GALA Antonín 12.3.1891-29.8.1977: Porovnání verzí

Z Personal
(GALA_Anton_12.3.1891-29.8.1977)
 
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Anton  GALA
+
| jméno = Antonín GALA
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Gala Antonin portret.JPG
 
| datum narození = 12.3.1891
 
| datum narození = 12.3.1891
| místo narození =  
+
| místo narození = Kunovice (u Uherského Hradiště)
 
| datum úmrtí = 29.8.1977
 
| datum úmrtí = 29.8.1977
| místo úmrtí =  
+
| místo úmrtí = Bratislava (Slovensko)
 
| povolání = 15- Lékaři
 
| povolání = 15- Lékaři
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Anton  GALA
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 543
 +
}}
 +
 
 +
'''GALA, Antonín''' ''(též GALLA, GÁLA, Anton), * 12. 3. 1891 Kunovice (u Uherského Hradiště), † 29. 8. 1977 Bratislava (Slovensko), lékař oftalmolog, pedagog''
 +
 
 +
Pocházel z rodiny rolníka. 1902–10 studoval na gymnáziu
 +
v Uherském Hradišti, 1916 absolvoval studium medicíny
 +
na lékařské fakultě české univerzity v Praze (MUDr.).
 +
Po promoci sloužil 1916–18 v rakousko-uherském námořnictvu
 +
jako vojenský lékař na lodích Elektra a Graf Wurmbrand.
 +
Od 1919 byl krátce sekundářem na očním oddělení
 +
Zemské nemocnice a v Záložní nemocnici č. 2 v Olomouci.
 +
Po založení Lékařské fakulty Univerzity Komenského
 +
(LF UKo) v Bratislavě nastoupil na podzim 1919 jako asistent
 +
R. Kadlického na oční kliniku. 1921–26 pobýval studijně
 +
v Basileji, Paříži, Curychu a ve Vídni, kde se seznamoval
 +
s komplexními klinickými postupy a moderními vyšetřovacími
 +
metodami, zdokonalil se i v operační technice. 1926 se
 +
habilitoval. Po odchodu R. Kadlického do Prahy byl na sklonku
 +
1930 pověřen dočasným vedením, 1931 jmenován mimořádným
 +
profesorem a přednostou oční kliniky LF UKo.
 +
1936 se stal řádným univerzitním profesorem. 1937/38 byl
 +
děkanem a 1938/39 proděkanem fakulty, 1948/49 rektorem
 +
univerzity. 1953–59 vedl katedru očního lékařství LF UKo,
 +
1961 odešel do penze.
 +
 
 +
Ve vědecko-výzkumné práci se zaměřil zejména na výzkum
 +
vody přední komory oka, na etiologii a patogenezi glaukomu,
 +
na opis a diferenční diagnostiku Kayser-Fleischerova rohovkového
 +
prstence. V klinické praxi se specializoval na trachom
 +
(infekční onemocnění oka), který byl v meziválečném období
 +
na Slovensku značně rozšířen; zřídil poradnu pro jeho léčbu.
 +
G. sestrojil přístroj na stereografii oka. Věnoval se také profylaxi
 +
očních chorob z povolání. Pořádal lékařské kursy, byl
 +
spoluzakladatelem Spolku pro nevidomé na Slovensku, založil
 +
Ústav pro nevidomé v Báhoni (u Trnavy), který také vedl. Přispíval
 +
do časopisů ''Archives d’ ophtalmologie'', ''Bratislavské lekárske listy'', ''British Journal of Ophtalmology'',
 +
''Časopis lékařů českých'',
 +
''Lečebnicki vestnik'' aj. 1945–66 působil v redakční radě časopisu
 +
''Československá oftalmologie''. Stal se členem Učené společnosti
 +
Šafaříkovy (od 1939 Slovenské učené společnosti), tajemníkem
 +
a místopředsedou Československé oftalmologické společnosti
 +
a předsedou její slovenské pobočky, členem Société
 +
française d’ophtalmologie v Paříži, čestným členem Bulharské
 +
oftalmologické společnosti a Československé lékařské společnosti
 +
J. E. Purkyně. Byl vyznamenán medailí J. E. Purkyně
 +
a zlatou medailí Univerzity Komenského.
 +
 
