Biografický slovník
GAJDOŠ Adolf 16.10.1884-26.10.1966: Porovnání verzí
(GAJDOŠ_Adolf_16.10.1884-26.10.1966) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 16.10.1884 | | datum narození = 16.10.1884 | ||
| − | | místo narození = Moravské Prusy | + | | místo narození = Moravské Prusy (u Vyškova) |
| datum úmrtí = 26.10.1966 | | datum úmrtí = 26.10.1966 | ||
| místo úmrtí = Brno | | místo úmrtí = Brno | ||
| Řádka 10: | Řádka 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''GAJDOŠ, Adolf,''' ''* 16. 10. 1884 Moravské Prusy (u Vyškova), † 26. 10. 1966 Brno, spisovatel, překladatel'' | ||
| + | |||
| + | Byl nemanželským synem Anežky, dcery domkáře Pavla G. | ||
| + | Od šesti let žil v Brně. 1894–1901 studoval na reálném gymnáziu, | ||
| + | kde ho učil vlastenecký kněz A. Slovák, avšak školu | ||
| + | opustil a maturitu nesložil. Absolvoval roční obchodní kurs | ||
| + | a pracoval krátce jako pomocný úředník v záložně Blahobyt. | ||
| + | 1914–18 vedl hospodářskou a účetní službu v záložních vojenských | ||
| + | nemocnicích v Ostravě, Krakově a Tarnówě. Po návratu | ||
| + | byl 1919 přijat do svazku československého vojska jako | ||
| + | důstojník a 1921 složil zkoušku z účetnictví na brněnské české | ||
| + | technice. Z vojenského poměru jako kapitán hospodářské | ||
| + | služby vystoupil a 1926–41 pracoval v brněnských tiskových | ||
| + | a vydavatelských podnicích Novina. Od 1942 se věnoval | ||
| + | literatuře ve svobodném povolání a pobíral vojenské výsluhy. | ||
| + | Oženil se s Františkou Slizowskou, spolu vychovávali tři syny | ||
| + | a dceru. Bydlel od 1919 v brněnských Černovicích. | ||
| + | |||
| + | Jako prozaik a lyrický básník byl zpočátku ovlivněn proletářskou | ||
| + | poezií a poetismem, na přelomu dvacátých a třicátých | ||
| + | let se přiklonil ke katolickému nazírání a náboženským | ||
| + | tématům. Některé příspěvky otiskl v ''Moravské orlici'' a ''Rovnosti'' | ||
| + | a časopisu ''Středisko''. S E. Masákem redigoval 1934–35 | ||
| + | periodikum ''Archa'' (s podtitulem ''Sborník pro literaturu, umění, kulturu a život'') a od 1934 Básnickou knižnici Družiny literární | ||
| + | a umělecké. Z překladů publikoval knižně sbírku čtyřiceti | ||
| + | básní Françoise Villona ''Malá závěť'' (1945) a dvě knihy polského | ||
| + | autora Jana Wiktora: ''Orati na úhoru'' (1935) a ''Křídlatý mnich'' (1947). Příležitostně zveřejňoval další překlady z poezie francouzské, německé i polské. Používal pseudonymy Jakub | ||
| + | Laval, Jan Tar, Jakub Látal, Pavel Javor, J. Havlín, J. Tarnov, | ||
| + | Nemo a Revo (Revo-Fatal) nebo šifru K. M. B. Po 1948 se | ||
| + | odmlčel. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' beletrie: Na ztracené vartě, 1926; Perníkové srdce, 1928 (obě Revo); | ||
| + | Výkřik duše. Protiválečné úvahy a črty, 1931; Pokorné soužení. Básně; | ||
| + | Triptych vánoční, obojí 1932; Bílá plachetnice. Básně; Hliněný svět; Stříbrná | ||
| + | nit; Letecká válka (rozhlasová hra), vše 1933; Vánoce, 1934; Tichý rok. | ||
| + | Poesie; Návrat císaře, obojí 1935; Mnich a víno. Mariánská legenda, 1936; | ||
