GAJDOŠ Rudolf Emil 26.1.1908-7.10.1975: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s.540
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 540
 
}}
 
}}
  

Verze z 28. 11. 2019, 15:47

Rudolf Emil GAJDOŠ
Narození 26.1.1908
Místo narození Měřín (u Velkého Meziříčí)
Úmrtí 7.10.1975
Místo úmrtí Valtice
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 540
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=75242

GAJDOŠ, Rudolf Emil (pův. jm. Gaidosch), * 26. 1. 1908 Měřín (u Velkého Meziříčí), † 7. 10. 1975 Valtice, malíř, pedagog

Byl synem četnického strážmistra Martina G. a Marie, dcery Františka Honka, rychtáře ve Věcově. 1919 se rodina, která podporovala jeho výtvarné a hudební nadání, přestěhovala do Lednice. Studoval na gymnáziu v Břeclavi a 1928–29 u F. Hlavici na Fakultě architektury ČVŠT v Brně. Přešel na pražskou AVU, kde vstoupil od druhého ročníku do speciálky figurální malby M. Švabinského. Obdržel cenu školy i roční státní stipendium a studia završil čestným sedmým rokem i pobytem v Itálii. 1936 ho přijala firma Baťa, kde se stal uměleckým poradcem, poznal všechny provozy a absolvoval účetnický kurs. Podílel se na kulturních aktivitách koncernu, stál u zrodu Školy umění, na níž také vyučoval figurální a dekorativní malbu i kompozici. Mimo ni vedl večerní kurs aktu a pořádal zlínské salony (výstavy soudobého československého umění, 1936–44 a 1947–48); tím dal základ pro vznik krajské galerie výtvarného umění.

G. byl 1945 pověřen správou uměleckého fondu znárodněného liechtenštejnského majetku v Lednici a Valticích. 1947 se vzdal profesury na Škole umění a opustil Zlín, v němž se poměry radikálně měnily, a příjmení si upravil na Gajdoš. Usadil se ve Valticích a 1951 přesídlil do Mikulova. Smrtelně se zranil při autonehodě a byl pohřben v Lednici.

Byl označován za malíře jižní Moravy a pokračovatele odkazu Sdružení výtvarných umělců moravských. V duchu Švabinského chápal klasicky kompozici, zůstal konzervativní (avšak poučil se u impresionistů a fauvistů), vycházel z precizně zvládnuté kresby a kromě rodinných kreseb, portrétů blízkých osob a obrazů s pracovními motivy ze zlínského období zpodobil krajinu, architekturu, lidové umění, lidskou práci i zábavu. Průběžně vznikaly volné krajinomalby např. ze Strážku, Měřína, Sněžného, Valašska, Jesenicka, ženské akty a dekorativní monumentální tvorba (fasády: Vracov, Mikulov, Brno, Tvrdonice, Ivančice; mozaiková okna: Poděbrady, Mikulov; malby: Karlova Studánka, Karviná-Darkov, Břeclav). Tvůrčí suverenita se projevila rovněž v grafických pracích či v kresebných záznamech z cest. Navrhl také několik kovových mříží.

Inicioval záchranu jak památek Lednicko-valtického areálu, tak vyhořelého mikulovského zámku před demolicí a vytvořil v něm velkou fresku v Sále předků. Uskutečnil studijní cesty do Rakouska, Německa, Polska, Itálie, Francie, Jugoslávie a na Slovensko. Vystavoval od 1935 mj. ve Zlíně, Olomouci, Praze, Hodoníně, Mikulově, Brně, Poličce, Sněžném a Velkém Meziříčí. Dílo je zastoupeno ve sbírkách NG, několika pražských ministerstev, Regionálního muzea Mikulov, zlínské, poličské a košické galerie ad. Byl ženatý a vychoval dceru Jiřinu Doležalovou-G. a syna Jana G., výtvarníka.

D: obrazy, výběr: Ležící dívka s kytarou, 1933; Stříbrný akt, 1934; Léto, 1935; Podluží, 1947; Vyhořelý zámek v Mikulově s podzámčím; Tání ve Sněžném, obojí 1950; Podzimní sklizeň Vracovjanů, 1952; Jarní povodeň pod Pálavou, 1955. Sgrafita: Podluží v hudbě, zpěvu a tanci, Břeclav, 1948/49 (obnovil syn 2006); Shledání v míru, Brno, 1955. Freska: Oslava jižní Moravy, Mikulov zámek, 1960. Bibliofilie: P. Bezruč, Jen jedenkrát. Báseň ze Slezských písní, 1935; týž, Valčice, 1936; Baťov. Koželužny. Pohlednice, 1942 (barevná reprodukce akvarelu); Jižní Morava v litografiích R. G., 1957 (17 grafických listů).

L: výběr: Toman 1, s. 249–250; Toman D, s. 58; SČSVU 2, s. 325; M. Horňanská, R. G. Výstava kreseb ze skicáře, 1964 (katalog výstavy v mikulovském muzeu); J. Tomeček – M. Horňanská, R. G. Výtvarné práce z let 1933–1973, 1973 (se soupisem díla, členství v uměleckých organizacích, cest a výstav); T. Mikulaštík, R. G. Kresby z cest, 1976 (katalog výstavy ve zlínské galerii); J. Míčka – V. Židlický, R. G. Výběr z díla k umělcovým nedožitým 75. narozeninám, 1983 (katalog výstavy v hodonínské galerii, se soupisem literatury); S. Vencl, České exlibris. Historie a současnost, 2000, s. 48; D. Brichtová, G. R. 1908–1975. Katalog díla ve sbírce Regionálního muzea v Mikulově, 2008; J. Čech, R. G. Výběrová bibliografie k 100. výročí narození, 2008; T. Mikulaštík, R. G. a Zlín, in: RegioM. Sborník Regionálního muzea v Mikulově, 2010, s. 81–88 (s reprodukcemi několika G. děl, http://www.rmm.cz/regiom/2010/mikulastik_gajdos.pdf, stav k 23. 2. 2016); http://abart-full.artarchiv.cz/ (se soupisem autorských a společných výstav, stav k 15. 9. 2015).

P: MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 15 782, řkt. f. ú. Měřín, sv. X, fol. 80.

Gustav Novotný