GAJDOŠ Adolf 16.10.1884-26.10.1966

Z Personal
Adolf GAJDOŠ
Narození 16.10.1884
Místo narození Moravské Prusy (u Vyškova)
Úmrtí 26.10.1966
Místo úmrtí Brno
Povolání 63- Spisovatel
64- Překladatel
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 539

GAJDOŠ, Adolf, * 16. 10. 1884 Moravské Prusy (u Vyškova), † 26. 10. 1966 Brno, spisovatel, překladatel

Byl nemanželským synem Anežky, dcery domkáře Pavla G. Od šesti let žil v Brně. 1894–1901 studoval na reálném gymnáziu, kde ho učil vlastenecký kněz A. Slovák, avšak školu opustil a maturitu nesložil. Absolvoval roční obchodní kurs a pracoval krátce jako pomocný úředník v záložně Blahobyt. 1914–18 vedl hospodářskou a účetní službu v záložních vojenských nemocnicích v Ostravě, Krakově a Tarnówě. Po návratu byl 1919 přijat do svazku československého vojska jako důstojník a 1921 složil zkoušku z účetnictví na brněnské české technice. Z vojenského poměru jako kapitán hospodářské služby vystoupil a 1926–41 pracoval v brněnských tiskových a vydavatelských podnicích Novina. Od 1942 se věnoval literatuře ve svobodném povolání a pobíral vojenské výsluhy. Oženil se s Františkou Slizowskou, spolu vychovávali tři syny a dceru. Bydlel od 1919 v brněnských Černovicích.

Jako prozaik a lyrický básník byl zpočátku ovlivněn proletářskou poezií a poetismem, na přelomu dvacátých a třicátých let se přiklonil ke katolickému nazírání a náboženským tématům. Některé příspěvky otiskl v Moravské orlici a Rovnosti a časopisu Středisko. S E. Masákem redigoval 1934–35 periodikum Archa (s podtitulem Sborník pro literaturu, umění, kulturu a život) a od 1934 Básnickou knižnici Družiny literární a umělecké. Z překladů publikoval knižně sbírku čtyřiceti básní Françoise Villona Malá závěť (1945) a dvě knihy polského autora Jana Wiktora: Orati na úhoru (1935) a Křídlatý mnich (1947). Příležitostně zveřejňoval další překlady z poezie francouzské, německé i polské. Používal pseudonymy Jakub Laval, Jan Tar, Jakub Látal, Pavel Javor, J. Havlín, J. Tarnov, Nemo a Revo (Revo-Fatal) nebo šifru K. M. B. Po 1948 se odmlčel.

D: beletrie: Na ztracené vartě, 1926; Perníkové srdce, 1928 (obě Revo); Výkřik duše. Protiválečné úvahy a črty, 1931; Pokorné soužení. Básně; Triptych vánoční, obojí 1932; Bílá plachetnice. Básně; Hliněný svět; Stříbrná nit; Letecká válka (rozhlasová hra), vše 1933; Vánoce, 1934; Tichý rok. Poesie; Návrat císaře, obojí 1935; Mnich a víno. Mariánská legenda, 1936; V zátiší. Breviář víry a naděje, 1938; Země krásná; Tvůrci mohyly. Památník prof. P. Aloisu Slovákovi, obojí 1940; Šlépěj, 1941; Loučení s Haličí, 1949. Literatura pro děti a mládež: Ježíškovo kvítí. Knížka legend, 1943; Kominíčkovo štěstí a jiné pohádky, 1944; Zlatý den. Básně, 1944; Ptačí legendy, 1946; Slunečné dětství, 1947. Další práce, editor: Sborník Družiny literární a umělecké k padesátým narozeninám P. Emanuela Masáka, 1933; Moravský filosof PhDr. Josef Kratochvíl. 1882–1940, 1941; Karel Dostál-Lutinov. 70 let od narození velkého orelského básníka, 1941; Matky, 1941.

L: V. Pazourek, Přítomnost české literatury pro mládež. Studie, 1946, s. 72; LČL 1, s. 783–784 (se soupisem díla a literatury); M. C. Putna, Česká katolická literatura 1848–1918, 1998, s. 537; http://encyklopedie.brna.cz/ (stav k 23. 2. 2016).

P: MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 12 855, matrika nar. řkt. f. ú. Moravské Prusy, sv. 18, fol. 167; VÚA, Praha, Sbírka kmenových listů, A. G. (Hauptgrundbuchblatt, 1904–18; KML č. 380 D. v. v., 1902–38; KML 12/D 0-247, 1902-26; Haupt-Grundbuchblatt 12/1902, 1902–24, a osobní záznam, 1902–49; Hauptgrundbuchblatt VIII B 13/6, 1904–40; totéž, čj. 32 288/26, 1904–17), tamtéž, Sbírka kvalifikačních listin, A. G. (Prvopis kvalifikační listiny; Kvalifikační listina válečná; Záznamní listy 1918/19, 1919/20, 1920/21; Osobní výkaz požitkový 380 D. v. v., 1925); Archiv města Brna, policejní přihláška z 28. 5. 1942 a přihláška trvalého pobytu občana (1945).

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Gustav Novotný, Šárka Novotná