GALA Antonín 12.3.1891-29.8.1977: Porovnání verzí
(GALA_Anton_12.3.1891-29.8.1977) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = | + | | jméno = Antonín GALA |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 12.3.1891 | | datum narození = 12.3.1891 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Kunovice (u Uherského Hradiště) |
| datum úmrtí = 29.8.1977 | | datum úmrtí = 29.8.1977 | ||
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Bratislava (Slovensko) |
| povolání = 15- Lékaři | | povolání = 15- Lékaři | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''GALA, Antonín''' ''(též GALLA, GÁLA, Anton), * 12. 3. 1891 Kunovice (u Uherského Hradiště), † 29. 8. 1977 Bratislava (Slovensko), lékař oftalmolog, pedagog'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z rodiny rolníka. 1902–10 studoval na gymnáziu | ||
+ | v Uherském Hradišti, 1916 absolvoval studium medicíny | ||
+ | na lékařské fakultě české univerzity v Praze (MUDr.). | ||
+ | Po promoci sloužil 1916–18 v rakousko-uherském námořnictvu | ||
+ | jako vojenský lékař na lodích Elektra a Graf Wurmbrand. | ||
+ | Od 1919 byl krátce sekundářem na očním oddělení | ||
+ | Zemské nemocnice a v Záložní nemocnici č. 2 v Olomouci. | ||
+ | Po založení Lékařské fakulty Univerzity Komenského | ||
+ | (LF UKo) v Bratislavě nastoupil na podzim 1919 jako asistent | ||
+ | R. Kadlického na oční kliniku. 1921–26 pobýval studijně | ||
+ | v Basileji, Paříži, Curychu a ve Vídni, kde se seznamoval | ||
+ | s komplexními klinickými postupy a moderními vyšetřovacími | ||
+ | metodami, zdokonalil se i v operační technice. 1926 se | ||
+ | habilitoval. Po odchodu R. Kadlického do Prahy byl na sklonku | ||
+ | 1930 pověřen dočasným vedením, 1931 jmenován mimořádným | ||
+ | profesorem a přednostou oční kliniky LF UKo. | ||
+ | 1936 se stal řádným univerzitním profesorem. 1937/38 byl | ||
+ | děkanem a 1938/39 proděkanem fakulty, 1948/49 rektorem | ||
+ | univerzity. 1953–59 vedl katedru očního lékařství LF UKo, | ||
+ | 1961 odešel do penze. | ||
+ | |||
+ | Ve vědecko-výzkumné práci se zaměřil zejména na výzkum | ||
+ | vody přední komory oka, na etiologii a patogenezi glaukomu, | ||
+ | na opis a diferenční diagnostiku Kayser-Fleischerova rohovkového | ||
+ | prstence. V klinické praxi se specializoval na trachom | ||
+ | (infekční onemocnění oka), který byl v meziválečném období | ||
+ | na Slovensku značně rozšířen; zřídil poradnu pro jeho léčbu. | ||
+ | G. sestrojil přístroj na stereografii oka. Věnoval se také profylaxi | ||
+ | očních chorob z povolání. Pořádal lékařské kursy, byl | ||
+ | spoluzakladatelem Spolku pro nevidomé na Slovensku, založil | ||
+ | Ústav pro nevidomé v Báhoni (u Trnavy), který také vedl. Přispíval | ||
+ | do časopisů ''Archives d’ ophtalmologie'', ''Bratislavské lekárske listy'', ''British Journal of Ophtalmology'', | ||
+ | ''Časopis lékařů českých'', | ||
+ | ''Lečebnicki vestnik'' aj. 1945–66 působil v redakční radě časopisu | ||
+ | ''Československá oftalmologie''. Stal se členem Učené společnosti | ||
+ | Šafaříkovy (od 1939 Slovenské učené společnosti), tajemníkem | ||
+ | a místopředsedou Československé oftalmologické společnosti | ||
+ | a předsedou její slovenské pobočky, členem Société | ||
+ | française d’ophtalmologie v Paříži, čestným členem Bulharské | ||
+ | oftalmologické společnosti a Československé lékařské společnosti | ||
+ | J. E. Purkyně. Byl vyznamenán medailí J. E. Purkyně | ||
+ | a zlatou medailí Univerzity Komenského. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' výběr: Trachom, Bratislava 1943; studie: Záhyby pouzdra čočky a jejich | ||
