GAJDOŠ Adolf 16.10.1884-26.10.1966: Porovnání verzí

Z Personal
(GAJDOŠ_Adolf_16.10.1884-26.10.1966)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 16.10.1884
 
| datum narození = 16.10.1884
| místo narození = Moravské Prusy
+
| místo narození = Moravské Prusy (u Vyškova)
 
| datum úmrtí = 26.10.1966
 
| datum úmrtí = 26.10.1966
 
| místo úmrtí = Brno
 
| místo úmrtí = Brno
Řádka 10: Řádka 10:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Adolf GAJDOŠ
+
}}
 +
 
 +
'''GAJDOŠ, Adolf,''' ''* 16. 10. 1884 Moravské Prusy (u Vyškova), † 26. 10. 1966 Brno, spisovatel, překladatel''
 +
 
 +
Byl nemanželským synem Anežky, dcery domkáře Pavla G.
 +
Od šesti let žil v Brně. 1894–1901 studoval na reálném gymnáziu,
 +
kde ho učil vlastenecký kněz A. Slovák, avšak školu
 +
opustil a maturitu nesložil. Absolvoval roční obchodní kurs
 +
a pracoval krátce jako pomocný úředník v záložně Blahobyt.
 +
1914–18 vedl hospodářskou a účetní službu v záložních vojenských
 +
nemocnicích v Ostravě, Krakově a Tarnówě. Po návratu
 +
byl 1919 přijat do svazku československého vojska jako
 +
důstojník a 1921 složil zkoušku z účetnictví na brněnské české
 +
technice. Z vojenského poměru jako kapitán hospodářské
 +
služby vystoupil a 1926–41 pracoval v brněnských tiskových
 +
a vydavatelských podnicích Novina. Od 1942 se věnoval
 +
literatuře ve svobodném povolání a pobíral vojenské výsluhy.
 +
Oženil se s Františkou Slizowskou, spolu vychovávali tři syny
 +
a dceru. Bydlel od 1919 v brněnských Černovicích.
 +
 
 +
Jako prozaik a lyrický básník byl zpočátku ovlivněn proletářskou
 +
poezií a poetismem, na přelomu dvacátých a třicátých
 +
let se přiklonil ke katolickému nazírání a náboženským
 +
tématům. Některé příspěvky otiskl v ''Moravské orlici'' a ''Rovnosti''
 +
a časopisu ''Středisko''. S E. Masákem redigoval 1934–35
 +
periodikum ''Archa'' (s podtitulem ''Sborník pro literaturu, umění, kulturu a život'') a od 1934 Básnickou knižnici Družiny literární
 +
a umělecké. Z překladů publikoval knižně sbírku čtyřiceti
 +
básní Françoise Villona ''Malá závěť'' (1945) a dvě knihy polského
 +
autora Jana Wiktora: ''Orati na úhoru'' (1935) a ''Křídlatý mnich'' (1947). Příležitostně zveřejňoval další překlady z poezie francouzské, německé i polské. Používal pseudonymy Jakub
 +
Laval, Jan Tar, Jakub Látal, Pavel Javor, J. Havlín, J. Tarnov,
 +
Nemo a Revo (Revo-Fatal) nebo šifru K. M. B. Po 1948 se
 +
odmlčel.
 +
 
 +
'''D:''' beletrie: Na ztracené vartě, 1926; Perníkové srdce, 1928 (obě Revo);
 +
Výkřik duše. Protiválečné úvahy a črty, 1931; Pokorné soužení. Básně;
 +
Triptych vánoční, obojí 1932; Bílá plachetnice. Básně; Hliněný svět; Stříbrná
 +
nit; Letecká válka (rozhlasová hra), vše 1933; Vánoce, 1934; Tichý rok.
 +
Poesie; Návrat císaře, obojí 1935; Mnich a víno. Mariánská legenda, 1936;
 +
V zátiší. Breviář víry a naděje, 1938; Země krásná; Tvůrci mohyly. Památník
 +
prof. P. Aloisu Slovákovi, obojí 1940; Šlépěj, 1941; Loučení s Haličí,
 +
1949. Literatura pro děti a mládež: Ježíškovo kvítí. Knížka legend, 1943;
 +
Kominíčkovo štěstí a jiné pohádky, 1944; Zlatý den. Básně, 1944; Ptačí
 +
legendy, 1946; Slunečné dětství, 1947. Další práce, editor: Sborník Družiny
 +
literární a umělecké k padesátým narozeninám P. Emanuela Masáka, 1933;
 +
Moravský filosof PhDr. Josef Kratochvíl. 1882–1940, 1941; Karel Dostál-Lutinov. 70 let od narození velkého orelského básníka, 1941; Matky, 1941.
 +
 
 +
'''L:''' V. Pazourek, Přítomnost české literatury pro mládež. Studie, 1946, s. 72;
 +
LČL 1, s. 783–784 (se soupisem díla a literatury); M. C. Putna, Česká
 +
katolická literatura 1848–1918, 1998, s. 537; http://encyklopedie.brna.cz/
 +
(stav k 23. 2. 2016).
 +
 
 +
'''P:''' MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 12 855, matrika nar. řkt.
 +
f. ú. Moravské Prusy, sv. 18, fol. 167; VÚA, Praha, Sbírka kmenových listů,
 +
A. G. (Hauptgrundbuchblatt, 1904–18; KML č. 380 D. v. v., 1902–38;
 +
KML 12/D 0-247, 1902-26; Haupt-Grundbuchblatt 12/1902, 1902–24,
 +
a osobní záznam, 1902–49; Hauptgrundbuchblatt VIII B 13/6, 1904–40;
 +
totéž, čj. 32 288/26, 1904–17), tamtéž, Sbírka kvalifikačních listin, A. G.
 +
(Prvopis kvalifikační listiny; Kvalifikační listina válečná; Záznamní listy
 +
1918/19, 1919/20, 1920/21; Osobní výkaz požitkový 380 D. v. v., 1925);
 +
Archiv města Brna, policejní přihláška z 28. 5. 1942 a přihláška trvalého
 +
pobytu občana (1945).
 +
 