 +
'''D:''' výběr: Trachom, Bratislava 1943; studie: Záhyby pouzdra čočky a jejich
 +
význam, in: Bratislavské lekárske listy 1, 1921, s. 259–273; Poměry bílku a NaCl v punktátu a regenerátech přední komorové vody u zvířat a očí lidských
 +
normálních i pathologických, in: tamtéž, s. 192–236; Léčení karcinómů
 +
elektrokoagulací, in: tamtéž 9, 1929, s. 733–740; Vztahy experimentální
 +
hypertonie k tensi oka, in: tamtéž 10, 1930, s. 478–482; Glaukom
 +
a myopsia, in: tamtéž, s. 569–574; Ophtalmia sympathica, in: tamtéž 12,
 +
1932, příloha, s. 155–161; Změny intraokulární tense po retrobulbárních
 +
injekciích, in: tamtéž, s. 516–524; Diokain a idiosynkrasie, in: tamtéž 14,
 +
1934, s. 219–225; Pemphigus conjunctivae, in: tamtéž 17, 1937, s. 257–261.
 +
 
 +
'''L:''' J. Šuster, Prof. Dr. A. G. šesťdesiatročný, in: Československá ofthalmologie
 +
7, 1951, s. 129–133; týž, Osemdesiatiny prof. MUDr. A. G., DrSc.,
 +
in: tamtéž 27, 1971, s. 188–189; M. Beniak – M. Tichý, Dejiny Lekárskej
 +
fakulty Univerzity Komenského v Bratislave 1, Bratislava 1992, s. 98–100;
 +
J. Mlynárik, Českí profesori na Slovensku 1, 1994, s. 34–35; E. Kurucová –
 +
P. Traubner, Fragment dejín LFUK 2, Bratislava 2000, rejstřík; Oddelenie
 +
histórie medicíny a zdravotníctva Ústavu sociálneho lekárstva LF UK
 +
v Bratislave 1990–2000, tamtéž 2001, s. 85–86; V. Csáder, Rektori
 +
Univerzity Komenského 1919–2009, tamtéž 2009, s. 118–121; A. Falisová,
 +
Lekári na Slovensku do roku 2000, tamtéž 2010, s. 174; ES 2, s. 137; BLS 3,
 +
s. 35–36; SBS 2, s. 154; KSN 4, s. 339.
 +
 
 +
'''P:''' MZA, Brno, matrika nar. řkt. f. ú. Kunovice, inv. č. 11668, fol. 110.
 +
 
 +
Ľudmila Ďuranová
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
 
[[Kategorie:15- Lékaři]]
  
 
[[Kategorie:1891]]
 
[[Kategorie:1891]]
 +
[[Kategorie:Kunovice]]
 
[[Kategorie:1977]]
 
[[Kategorie:1977]]
 +
[[Kategorie:Bratislava]]

Aktuální verze z 16. 1. 2021, 12:49

Antonín GALA
Narození 12.3.1891
Místo narození Kunovice (u Uherského Hradiště)
Úmrtí 29.8.1977
Místo úmrtí Bratislava (Slovensko)
Povolání 15- Lékaři
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 543
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48827

GALA, Antonín (též GALLA, GÁLA, Anton), * 12. 3. 1891 Kunovice (u Uherského Hradiště), † 29. 8. 1977 Bratislava (Slovensko), lékař oftalmolog, pedagog

Pocházel z rodiny rolníka. 1902–10 studoval na gymnáziu v Uherském Hradišti, 1916 absolvoval studium medicíny na lékařské fakultě české univerzity v Praze (MUDr.). Po promoci sloužil 1916–18 v rakousko-uherském námořnictvu jako vojenský lékař na lodích Elektra a Graf Wurmbrand. Od 1919 byl krátce sekundářem na očním oddělení Zemské nemocnice a v Záložní nemocnici č. 2 v Olomouci. Po založení Lékařské fakulty Univerzity Komenského (LF UKo) v Bratislavě nastoupil na podzim 1919 jako asistent R. Kadlického na oční kliniku. 1921–26 pobýval studijně v Basileji, Paříži, Curychu a ve Vídni, kde se seznamoval s komplexními klinickými postupy a moderními vyšetřovacími metodami, zdokonalil se i v operační technice. 1926 se habilitoval. Po odchodu R. Kadlického do Prahy byl na sklonku 1930 pověřen dočasným vedením, 1931 jmenován mimořádným profesorem a přednostou oční kliniky LF UKo. 1936 se stal řádným univerzitním profesorem. 1937/38 byl děkanem a 1938/39 proděkanem fakulty, 1948/49 rektorem univerzity. 1953–59 vedl katedru očního lékařství LF UKo, 1961 odešel do penze.