| + | V zátiší. Breviář víry a naděje, 1938; Země krásná; Tvůrci mohyly. Památník | ||
| + | prof. P. Aloisu Slovákovi, obojí 1940; Šlépěj, 1941; Loučení s Haličí, | ||
| + | 1949. Literatura pro děti a mládež: Ježíškovo kvítí. Knížka legend, 1943; | ||
| + | Kominíčkovo štěstí a jiné pohádky, 1944; Zlatý den. Básně, 1944; Ptačí | ||
| + | legendy, 1946; Slunečné dětství, 1947. Další práce, editor: Sborník Družiny | ||
| + | literární a umělecké k padesátým narozeninám P. Emanuela Masáka, 1933; | ||
| + | Moravský filosof PhDr. Josef Kratochvíl. 1882–1940, 1941; Karel Dostál-Lutinov. 70 let od narození velkého orelského básníka, 1941; Matky, 1941. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' V. Pazourek, Přítomnost české literatury pro mládež. Studie, 1946, s. 72; | ||
| + | LČL 1, s. 783–784 (se soupisem díla a literatury); M. C. Putna, Česká | ||
| + | katolická literatura 1848–1918, 1998, s. 537; http://encyklopedie.brna.cz/ | ||
| + | (stav k 23. 2. 2016). | ||
| + | |||
| + | '''P:''' MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 12 855, matrika nar. řkt. | ||
| + | f. ú. Moravské Prusy, sv. 18, fol. 167; VÚA, Praha, Sbírka kmenových listů, | ||
| + | A. G. (Hauptgrundbuchblatt, 1904–18; KML č. 380 D. v. v., 1902–38; | ||
| + | KML 12/D 0-247, 1902-26; Haupt-Grundbuchblatt 12/1902, 1902–24, | ||
| + | a osobní záznam, 1902–49; Hauptgrundbuchblatt VIII B 13/6, 1904–40; | ||
| + | totéž, čj. 32 288/26, 1904–17), tamtéž, Sbírka kvalifikačních listin, A. G. | ||
| + | (Prvopis kvalifikační listiny; Kvalifikační listina válečná; Záznamní listy | ||
| + | 1918/19, 1919/20, 1920/21; Osobní výkaz požitkový 380 D. v. v., 1925); | ||
| + | Archiv města Brna, policejní přihláška z 28. 5. 1942 a přihláška trvalého | ||
| + | pobytu občana (1945). | ||
| + | |||
| + | Gustav Novotný, Šárka Novotná | ||
| − | |||
| − | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
Verze z 31. 3. 2018, 19:43
| Adolf GAJDOŠ | |
 | |
| Narození | 16.10.1884 |
|---|---|
| Místo narození | Moravské Prusy (u Vyškova) |
| Úmrtí | 26.10.1966 |
| Místo úmrtí | Brno |
| Povolání |
63- Spisovatel 64- Překladatel |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69337 |
GAJDOŠ, Adolf, * 16. 10. 1884 Moravské Prusy (u Vyškova), † 26. 10. 1966 Brno, spisovatel, překladatel
Byl nemanželským synem Anežky, dcery domkáře Pavla G. Od šesti let žil v Brně. 1894–1901 studoval na reálném gymnáziu, kde ho učil vlastenecký kněz A. Slovák, avšak školu opustil a maturitu nesložil. Absolvoval roční obchodní kurs a pracoval krátce jako pomocný úředník v záložně Blahobyt. 1914–18 vedl hospodářskou a účetní službu v záložních vojenských nemocnicích v Ostravě, Krakově a Tarnówě. Po návratu byl 1919 přijat do svazku československého vojska jako důstojník a 1921 složil zkoušku z účetnictví na brněnské české technice. Z vojenského poměru jako kapitán hospodářské služby vystoupil a 1926–41 pracoval v brněnských tiskových a vydavatelských podnicích Novina. Od 1942 se věnoval literatuře ve svobodném povolání a pobíral vojenské výsluhy. Oženil se s Františkou Slizowskou, spolu vychovávali tři syny a dceru. Bydlel od 1919 v brněnských Černovicích.
