GAJDOŠ Rudolf Emil 26.1.1908-7.10.1975: Porovnání verzí

Z Personal
(GAJDOŠ_Rudolf_28.1.1908-7.10.1975)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Rudolf GAJDOŠ
+
| jméno = Rudolf Emil GAJDOŠ
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 28.1.1908
+
| datum narození = 26.1.1908
| místo narození =  
+
| místo narození = Měřín (u Velkého Meziříčí)
 
| datum úmrtí = 7.10.1975
 
| datum úmrtí = 7.10.1975
| místo úmrtí = Valtice, o. Břeclav
+
| místo úmrtí = Valtice
 
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
 
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Rudolf GAJDOŠ
+
}}
  
== Literatura ==
+
'''GAJDOŠ, Rudolf Emil''' (pův. jm. Gaidosch), * 26. 1. 1908 Měřín (u Velkého Meziříčí), † 7. 10. 1975 Valtice, malíř, pedagog
 +
 
 +
Byl synem četnického strážmistra Martina G. a Marie, dcery
 +
Františka Honka, rychtáře ve Věcově. 1919 se rodina, která
 +
podporovala jeho výtvarné a hudební nadání, přestěhovala
 +
do Lednice. Studoval na gymnáziu v Břeclavi a 1928–29
 +
u F. Hlavici na Fakultě architektury ČVŠT v Brně. Přešel
 +
na pražskou AVU, kde vstoupil od druhého ročníku do speciálky
 +
figurální malby M. Švabinského. Obdržel cenu školy
 +
i roční státní stipendium a studia završil čestným sedmým rokem
 +
i pobytem v Itálii. 1936 ho přijala firma Baťa, kde se stal
 +
uměleckým poradcem, poznal všechny provozy a absolvoval
 +
účetnický kurs. Podílel se na kulturních aktivitách koncernu,
 +
stál u zrodu Školy umění, na níž také vyučoval figurální
 +
a dekorativní malbu i kompozici. Mimo ni vedl večerní kurs
 +
aktu a pořádal zlínské salony (výstavy soudobého československého
 +
umění, 1936–44 a 1947–48); tím dal základ pro vznik
 +
krajské galerie výtvarného umění.
 +
 
 +
G. byl 1945 pověřen správou uměleckého fondu znárodněného
 +
liechtenštejnského majetku v Lednici a Valticích. 1947 se vzdal profesury na Škole umění a opustil Zlín, v němž se poměry
 +
radikálně měnily, a příjmení si upravil na Gajdoš. Usadil
 +
se ve Valticích a 1951 přesídlil do Mikulova. Smrtelně se zranil
 +
při autonehodě a byl pohřben v Lednici.
 +
 
 +
Byl označován za malíře jižní Moravy a pokračovatele odkazu
 +
Sdružení výtvarných umělců moravských. V duchu Švabinského
 +
chápal klasicky kompozici, zůstal konzervativní (avšak
 +
poučil se u impresionistů a fauvistů), vycházel z precizně zvládnuté
 +
kresby a kromě rodinných kreseb, portrétů blízkých osob
 +
a obrazů s pracovními motivy ze zlínského období zpodobil
 +
krajinu, architekturu, lidové umění, lidskou práci i zábavu.
 +
Průběžně vznikaly volné krajinomalby např. ze Strážku, Měřína,
 +
Sněžného, Valašska, Jesenicka, ženské akty a dekorativní
 +
monumentální tvorba (fasády: Vracov, Mikulov, Brno, Tvrdonice,
 +
Ivančice; mozaiková okna: Poděbrady, Mikulov; malby:
 +
Karlova Studánka, Karviná-Darkov, Břeclav). Tvůrčí suverenita
 +
se projevila rovněž v grafických pracích či v kresebných
 +
záznamech z cest. Navrhl také několik kovových mříží.
 +
 
 +
Inicioval záchranu jak památek Lednicko-valtického areálu,
 +
tak vyhořelého mikulovského zámku před demolicí a vytvořil
 +
v něm velkou fresku v Sále předků. Uskutečnil studijní cesty
 +
do Rakouska, Německa, Polska, Itálie, Francie, Jugoslávie
 +
a na Slovensko. Vystavoval od 1935 mj. ve Zlíně, Olomouci,
 +
Praze, Hodoníně, Mikulově, Brně, Poličce, Sněžném a Velkém
 +
Meziříčí. Dílo je zastoupeno ve sbírkách NG, několika
 +
pražských ministerstev, Regionálního muzea Mikulov, zlínské,
 +
poličské a košické galerie ad. Byl ženatý a vychoval dceru Jiřinu
 +
Doležalovou-G. a syna Jana G., výtvarníka.
 +
 