Ve vědecko-výzkumné práci se zaměřil zejména na výzkum vody přední komory oka, na etiologii a patogenezi glaukomu, na opis a diferenční diagnostiku Kayser-Fleischerova rohovkového prstence. V klinické praxi se specializoval na trachom (infekční onemocnění oka), který byl v meziválečném období na Slovensku značně rozšířen; zřídil poradnu pro jeho léčbu. G. sestrojil přístroj na stereografii oka. Věnoval se také profylaxi očních chorob z povolání. Pořádal lékařské kursy, byl spoluzakladatelem Spolku pro nevidomé na Slovensku, založil Ústav pro nevidomé v Báhoni (u Trnavy), který také vedl. Přispíval do časopisů Archives d’ ophtalmologie, Bratislavské lekárske listy, British Journal of Ophtalmology, Časopis lékařů českých, Lečebnicki vestnik aj. 1945–66 působil v redakční radě časopisu Československá oftalmologie. Stal se členem Učené společnosti Šafaříkovy (od 1939 Slovenské učené společnosti), tajemníkem a místopředsedou Československé oftalmologické společnosti a předsedou její slovenské pobočky, členem Société française d’ophtalmologie v Paříži, čestným členem Bulharské oftalmologické společnosti a Československé lékařské společnosti J. E. Purkyně. Byl vyznamenán medailí J. E. Purkyně a zlatou medailí Univerzity Komenského.

D: výběr: Trachom, Bratislava 1943; studie: Záhyby pouzdra čočky a jejich význam, in: Bratislavské lekárske listy 1, 1921, s. 259–273; Poměry bílku a NaCl v punktátu a regenerátech přední komorové vody u zvířat a očí lidských normálních i pathologických, in: tamtéž, s. 192–236; Léčení karcinómů elektrokoagulací, in: tamtéž 9, 1929, s. 733–740; Vztahy experimentální hypertonie k tensi oka, in: tamtéž 10, 1930, s. 478–482; Glaukom a myopsia, in: tamtéž, s. 569–574; Ophtalmia sympathica, in: tamtéž 12, 1932, příloha, s. 155–161; Změny intraokulární tense po retrobulbárních injekciích, in: tamtéž, s. 516–524; Diokain a idiosynkrasie, in: tamtéž 14, 1934, s. 219–225; Pemphigus conjunctivae, in: tamtéž 17, 1937, s. 257–261.

L: J. Šuster, Prof. Dr. A. G. šesťdesiatročný, in: Československá ofthalmologie 7, 1951, s. 129–133; týž, Osemdesiatiny prof. MUDr. A. G., DrSc., in: tamtéž 27, 1971, s. 188–189; M. Beniak – M. Tichý, Dejiny Lekárskej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave 1, Bratislava 1992, s. 98–100; J. Mlynárik, Českí profesori na Slovensku 1, 1994, s. 34–35; E. Kurucová – P. Traubner, Fragment dejín LFUK 2, Bratislava 2000, rejstřík; Oddelenie histórie medicíny a zdravotníctva Ústavu sociálneho lekárstva LF UK v Bratislave 1990–2000, tamtéž 2001, s. 85–86; V. Csáder, Rektori Univerzity Komenského 1919–2009, tamtéž 2009, s. 118–121; A. Falisová, Lekári na Slovensku do roku 2000, tamtéž 2010, s. 174; ES 2, s. 137; BLS 3, s. 35–36; SBS 2, s. 154; KSN 4, s. 339.

P: MZA, Brno, matrika nar. řkt. f. ú. Kunovice, inv. č. 11668, fol. 110.

Ľudmila Ďuranová