GAJDOŠ Rudolf Emil 26.1.1908-7.10.1975: Porovnání verzí
(GAJDOŠ_Rudolf_28.1.1908-7.10.1975) |
|||
(Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Rudolf GAJDOŠ | + | | jméno = Rudolf Emil GAJDOŠ |
− | | obrázek = | + | | obrázek = Gajdos Rudolf Emil portret.jpg |
− | | datum narození = | + | | datum narození = 26.1.1908 |
− | | místo narození = | + | | místo narození = Měřín (u Velkého Meziříčí) |
| datum úmrtí = 7.10.1975 | | datum úmrtí = 7.10.1975 | ||
− | | místo úmrtí = Valtice | + | | místo úmrtí = Valtice |
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 540 |
+ | }} | ||
− | + | '''GAJDOŠ, Rudolf Emil''' ''(pův. jm. Gaidosch), * 26. 1. 1908 Měřín (u Velkého Meziříčí), † 7. 10. 1975 Valtice, malíř, pedagog'' | |
+ | |||
+ | Byl synem četnického strážmistra Martina G. a Marie, dcery | ||
+ | Františka Honka, rychtáře ve Věcově. 1919 se rodina, která | ||
+ | podporovala jeho výtvarné a hudební nadání, přestěhovala | ||
+ | do Lednice. Studoval na gymnáziu v Břeclavi a 1928–29 | ||
+ | u F. Hlavici na Fakultě architektury ČVŠT v Brně. Přešel | ||
+ | na pražskou AVU, kde vstoupil od druhého ročníku do speciálky | ||
+ | figurální malby M. Švabinského. Obdržel cenu školy | ||
+ | i roční státní stipendium a studia završil čestným sedmým rokem | ||
+ | i pobytem v Itálii. 1936 ho přijala firma Baťa, kde se stal | ||
+ | uměleckým poradcem, poznal všechny provozy a absolvoval | ||
+ | účetnický kurs. Podílel se na kulturních aktivitách koncernu, | ||
+ | stál u zrodu Školy umění, na níž také vyučoval figurální | ||
+ | a dekorativní malbu i kompozici. Mimo ni vedl večerní kurs | ||
+ | aktu a pořádal zlínské salony (výstavy soudobého československého | ||
+ | umění, 1936–44 a 1947–48); tím dal základ pro vznik | ||
+ | krajské galerie výtvarného umění. | ||
+ | |||
+ | G. byl 1945 pověřen správou uměleckého fondu znárodněného | ||
+ | liechtenštejnského majetku v Lednici a Valticích. 1947 se vzdal profesury na Škole umění a opustil Zlín, v němž se poměry | ||
+ | radikálně měnily, a příjmení si upravil na Gajdoš. Usadil | ||
+ | se ve Valticích a 1951 přesídlil do Mikulova. Smrtelně se zranil | ||
+ | při autonehodě a byl pohřben v Lednici. | ||
+ | |||
+ | Byl označován za malíře jižní Moravy a pokračovatele odkazu | ||
+ | Sdružení výtvarných umělců moravských. V duchu Švabinského | ||
+ | chápal klasicky kompozici, zůstal konzervativní (avšak | ||
+ | poučil se u impresionistů a fauvistů), vycházel z precizně zvládnuté | ||
+ | kresby a kromě rodinných kreseb, portrétů blízkých osob | ||
+ | a obrazů s pracovními motivy ze zlínského období zpodobil | ||
+ | krajinu, architekturu, lidové umění, lidskou práci i zábavu. | ||
+ | Průběžně vznikaly volné krajinomalby např. ze Strážku, Měřína, | ||
+ | Sněžného, Valašska, Jesenicka, ženské akty a dekorativní | ||
+ | monumentální tvorba (fasády: Vracov, Mikulov, Brno, Tvrdonice, | ||
+ | Ivančice; mozaiková okna: Poděbrady, Mikulov; malby: | ||
+ | Karlova Studánka, Karviná-Darkov, Břeclav). Tvůrčí suverenita | ||
+ | se projevila rovněž v grafických pracích či v kresebných | ||
+ | záznamech z cest. Navrhl také několik kovových mříží. | ||
+ | |||
+ | Inicioval záchranu jak památek Lednicko-valtického areálu, | ||
+ | tak vyhořelého mikulovského zámku před demolicí a vytvořil | ||
+ | v něm velkou fresku v Sále předků. Uskutečnil studijní cesty | ||
+ | do Rakouska, Německa, Polska, Itálie, Francie, Jugoslávie | ||
+ | a na Slovensko. Vystavoval od 1935 mj. ve Zlíně, Olomouci, | ||
+ | Praze, Hodoníně, Mikulově, Brně, Poličce, Sněžném a Velkém | ||
+ | Meziříčí. Dílo je zastoupeno ve sbírkách NG, několika | ||
+ | pražských ministerstev, Regionálního muzea Mikulov, zlínské, | ||
+ | poličské a košické galerie ad. Byl ženatý a vychoval dceru Jiřinu | ||