+ | význam, in: Bratislavské lekárske listy 1, 1921, s. 259–273; Poměry bílku a NaCl v punktátu a regenerátech přední komorové vody u zvířat a očí lidských | ||
+ | normálních i pathologických, in: tamtéž, s. 192–236; Léčení karcinómů | ||
+ | elektrokoagulací, in: tamtéž 9, 1929, s. 733–740; Vztahy experimentální | ||
+ | hypertonie k tensi oka, in: tamtéž 10, 1930, s. 478–482; Glaukom | ||
+ | a myopsia, in: tamtéž, s. 569–574; Ophtalmia sympathica, in: tamtéž 12, | ||
+ | 1932, příloha, s. 155–161; Změny intraokulární tense po retrobulbárních | ||
+ | injekciích, in: tamtéž, s. 516–524; Diokain a idiosynkrasie, in: tamtéž 14, | ||
+ | 1934, s. 219–225; Pemphigus conjunctivae, in: tamtéž 17, 1937, s. 257–261. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' J. Šuster, Prof. Dr. A. G. šesťdesiatročný, in: Československá ofthalmologie | ||
+ | 7, 1951, s. 129–133; týž, Osemdesiatiny prof. MUDr. A. G., DrSc., | ||
+ | in: tamtéž 27, 1971, s. 188–189; M. Beniak – M. Tichý, Dejiny Lekárskej | ||
+ | fakulty Univerzity Komenského v Bratislave 1, Bratislava 1992, s. 98–100; | ||
+ | J. Mlynárik, Českí profesori na Slovensku 1, 1994, s. 34–35; E. Kurucová – | ||
+ | P. Traubner, Fragment dejín LFUK 2, Bratislava 2000, rejstřík; Oddelenie | ||
+ | histórie medicíny a zdravotníctva Ústavu sociálneho lekárstva LF UK | ||
+ | v Bratislave 1990–2000, tamtéž 2001, s. 85–86; V. Csáder, Rektori | ||
+ | Univerzity Komenského 1919–2009, tamtéž 2009, s. 118–121; A. Falisová, | ||
+ | Lekári na Slovensku do roku 2000, tamtéž 2010, s. 174; ES 2, s. 137; BLS 3, | ||
+ | s. 35–36; SBS 2, s. 154; KSN 4, s. 339. | ||
+ | |||
+ | '''P:''' MZA, Brno, matrika nar. řkt. f. ú. Kunovice, inv. č. 11668, fol. 110. | ||
+ | |||
+ | Ľudmila Ďuranová | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:15- Lékaři]] | [[Kategorie:15- Lékaři]] | ||
[[Kategorie:1891]] | [[Kategorie:1891]] | ||
+ | [[Kategorie:Kunovice]] | ||
[[Kategorie:1977]] | [[Kategorie:1977]] | ||
+ | [[Kategorie:Bratislava]] |
Verze z 31. 3. 2018, 20:33
Antonín GALA | |
Narození | 12.3.1891 |
---|---|
Místo narození | Kunovice (u Uherského Hradiště) |
Úmrtí | 29.8.1977 |
Místo úmrtí | Bratislava (Slovensko) |
Povolání | 15- Lékaři |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48827 |
GALA, Antonín (též GALLA, GÁLA, Anton), * 12. 3. 1891 Kunovice (u Uherského Hradiště), † 29. 8. 1977 Bratislava (Slovensko), lékař oftalmolog, pedagog
Pocházel z rodiny rolníka. 1902–10 studoval na gymnáziu v Uherském Hradišti, 1916 absolvoval studium medicíny na lékařské fakultě české univerzity v Praze (MUDr.). Po promoci sloužil 1916–18 v rakousko-uherském námořnictvu jako vojenský lékař na lodích Elektra a Graf Wurmbrand. Od 1919 byl krátce sekundářem na očním oddělení Zemské nemocnice a v Záložní nemocnici č. 2 v Olomouci. Po založení Lékařské fakulty Univerzity Komenského (LF UKo) v Bratislavě nastoupil na podzim 1919 jako asistent R. Kadlického na oční kliniku. 1921–26 pobýval studijně v Basileji, Paříži, Curychu a ve Vídni, kde se seznamoval s komplexními klinickými postupy a moderními vyšetřovacími metodami, zdokonalil se i v operační technice. 1926 se habilitoval. Po odchodu R. Kadlického do Prahy byl na sklonku 1930 pověřen dočasným vedením, 1931 jmenován mimořádným profesorem a přednostou oční kliniky LF UKo. 1936 se stal řádným univerzitním profesorem. 1937/38 byl děkanem a 1938/39 proděkanem fakulty, 1948/49 rektorem univerzity. 1953–59 vedl katedru očního lékařství LF UKo, 1961 odešel do penze.