 +
'''D:''' obrazy, výběr: Ležící dívka s kytarou, 1933; Stříbrný akt, 1934; Léto, 1935;
 +
Podluží, 1947; Vyhořelý zámek v Mikulově s podzámčím; Tání ve Sněžném,
 +
obojí 1950; Podzimní sklizeň Vracovjanů, 1952; Jarní povodeň pod Pálavou, 1955. Sgrafita: Podluží v hudbě, zpěvu a tanci, Břeclav, 1948/49
 +
(obnovil syn 2006); Shledání v míru, Brno, 1955. Freska: Oslava jižní
 +
Moravy, Mikulov zámek, 1960. Bibliofilie: P. Bezruč, Jen jedenkrát. Báseň
 +
ze Slezských písní, 1935; týž, Valčice, 1936; Baťov. Koželužny. Pohlednice,
 +
1942 (barevná reprodukce akvarelu); Jižní Morava v litografiích R. G., 1957
 +
(17 grafických listů).
 +
 
 +
'''L:''' výběr: Toman 1, s. 249–250; Toman D, s. 58; SČSVU 2, s. 325;
 +
M. Horňanská, R. G. Výstava kreseb ze skicáře, 1964 (katalog výstavy
 +
v mikulovském muzeu); J. Tomeček – M. Horňanská, R. G. Výtvarné práce
 +
z let 1933–1973, 1973 (se soupisem díla, členství v uměleckých organizacích,
 +
cest a výstav); T. Mikulaštík, R. G. Kresby z cest, 1976 (katalog výstavy
 +
ve zlínské galerii); J. Míčka – V. Židlický, R. G. Výběr z díla k umělcovým
 +
nedožitým 75. narozeninám, 1983 (katalog výstavy v hodonínské galerii,
 +
se soupisem literatury); S. Vencl, České exlibris. Historie a současnost,
 +
2000, s. 48; D. Brichtová, G. R. 1908–1975. Katalog díla ve sbírce
 +
Regionálního muzea v Mikulově, 2008; J. Čech, R. G. Výběrová bibliografie
 +
k 100. výročí narození, 2008; T. Mikulaštík, R. G. a Zlín, in: RegioM.
 +
Sborník Regionálního muzea v Mikulově, 2010, s. 81–88 (s reprodukcemi
 +
několika G. děl, http://www.rmm.cz/regiom/2010/mikulastik_gajdos.pdf,
 +
stav k 23. 2. 2016); http://abart-full.artarchiv.cz/ (se soupisem autorských
 +
a společných výstav, stav k 15. 9. 2015).
 +
 
 +
'''P:''' MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 15 782, řkt. f. ú. Měřín,
 +
sv. X, fol. 80.
 +
 
 +
Gustav Novotný
 
   
 
   
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
Řádka 17: Řádka 96:
  
 
[[Kategorie:1908]]
 
[[Kategorie:1908]]
 +
[[Kategorie:Měřín]]
 
[[Kategorie:1975]]
 
[[Kategorie:1975]]
 
[[Kategorie:Valtice]]
 
[[Kategorie:Valtice]]

Verze z 31. 3. 2018, 19:54

Rudolf Emil GAJDOŠ
Narození 26.1.1908
Místo narození Měřín (u Velkého Meziříčí)
Úmrtí 7.10.1975
Místo úmrtí Valtice
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik

GAJDOŠ, Rudolf Emil (pův. jm. Gaidosch), * 26. 1. 1908 Měřín (u Velkého Meziříčí), † 7. 10. 1975 Valtice, malíř, pedagog

Byl synem četnického strážmistra Martina G. a Marie, dcery Františka Honka, rychtáře ve Věcově. 1919 se rodina, která podporovala jeho výtvarné a hudební nadání, přestěhovala do Lednice. Studoval na gymnáziu v Břeclavi a 1928–29 u F. Hlavici na Fakultě architektury ČVŠT v Brně. Přešel na pražskou AVU, kde vstoupil od druhého ročníku do speciálky figurální malby M. Švabinského. Obdržel cenu školy i roční státní stipendium a studia završil čestným sedmým rokem i pobytem v Itálii. 1936 ho přijala firma Baťa, kde se stal uměleckým poradcem, poznal všechny provozy a absolvoval účetnický kurs. Podílel se na kulturních aktivitách koncernu, stál u zrodu Školy umění, na níž také vyučoval figurální a dekorativní malbu i kompozici. Mimo ni vedl večerní kurs aktu a pořádal zlínské salony (výstavy soudobého československého umění, 1936–44 a 1947–48); tím dal základ pro vznik krajské galerie výtvarného umění.