 +
Gustav Novotný, Šárka Novotná
  
== Literatura ==
 
Kalendář výročí 2006; Olomouc 2005; s.36
 
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]

Verze z 31. 3. 2018, 19:43

Adolf GAJDOŠ
Narození 16.10.1884
Místo narození Moravské Prusy (u Vyškova)
Úmrtí 26.10.1966
Místo úmrtí Brno
Povolání

63- Spisovatel

64- Překladatel
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69337

GAJDOŠ, Adolf, * 16. 10. 1884 Moravské Prusy (u Vyškova), † 26. 10. 1966 Brno, spisovatel, překladatel

Byl nemanželským synem Anežky, dcery domkáře Pavla G. Od šesti let žil v Brně. 1894–1901 studoval na reálném gymnáziu, kde ho učil vlastenecký kněz A. Slovák, avšak školu opustil a maturitu nesložil. Absolvoval roční obchodní kurs a pracoval krátce jako pomocný úředník v záložně Blahobyt. 1914–18 vedl hospodářskou a účetní službu v záložních vojenských nemocnicích v Ostravě, Krakově a Tarnówě. Po návratu byl 1919 přijat do svazku československého vojska jako důstojník a 1921 složil zkoušku z účetnictví na brněnské české technice. Z vojenského poměru jako kapitán hospodářské služby vystoupil a 1926–41 pracoval v brněnských tiskových a vydavatelských podnicích Novina. Od 1942 se věnoval literatuře ve svobodném povolání a pobíral vojenské výsluhy. Oženil se s Františkou Slizowskou, spolu vychovávali tři syny a dceru. Bydlel od 1919 v brněnských Černovicích.

Jako prozaik a lyrický básník byl zpočátku ovlivněn proletářskou poezií a poetismem, na přelomu dvacátých a třicátých let se přiklonil ke katolickému nazírání a náboženským tématům. Některé příspěvky otiskl v Moravské orlici a Rovnosti a časopisu Středisko. S E. Masákem redigoval 1934–35 periodikum Archa (s podtitulem Sborník pro literaturu, umění, kulturu a život) a od 1934 Básnickou knižnici Družiny literární a umělecké. Z překladů publikoval knižně sbírku čtyřiceti básní Françoise Villona Malá závěť (1945) a dvě knihy polského autora Jana Wiktora: Orati na úhoru (1935) a Křídlatý mnich (1947). Příležitostně zveřejňoval další překlady z poezie francouzské, německé i polské. Používal pseudonymy Jakub Laval, Jan Tar, Jakub Látal, Pavel Javor, J. Havlín, J. Tarnov, Nemo a Revo (Revo-Fatal) nebo šifru K. M. B. Po 1948 se odmlčel.

D: beletrie: Na ztracené vartě, 1926; Perníkové srdce, 1928 (obě Revo); Výkřik duše. Protiválečné úvahy a črty, 1931; Pokorné soužení. Básně; Triptych vánoční, obojí 1932; Bílá plachetnice. Básně; Hliněný svět; Stříbrná nit; Letecká válka (rozhlasová hra), vše 1933; Vánoce, 1934; Tichý rok. Poesie; Návrat císaře, obojí 1935; Mnich a víno. Mariánská legenda, 1936; V zátiší. Breviář víry a naděje, 1938; Země krásná; Tvůrci mohyly. Památník prof. P. Aloisu Slovákovi, obojí 1940; Šlépěj, 1941; Loučení s Haličí, 1949. Literatura pro děti a mládež: Ježíškovo kvítí. Knížka legend, 1943; Kominíčkovo štěstí a jiné pohádky, 1944; Zlatý den. Básně, 1944; Ptačí legendy, 1946; Slunečné dětství, 1947. Další práce, editor: Sborník Družiny literární a umělecké k padesátým narozeninám P. Emanuela Masáka, 1933; Moravský filosof PhDr. Josef Kratochvíl. 1882–1940, 1941; Karel Dostál-Lutinov. 70 let od narození velkého orelského básníka, 1941; Matky, 1941.

L: V. Pazourek, Přítomnost české literatury pro mládež. Studie, 1946, s. 72; LČL 1, s. 783–784 (se soupisem díla a literatury); M. C. Putna, Česká katolická literatura 1848–1918, 1998, s. 537; http://encyklopedie.brna.cz/ (stav k 23. 2. 2016).

P: MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 12 855, matrika nar. řkt. f. ú. Moravské Prusy, sv. 18, fol. 167; VÚA, Praha, Sbírka kmenových listů, A. G. (Hauptgrundbuchblatt, 1904–18; KML č. 380 D. v. v., 1902–38; KML 12/D 0-247, 1902-26; Haupt-Grundbuchblatt 12/1902, 1902–24, a osobní záznam, 1902–49; Hauptgrundbuchblatt VIII B 13/6, 1904–40; totéž, čj. 32 288/26, 1904–17), tamtéž, Sbírka kvalifikačních listin, A. G. (Prvopis kvalifikační listiny; Kvalifikační listina válečná; Záznamní listy 1918/19, 1919/20, 1920/21; Osobní výkaz požitkový 380 D. v. v., 1925); Archiv města Brna, policejní přihláška z 28. 5. 1942 a přihláška trvalého pobytu občana (1945).

Gustav Novotný, Šárka Novotná