Ve vědecko-výzkumné práci se zaměřil zejména na výzkum vody přední komory oka, na etiologii a patogenezi glaukomu, na opis a diferenční diagnostiku Kayser-Fleischerova rohovkového prstence. V klinické praxi se specializoval na trachom (infekční onemocnění oka), který byl v meziválečném období na Slovensku značně rozšířen; zřídil poradnu pro jeho léčbu. G. sestrojil přístroj na stereografii oka. Věnoval se také profylaxi očních chorob z povolání. Pořádal lékařské kursy, byl spoluzakladatelem Spolku pro nevidomé na Slovensku, založil Ústav pro nevidomé v Báhoni (u Trnavy), který také vedl. Přispíval do časopisů Archives d’ ophtalmologie, Bratislavské lekárske listy, British Journal of Ophtalmology, Časopis lékařů českých, Lečebnicki vestnik aj. 1945–66 působil v redakční radě časopisu Československá oftalmologie. Stal se členem Učené společnosti Šafaříkovy (od 1939 Slovenské učené společnosti), tajemníkem a místopředsedou Československé oftalmologické společnosti a předsedou její slovenské pobočky, členem Société française d’ophtalmologie v Paříži, čestným členem Bulharské oftalmologické společnosti a Československé lékařské společnosti J. E. Purkyně. Byl vyznamenán medailí J. E. Purkyně a zlatou medailí Univerzity Komenského.
D: výběr: Trachom, Bratislava 1943; studie: Záhyby pouzdra čočky a jejich význam, in: Bratislavské lekárske listy 1, 1921, s. 259–273; Poměry bílku a NaCl v punktátu a regenerátech přední komorové vody u zvířat a očí lidských normálních i pathologických, in: tamtéž, s. 192–236; Léčení karcinómů elektrokoagulací, in: tamtéž 9, 1929, s. 733–740; Vztahy experimentální hypertonie k tensi oka, in: tamtéž 10, 1930, s. 478–482; Glaukom a myopsia, in: tamtéž, s. 569–574; Ophtalmia sympathica, in: tamtéž 12, 1932, příloha, s. 155–161; Změny intraokulární tense po retrobulbárních injekciích, in: tamtéž, s. 516–524; Diokain a idiosynkrasie, in: tamtéž 14, 1934, s. 219–225; Pemphigus conjunctivae, in: tamtéž 17, 1937, s. 257–261.
L: J. Šuster, Prof. Dr. A. G. šesťdesiatročný, in: Československá ofthalmologie 7, 1951, s. 129–133; týž, Osemdesiatiny prof. MUDr. A. G., DrSc., in: tamtéž 27, 1971, s. 188–189; M. Beniak – M. Tichý, Dejiny Lekárskej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave 1, Bratislava 1992, s. 98–100; J. Mlynárik, Českí profesori na Slovensku 1, 1994, s. 34–35; E. Kurucová – P. Traubner, Fragment dejín LFUK 2, Bratislava 2000, rejstřík; Oddelenie histórie medicíny a zdravotníctva Ústavu sociálneho lekárstva LF UK v Bratislave 1990–2000, tamtéž 2001, s. 85–86; V. Csáder, Rektori Univerzity Komenského 1919–2009, tamtéž 2009, s. 118–121; A. Falisová, Lekári na Slovensku do roku 2000, tamtéž 2010, s. 174; ES 2, s. 137; BLS 3, s. 35–36; SBS 2, s. 154; KSN 4, s. 339.
P: MZA, Brno, matrika nar. řkt. f. ú. Kunovice, inv. č. 11668, fol. 110.
Ľudmila Ďuranová