G. byl 1945 pověřen správou uměleckého fondu znárodněného liechtenštejnského majetku v Lednici a Valticích. 1947 se vzdal profesury na Škole umění a opustil Zlín, v němž se poměry radikálně měnily, a příjmení si upravil na Gajdoš. Usadil se ve Valticích a 1951 přesídlil do Mikulova. Smrtelně se zranil při autonehodě a byl pohřben v Lednici.

Byl označován za malíře jižní Moravy a pokračovatele odkazu Sdružení výtvarných umělců moravských. V duchu Švabinského chápal klasicky kompozici, zůstal konzervativní (avšak poučil se u impresionistů a fauvistů), vycházel z precizně zvládnuté kresby a kromě rodinných kreseb, portrétů blízkých osob a obrazů s pracovními motivy ze zlínského období zpodobil krajinu, architekturu, lidové umění, lidskou práci i zábavu. Průběžně vznikaly volné krajinomalby např. ze Strážku, Měřína, Sněžného, Valašska, Jesenicka, ženské akty a dekorativní monumentální tvorba (fasády: Vracov, Mikulov, Brno, Tvrdonice, Ivančice; mozaiková okna: Poděbrady, Mikulov; malby: Karlova Studánka, Karviná-Darkov, Břeclav). Tvůrčí suverenita se projevila rovněž v grafických pracích či v kresebných záznamech z cest. Navrhl také několik kovových mříží.

Inicioval záchranu jak památek Lednicko-valtického areálu, tak vyhořelého mikulovského zámku před demolicí a vytvořil v něm velkou fresku v Sále předků. Uskutečnil studijní cesty do Rakouska, Německa, Polska, Itálie, Francie, Jugoslávie a na Slovensko. Vystavoval od 1935 mj. ve Zlíně, Olomouci, Praze, Hodoníně, Mikulově, Brně, Poličce, Sněžném a Velkém Meziříčí. Dílo je zastoupeno ve sbírkách NG, několika pražských ministerstev, Regionálního muzea Mikulov, zlínské, poličské a košické galerie ad. Byl ženatý a vychoval dceru Jiřinu Doležalovou-G. a syna Jana G., výtvarníka.

D: obrazy, výběr: Ležící dívka s kytarou, 1933; Stříbrný akt, 1934; Léto, 1935; Podluží, 1947; Vyhořelý zámek v Mikulově s podzámčím; Tání ve Sněžném, obojí 1950; Podzimní sklizeň Vracovjanů, 1952; Jarní povodeň pod Pálavou, 1955. Sgrafita: Podluží v hudbě, zpěvu a tanci, Břeclav, 1948/49 (obnovil syn 2006); Shledání v míru, Brno, 1955. Freska: Oslava jižní Moravy, Mikulov zámek, 1960. Bibliofilie: P. Bezruč, Jen jedenkrát. Báseň ze Slezských písní, 1935; týž, Valčice, 1936; Baťov. Koželužny. Pohlednice, 1942 (barevná reprodukce akvarelu); Jižní Morava v litografiích R. G., 1957 (17 grafických listů).

L: výběr: Toman 1, s. 249–250; Toman D, s. 58; SČSVU 2, s. 325; M. Horňanská, R. G. Výstava kreseb ze skicáře, 1964 (katalog výstavy v mikulovském muzeu); J. Tomeček – M. Horňanská, R. G. Výtvarné práce z let 1933–1973, 1973 (se soupisem díla, členství v uměleckých organizacích, cest a výstav); T. Mikulaštík, R. G. Kresby z cest, 1976 (katalog výstavy ve zlínské galerii); J. Míčka – V. Židlický, R. G. Výběr z díla k umělcovým nedožitým 75. narozeninám, 1983 (katalog výstavy v hodonínské galerii, se soupisem literatury); S. Vencl, České exlibris. Historie a současnost, 2000, s. 48; D. Brichtová, G. R. 1908–1975. Katalog díla ve sbírce Regionálního muzea v Mikulově, 2008; J. Čech, R. G. Výběrová bibliografie k 100. výročí narození, 2008; T. Mikulaštík, R. G. a Zlín, in: RegioM. Sborník Regionálního muzea v Mikulově, 2010, s. 81–88 (s reprodukcemi několika G. děl, http://www.rmm.cz/regiom/2010/mikulastik_gajdos.pdf, stav k 23. 2. 2016); http://abart-full.artarchiv.cz/ (se soupisem autorských a společných výstav, stav k 15. 9. 2015).

P: MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 15 782, řkt. f. ú. Měřín, sv. X, fol. 80.

Gustav Novotný