+ | Doležalovou-G. a syna Jana G., výtvarníka. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' obrazy, výběr: Ležící dívka s kytarou, 1933; Stříbrný akt, 1934; Léto, 1935; | ||
+ | Podluží, 1947; Vyhořelý zámek v Mikulově s podzámčím; Tání ve Sněžném, | ||
+ | obojí 1950; Podzimní sklizeň Vracovjanů, 1952; Jarní povodeň pod Pálavou, 1955. Sgrafita: Podluží v hudbě, zpěvu a tanci, Břeclav, 1948/49 | ||
+ | (obnovil syn 2006); Shledání v míru, Brno, 1955. Freska: Oslava jižní | ||
+ | Moravy, Mikulov zámek, 1960. Bibliofilie: P. Bezruč, Jen jedenkrát. Báseň | ||
+ | ze Slezských písní, 1935; týž, Valčice, 1936; Baťov. Koželužny. Pohlednice, | ||
+ | 1942 (barevná reprodukce akvarelu); Jižní Morava v litografiích R. G., 1957 | ||
+ | (17 grafických listů). | ||
+ | |||
+ | '''L:''' výběr: Toman 1, s. 249–250; Toman D, s. 58; SČSVU 2, s. 325; | ||
+ | M. Horňanská, R. G. Výstava kreseb ze skicáře, 1964 (katalog výstavy | ||
+ | v mikulovském muzeu); J. Tomeček – M. Horňanská, R. G. Výtvarné práce | ||
+ | z let 1933–1973, 1973 (se soupisem díla, členství v uměleckých organizacích, | ||
+ | cest a výstav); T. Mikulaštík, R. G. Kresby z cest, 1976 (katalog výstavy | ||
+ | ve zlínské galerii); J. Míčka – V. Židlický, R. G. Výběr z díla k umělcovým | ||
+ | nedožitým 75. narozeninám, 1983 (katalog výstavy v hodonínské galerii, | ||
+ | se soupisem literatury); S. Vencl, České exlibris. Historie a současnost, | ||
+ | 2000, s. 48; D. Brichtová, G. R. 1908–1975. Katalog díla ve sbírce | ||
+ | Regionálního muzea v Mikulově, 2008; J. Čech, R. G. Výběrová bibliografie | ||
+ | k 100. výročí narození, 2008; T. Mikulaštík, R. G. a Zlín, in: RegioM. | ||
+ | Sborník Regionálního muzea v Mikulově, 2010, s. 81–88 (s reprodukcemi | ||
+ | několika G. děl, http://www.rmm.cz/regiom/2010/mikulastik_gajdos.pdf, | ||
+ | stav k 23. 2. 2016); http://abart-full.artarchiv.cz/ (se soupisem autorských | ||
+ | a společných výstav, stav k 15. 9. 2015). | ||
+ | |||
+ | '''P:''' MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 15 782, řkt. f. ú. Měřín, | ||
+ | sv. X, fol. 80. | ||
+ | |||
+ | Gustav Novotný | ||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
Řádka 17: | Řádka 97: | ||
[[Kategorie:1908]] | [[Kategorie:1908]] | ||
+ | [[Kategorie:Měřín]] | ||
[[Kategorie:1975]] | [[Kategorie:1975]] | ||
[[Kategorie:Valtice]] | [[Kategorie:Valtice]] | ||
+ | |||
+ | <gallery> | ||
+ | Gajdos Rudolf radnice.jpg|Sgrafito na radnici ve Vracově | ||
+ | </gallery> |
Verze z 16. 1. 2021, 12:36
Rudolf Emil GAJDOŠ | |
Narození | 26.1.1908 |
---|---|
Místo narození | Měřín (u Velkého Meziříčí) |
Úmrtí | 7.10.1975 |
Místo úmrtí | Valtice |
Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
Citace | Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 540 |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=75242 |
GAJDOŠ, Rudolf Emil (pův. jm. Gaidosch), * 26. 1. 1908 Měřín (u Velkého Meziříčí), † 7. 10. 1975 Valtice, malíř, pedagog
Byl synem četnického strážmistra Martina G. a Marie, dcery Františka Honka, rychtáře ve Věcově. 1919 se rodina, která podporovala jeho výtvarné a hudební nadání, přestěhovala do Lednice. Studoval na gymnáziu v Břeclavi a 1928–29 u F. Hlavici na Fakultě architektury ČVŠT v Brně. Přešel na pražskou AVU, kde vstoupil od druhého ročníku do speciálky figurální malby M. Švabinského. Obdržel cenu školy i roční státní stipendium a studia završil čestným sedmým rokem i pobytem v Itálii. 1936 ho přijala firma Baťa, kde se stal uměleckým poradcem, poznal všechny provozy a absolvoval účetnický kurs. Podílel se na kulturních aktivitách koncernu, stál u zrodu Školy umění, na níž také vyučoval figurální a dekorativní malbu i kompozici. Mimo ni vedl večerní kurs aktu a pořádal zlínské salony (výstavy soudobého československého umění, 1936–44 a 1947–48); tím dal základ pro vznik krajské galerie výtvarného umění.
