sochař, medailér

Pocházel z havířské rodiny, která bydlela v kolonii Šalamoun. Na radu otce Eduarda se od 1941 učil v místní kamenické dílně R. Vávry, kde se zhotovovaly náročné plastiky a pomníky a kde potkal svého prvního učitele, akademického sochaře K. Vávru, žáka O. Španiela. 1945–49 G. studoval na Střední průmyslové škole sochařsko-kamenické v Hořicích, 1949–54 na AVU v Praze pod vedením J. Laudy. Po studiích se vrátil do rodiště a pracoval jako samostatný výtvarník v ateliéru v ostravské čtvrti Třebovice. Po portrétních a figurálních pracích se sociální tematikou z prostředí průmyslového Ostravska se věnoval monumentální sochařské tvorbě v duchu socialistického realismu. 1958 získal v krajské soutěži za ostravský pomník J. A. Komenského první cenu. Známější byla dioritová socha Milicionáře na tamním náměstí Lidových milicí (1960, v prosinci 1989 odstraněna). Dále vytvořil Památník revolučních bojů v Ostravě dokončený a instalovaný 1965, který připomínal stávku na jámě Trojice, při níž bylo 1884 zastřeleno dvanáct horníků. Po návštěvě Velké Británie v polovině šedesátých let se inspiroval H. Moorem a svůj výrazový rejstřík obohatil o nefigurální díla. Zahájil spolupráci s architekty, vytvářel dekorativní stěny a stély. Je autorem dekorativní stěny v atriu Památníku Petra Bezruče v Opavě (1967), bronzového reliéfu Rozmach vědy, techniky a civilizace pro průčelí Vysoké školy báňské v Ostravě (1968–73), hřbitovní stély z mušlového kamene a kovové vstupní brány pro Nový hřbitov v Ostravě (1971), podílel se na výzdobě památníku válečné Ostravské operace v Hrabyni (1972), dále zhotovil např. kamennou stélu pro stanici metra Kačerov v Praze (1972–73). Sochy a stěny byly umístěny kromě Ostravy v Bohumíně, Českém Těšíně, Frýdku-Místku, Havířově, Karviné, Opavě a Orlové.

G. vytvořil desítky plastik, plaket a medailí. Pro Svaz československých spisovatelů 1957 zhotovil medaili k poctě devadesátých narozenin P. Bezruče a navrhoval ryté i ražené medaile, mj. k výročí 8. střeleckého pluku v Místku (1969) či k pětadvacátému a třicátému výročí založení Vysoké školy báňské v Ostravě (1970 a 1975); vystavoval je na souborných anebo samostatných výstavách nejen na severní Moravě, ale i v Praze a zahraničí (např. Amsterodam, Coventry, Lodž, Katovice, Varadero, Varšava, Volgograd). 1986 byl jmenován zasloužilým umělcem. Díla jsou zastoupena v NG v Praze, Galerii výtvarného umění v Ostravě a Olomouci. Byl pohřben na ostravském Ústředním hřbitově.

G. synové Jan (* 5. 11. 1950 Jaroměř, † 23. 8. 2012 Ostrava) a Jakub (* 15. 10. 1970 Ostrava) se stali sochaři.

L: P. Wittlich, České sochařství ve XX. století, 1978, s. 174; V. Jůza, V. G. Sochařské dílo. Katalog GVU v Ostravě, 1978; F. Dvořák, V. G., 1980; SČSVU 2, s. 323–324; Panorama českého výtvarného umění, 1986, s. 58; Kulturněhistorická encyklopedie Slezska a severovýchodní Moravy 1, 2005, s. 254–255; P. Haimann, Slovník autorů a zhotovitelů mincí, plaket, vyznamenání a odznaků se vztahem k Čechám, Moravě, Slezsku a Slovensku (1505–2005), 2006, s. 113; B. Uhlář, Zemřel sochař G., uměl vdechnout život kameni, in: Moravskoslezský deník 6. 1. 2010, s. 4.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Miroslava Kyselá