Jako prozaik a lyrický básník byl zpočátku ovlivněn proletářskou poezií a poetismem, na přelomu dvacátých a třicátých let se přiklonil ke katolickému nazírání a náboženským tématům. Některé příspěvky otiskl v Moravské orlici a Rovnosti a časopisu Středisko. S E. Masákem redigoval 1934–35 periodikum Archa (s podtitulem Sborník pro literaturu, umění, kulturu a život) a od 1934 Básnickou knižnici Družiny literární a umělecké. Z překladů publikoval knižně sbírku čtyřiceti básní Françoise Villona Malá závěť (1945) a dvě knihy polského autora Jana Wiktora: Orati na úhoru (1935) a Křídlatý mnich (1947). Příležitostně zveřejňoval další překlady z poezie francouzské, německé i polské. Používal pseudonymy Jakub Laval, Jan Tar, Jakub Látal, Pavel Javor, J. Havlín, J. Tarnov, Nemo a Revo (Revo-Fatal) nebo šifru K. M. B. Po 1948 se odmlčel.
D: beletrie: Na ztracené vartě, 1926; Perníkové srdce, 1928 (obě Revo); Výkřik duše. Protiválečné úvahy a črty, 1931; Pokorné soužení. Básně; Triptych vánoční, obojí 1932; Bílá plachetnice. Básně; Hliněný svět; Stříbrná nit; Letecká válka (rozhlasová hra), vše 1933; Vánoce, 1934; Tichý rok. Poesie; Návrat císaře, obojí 1935; Mnich a víno. Mariánská legenda, 1936; V zátiší. Breviář víry a naděje, 1938; Země krásná; Tvůrci mohyly. Památník prof. P. Aloisu Slovákovi, obojí 1940; Šlépěj, 1941; Loučení s Haličí, 1949. Literatura pro děti a mládež: Ježíškovo kvítí. Knížka legend, 1943; Kominíčkovo štěstí a jiné pohádky, 1944; Zlatý den. Básně, 1944; Ptačí legendy, 1946; Slunečné dětství, 1947. Další práce, editor: Sborník Družiny literární a umělecké k padesátým narozeninám P. Emanuela Masáka, 1933; Moravský filosof PhDr. Josef Kratochvíl. 1882–1940, 1941; Karel Dostál-Lutinov. 70 let od narození velkého orelského básníka, 1941; Matky, 1941.
L: V. Pazourek, Přítomnost české literatury pro mládež. Studie, 1946, s. 72; LČL 1, s. 783–784 (se soupisem díla a literatury); M. C. Putna, Česká katolická literatura 1848–1918, 1998, s. 537; http://encyklopedie.brna.cz/ (stav k 23. 2. 2016).
P: MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 12 855, matrika nar. řkt. f. ú. Moravské Prusy, sv. 18, fol. 167; VÚA, Praha, Sbírka kmenových listů, A. G. (Hauptgrundbuchblatt, 1904–18; KML č. 380 D. v. v., 1902–38; KML 12/D 0-247, 1902-26; Haupt-Grundbuchblatt 12/1902, 1902–24, a osobní záznam, 1902–49; Hauptgrundbuchblatt VIII B 13/6, 1904–40; totéž, čj. 32 288/26, 1904–17), tamtéž, Sbírka kvalifikačních listin, A. G. (Prvopis kvalifikační listiny; Kvalifikační listina válečná; Záznamní listy 1918/19, 1919/20, 1920/21; Osobní výkaz požitkový 380 D. v. v., 1925); Archiv města Brna, policejní přihláška z 28. 5. 1942 a přihláška trvalého pobytu občana (1945).
Gustav Novotný, Šárka Novotná