G. byl 1945 pověřen správou uměleckého fondu znárodněného liechtenštejnského majetku v Lednici a Valticích. 1947 se vzdal profesury na Škole umění a opustil Zlín, v němž se poměry radikálně měnily, a příjmení si upravil na Gajdoš. Usadil se ve Valticích a 1951 přesídlil do Mikulova. Smrtelně se zranil při autonehodě a byl pohřben v Lednici.
Byl označován za malíře jižní Moravy a pokračovatele odkazu Sdružení výtvarných umělců moravských. V duchu Švabinského chápal klasicky kompozici, zůstal konzervativní (avšak poučil se u impresionistů a fauvistů), vycházel z precizně zvládnuté kresby a kromě rodinných kreseb, portrétů blízkých osob a obrazů s pracovními motivy ze zlínského období zpodobil krajinu, architekturu, lidové umění, lidskou práci i zábavu. Průběžně vznikaly volné krajinomalby např. ze Strážku, Měřína, Sněžného, Valašska, Jesenicka, ženské akty a dekorativní monumentální tvorba (fasády: Vracov, Mikulov, Brno, Tvrdonice, Ivančice; mozaiková okna: Poděbrady, Mikulov; malby: Karlova Studánka, Karviná-Darkov, Břeclav). Tvůrčí suverenita se projevila rovněž v grafických pracích či v kresebných záznamech z cest. Navrhl také několik kovových mříží.
Inicioval záchranu jak památek Lednicko-valtického areálu, tak vyhořelého mikulovského zámku před demolicí a vytvořil v něm velkou fresku v Sále předků. Uskutečnil studijní cesty do Rakouska, Německa, Polska, Itálie, Francie, Jugoslávie a na Slovensko. Vystavoval od 1935 mj. ve Zlíně, Olomouci, Praze, Hodoníně, Mikulově, Brně, Poličce, Sněžném a Velkém Meziříčí. Dílo je zastoupeno ve sbírkách NG, několika pražských ministerstev, Regionálního muzea Mikulov, zlínské, poličské a košické galerie ad. Byl ženatý a vychoval dceru Jiřinu Doležalovou-G. a syna Jana G., výtvarníka.
D: obrazy, výběr: Ležící dívka s kytarou, 1933; Stříbrný akt, 1934; Léto, 1935; Podluží, 1947; Vyhořelý zámek v Mikulově s podzámčím; Tání ve Sněžném, obojí 1950; Podzimní sklizeň Vracovjanů, 1952; Jarní povodeň pod Pálavou, 1955. Sgrafita: Podluží v hudbě, zpěvu a tanci, Břeclav, 1948/49 (obnovil syn 2006); Shledání v míru, Brno, 1955. Freska: Oslava jižní Moravy, Mikulov zámek, 1960. Bibliofilie: P. Bezruč, Jen jedenkrát. Báseň ze Slezských písní, 1935; týž, Valčice, 1936; Baťov. Koželužny. Pohlednice, 1942 (barevná reprodukce akvarelu); Jižní Morava v litografiích R. G., 1957 (17 grafických listů).
L: výběr: Toman 1, s. 249–250; Toman D, s. 58; SČSVU 2, s. 325; M. Horňanská, R. G. Výstava kreseb ze skicáře, 1964 (katalog výstavy v mikulovském muzeu); J. Tomeček – M. Horňanská, R. G. Výtvarné práce z let 1933–1973, 1973 (se soupisem díla, členství v uměleckých organizacích, cest a výstav); T. Mikulaštík, R. G. Kresby z cest, 1976 (katalog výstavy ve zlínské galerii); J. Míčka – V. Židlický, R. G. Výběr z díla k umělcovým nedožitým 75. narozeninám, 1983 (katalog výstavy v hodonínské galerii, se soupisem literatury); S. Vencl, České exlibris. Historie a současnost, 2000, s. 48; D. Brichtová, G. R. 1908–1975. Katalog díla ve sbírce Regionálního muzea v Mikulově, 2008; J. Čech, R. G. Výběrová bibliografie k 100. výročí narození, 2008; T. Mikulaštík, R. G. a Zlín, in: RegioM. Sborník Regionálního muzea v Mikulově, 2010, s. 81–88 (s reprodukcemi několika G. děl, http://www.rmm.cz/regiom/2010/mikulastik_gajdos.pdf, stav k 23. 2. 2016); http://abart-full.artarchiv.cz/ (se soupisem autorských a společných výstav, stav k 15. 9. 2015).
P: MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 15 782, řkt. f. ú. Měřín, sv. X, fol. 80.
Gustav Novotný