Biografický slovník
GALANDA Mikuláš 4.5.1895-5.6.1938: Porovnání verzí
| (Není zobrazeno 5 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.) | |||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| jméno = Mikuláš GALANDA | | jméno = Mikuláš GALANDA | ||
| − | | obrázek = | + | | obrázek = Galanda Mikulas portret.jpg |
| velikost obrázku = | | velikost obrázku = | ||
| popisek obrázku = | | popisek obrázku = | ||
| rodné jméno = | | rodné jméno = | ||
| datum narození = 4.5.1895 | | datum narození = 4.5.1895 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Turčianske Teplice (Slovensko) |
| datum úmrtí = 5.6.1938 | | datum úmrtí = 5.6.1938 | ||
| − | | místo úmrtí = Bratislava | + | | místo úmrtí = Bratislava (Slovensko) |
| příčina úmrtí = | | příčina úmrtí = | ||
| místo odpočinku = | | místo odpočinku = | ||
| Řádka 18: | Řádka 18: | ||
| alma mater = | | alma mater = | ||
| zaměstnavatel = | | zaměstnavatel = | ||
| − | | povolání = | + | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| titul = | | titul = | ||
| ocenění = | | ocenění = | ||
| Řádka 35: | Řádka 35: | ||
| poznámky = | | poznámky = | ||
| web = | | web = | ||
| − | }} | + | | citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 544 |
| − | + | }} | |
| − | + | ||
| + | '''GALANDA, Mikuláš,''' ''* 4. 5. 1895 Turčianske Teplice (Slovensko), † 5. 6. 1938 Bratislava (Slovensko), malíř, grafik, ilustrátor'' | ||
| + | |||
| + | Syn notáře, vystudoval gymnázium v Lučenci. Studoval 1914–16 | ||
| + | Akademii výtvarných umění v Budapešti u prof. D. Raksányiho, | ||
| + | školu nedokončil. Pokračoval od 1922 v Praze na UMPRUM | ||
| + | u V. H. Brunnera, v následujícím roce na AVU u A. Brömseho | ||
| + | a F. Thieleho (1923–27). V Praze se seznámil se skupinou slovenských | ||
| + | výtvarníků (J. Alexy, Š. Polkoráb, M. A. Bazovský, | ||
| + | Ľ. Fulla). Zaujat českou sociální grafikou a německým expresionismem | ||
| + | uveřejňoval své grafiky a kresby ve studentských časopisech. | ||
| + | Během pražského pobytu se sblížil s intelektuální levicí | ||
| + | a s výtvarným názorem české moderny reprezentované E. Fillou, | ||
| + | V. Špálou, F. Tichým, J. Čapkem ad. V začátcích G. dílo ovlivnila | ||
| + | vídeňská secese, E. Munch a G. de Chirico. K vlastnímu | ||
| + | výtvarnému projevu se dopracoval přes kubismus a neoklasicismus | ||
| + | P. Picassa. Byl ceněn zejména jako knižní grafik, který | ||
| + | disponoval sebejistou kreslířskou linií, např. již na AVU spolupracoval | ||
| + | s levicovou revuí DAV (1924–26). | ||
| + | |||
| + | Od 1929 žil na Slovensku, kde učil na středních školách v Bratislavě | ||
| + | a od 1933 na Škole uměleckých řemesel. Třicátá léta patřila | ||
| + | k jeho umělecky nejplodnějšímu období. Ovlivněn studijním | ||
| + | pobytem v Paříži 1930 propojil moderní výtvarný názor se světem | ||
| + | slovenského lidového umění. Spolu s malířem Ľ. Fullou sepsal | ||
| + | ve čtyřech číslech ''Soukromé listy Fully a Galandy'' (1930–32), | ||
| + | manifest umělecké avantgardy, přibližující slovenskému prostředí | ||
| + | myšlenky moderního francouzského umění. | ||
| + | |||
| + | Často zobrazoval ženy: Portrétoval venkovanky, ženy při koupeli | ||
| + | a stále se vracel k tématu madony s dítětem. G. malbou prostupuje | ||
| + | všudypřítomné sociální cítění, souznění s prostými lidmi | ||
| + | a jejich národní tradicí, s pastýři, pieroty, pijany a zbojníky. | ||
| + | Moderní formou ztvárňoval tradiční figurální náměty. Na jeho | ||
| + | plátnech dochází k syntéze vlivů pařížské školy a pražské | ||
| + | avantgardy, zejména skupiny Tvrdošíjní. Svoji cestu nalezl | ||
| + | v neoklasicistickém vyvážení rozumu a citu, v jednoduchých | ||
| + | formách, čisté kresbě, poetické zkratce s kubizujícími doteky, | ||
| + | které postupem třicátých let nabyly na důrazu. G. patří | ||
| + | ke klíčovým osobnostem slovenského moderního umění. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' výběr: Láska ve městě, 1924; Básně v kresbách, 1930; Žena s košilí, 1932; | ||
| + | Milenci, 1932; Zbojníci, 1932; Na ulici, 1932; Matka, 1933; Dřevorubci, | ||
| + | 1933; Šašek, 1934. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' J. Pospíšil – J. Zatloukal, M. G., 1934; K. Vaculík, M. G. Obrazy, kresby, | ||
| + | grafiky, Bratislava 1963; týž, M. G., Bratislava 1983; BLS 3, s. 39–41 (se | ||
| + | soupisem díla a bibliografií); Z. Kostrová, M. G. 1895–1938, Bratislava | ||
| + | 1995; táž, M. G., Piešťany 2001. | ||
| + | |||
| + | Adriana Šmejkalová | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
| + | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
[[Kategorie:1895]] | [[Kategorie:1895]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Turčianske_Teplice]] |
[[Kategorie:1938]] | [[Kategorie:1938]] | ||
[[Kategorie:Bratislava]] | [[Kategorie:Bratislava]] | ||
| + | |||
| + | <gallery> | ||
| + | Galanda Mikulas krajina se stromy.jpg|Krajina se stromy (Moravská galerie) | ||
| + | Galanda Mikulas Zvestovani.jpeg|Zvestovanie (Moravská galerie) | ||
| + | </gallery> | ||
Aktuální verze z 16. 1. 2021, 15:34
| Mikuláš GALANDA | |
 | |
| Narození | 4.5.1895 |
|---|---|
| Místo narození | Turčianske Teplice (Slovensko) |
| Úmrtí | 5.6.1938 |
| Místo úmrtí | Bratislava (Slovensko) |
| Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 544 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137444 |
GALANDA, Mikuláš, * 4. 5. 1895 Turčianske Teplice (Slovensko), † 5. 6. 1938 Bratislava (Slovensko), malíř, grafik, ilustrátor
Syn notáře, vystudoval gymnázium v Lučenci. Studoval 1914–16 Akademii výtvarných umění v Budapešti u prof. D. Raksányiho, školu nedokončil. Pokračoval od 1922 v Praze na UMPRUM u V. H. Brunnera, v následujícím roce na AVU u A. Brömseho a F. Thieleho (1923–27). V Praze se seznámil se skupinou slovenských výtvarníků (J. Alexy, Š. Polkoráb, M. A. Bazovský, Ľ. Fulla). Zaujat českou sociální grafikou a německým expresionismem uveřejňoval své grafiky a kresby ve studentských časopisech. Během pražského pobytu se sblížil s intelektuální levicí a s výtvarným názorem české moderny reprezentované E. Fillou, V. Špálou, F. Tichým, J. Čapkem ad. V začátcích G. dílo ovlivnila vídeňská secese, E. Munch a G. de Chirico. K vlastnímu výtvarnému projevu se dopracoval přes kubismus a neoklasicismus P. Picassa. Byl ceněn zejména jako knižní grafik, který disponoval sebejistou kreslířskou linií, např. již na AVU spolupracoval s levicovou revuí DAV (1924–26).
Od 1929 žil na Slovensku, kde učil na středních školách v Bratislavě a od 1933 na Škole uměleckých řemesel. Třicátá léta patřila k jeho umělecky nejplodnějšímu období. Ovlivněn studijním pobytem v Paříži 1930 propojil moderní výtvarný názor se světem slovenského lidového umění. Spolu s malířem Ľ. Fullou sepsal ve čtyřech číslech Soukromé listy Fully a Galandy (1930–32), manifest umělecké avantgardy, přibližující slovenskému prostředí myšlenky moderního francouzského umění.
Často zobrazoval ženy: Portrétoval venkovanky, ženy při koupeli a stále se vracel k tématu madony s dítětem. G. malbou prostupuje všudypřítomné sociální cítění, souznění s prostými lidmi a jejich národní tradicí, s pastýři, pieroty, pijany a zbojníky. Moderní formou ztvárňoval tradiční figurální náměty. Na jeho plátnech dochází k syntéze vlivů pařížské školy a pražské avantgardy, zejména skupiny Tvrdošíjní. Svoji cestu nalezl v neoklasicistickém vyvážení rozumu a citu, v jednoduchých formách, čisté kresbě, poetické zkratce s kubizujícími doteky, které postupem třicátých let nabyly na důrazu. G. patří ke klíčovým osobnostem slovenského moderního umění.
D: výběr: Láska ve městě, 1924; Básně v kresbách, 1930; Žena s košilí, 1932; Milenci, 1932; Zbojníci, 1932; Na ulici, 1932; Matka, 1933; Dřevorubci, 1933; Šašek, 1934.
L: J. Pospíšil – J. Zatloukal, M. G., 1934; K. Vaculík, M. G. Obrazy, kresby, grafiky, Bratislava 1963; týž, M. G., Bratislava 1983; BLS 3, s. 39–41 (se soupisem díla a bibliografií); Z. Kostrová, M. G. 1895–1938, Bratislava 1995; táž, M. G., Piešťany 2001.
Adriana Šmejkalová
Krajina se stromy (Moravská galerie)
Zvestovanie (Moravská galerie)
