GALIMBERTI-PROVÁZKOVÁ Marie 13.2.1880-4.8.1951: Porovnání verzí

Z Personal
(GALIMBERTI-Provázková_Marie_13.2.1880-4.8.1951)
 
(Nejsou zobrazeny 3 mezilehlé verze od stejného uživatele.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
−
| jméno = Marie GALIMBERTI-Provázková
+
| jméno = Marie GALIMBERTI-PROVÁZKOVÁ
−
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Galimberti-Provazkova Marie portret.jpg
 
| datum narození = 13.2.1880
 
| datum narození = 13.2.1880
 
| místo narození = Jindřichův Hradec
 
| místo narození = Jindřichův Hradec
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
−
}}<br/><br/>Marie GALIMBERTI-Provázková
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 547
 +
}}
 +
 
 +
'''GALIMBERTI-PROVÁZKOVÁ, Marie,''' ''* 13. 2. 1880 Jindřichův Hradec, † 4. 8. 1951 Litoměřice, malířka''
 +
 
 +
Dcera česky smýšlejícího rakouského plukovníka Josefa
 +
Prowazka z Lanova (1842–1922) a Marie, roz. Koppové
 +
(1851–1930), sestra bakteriologa Stanislava Prowazka
 +
(1875–1915). Dětství prožívala v místech otcových posádek
 +
v Komárně, Šumperku a Plzni. Po pravděpodobných gymnazijních
 +
studiích se 1899–1901 výtvarně vzdělávala v soukromé
 +
malířské škole H. Strehblowa ve Vídni. 1901 přešla do soukromé
 +
malířské školy maďarského malíře S. Hollósyho v Mnichově.
 +
Díky učiteli pronikla do maďarské modernistické malířské
 +
kolonie Nagybánya (dnes Baia Mare v Rumunsku), kde poznala
 +
významného fauvistického malíře dalmatinského původu
 +
Sándora Galimbertiho (* 31. 5. 1883 Kaposvár, Maďarsko,
 +
† 20. 7. 1915 Budapešť, Maďarsko), za kterého se 1906 provdala.
 +
1907 s ním odjela do Paříže. Do 1911 studovala na Académie
 +
de la Grande Chaumière, Academie Russe a Académie
 +
de la Palette u F. Légera, jenž ji významně ovlivnil. Od 1911
 +
pravidelně vystavovala na pařížských Salon d’automne a Salon
 +
des indépendants. Téhož roku se s manželem rozvedla. Zprvu
 +
se pohybovala v okruhu avantgardy kolem Café du Dôme
 +
(uzavřela tu přátelství s ruskými futuristkami M. Vasiljevovou
 +
a A. Povorinovou), dočasně žila v kolonii Nagybánya, podnikla
 +
studijní cesty po Itálii a Španělsku. 1917 se vrátila do Čech,
 +
usadila se v Pravíkově (č. o. Kamenice nad Lipou). Poprvé vystavovala 1919 v Rubešově galerii v pražském Platýzu, dva
 +
roky byla členkou Volného sdružení neodvislých výtvarníků
 +
J. Váchala, 1921 s ním založila umělecké sdružení Tvorba.
 +
1925 vystavovala jako host SVU Mánes. Hluboký vztah k německé
 +
malířce E. Weisové ji přivedl do umělecké kolonie Neue
 +
Welt ve Würzburgu. 1931 vystavovala se skupinou ruských
 +
malířů v emigraci Skify, 1931–35 studovala v Ukrajinském
 +
studiu výtvarného umění u profesora S. Maka. 1935–49 byla
 +
G.-P. členkou Sdružení výtvarníků v čele s B. S. Urbanem,
 +
s nímž se spřátelila. Poslední roky života prožila v hmotné nouzi
 +
a nemocná. Pohřbena byla v rodinné hrobce v Kamenici
 +
nad Lipou.
 +
 
 +
Z malířského díla G.-P. se zachovalo jen torzo, autorka postupně
 +
upadala do zapomenutí. Byla velmi sebekritická, proto
 +
řadu svých obrazů zničila, část přemalovala, mnoho pláten
 +
zůstalo v zahraničí. Po impresivních začátcích v Mnichově
 +
objevila svět francouzského moderního malířství. V Uhrách
 +
získala větší sebejistotu a osvojila si expresionistický malířský
 +
rukopis. Zaměřovala se na krajinu, zátiší, figurální motivy,
 +
portrét i autoportrét. Pařížský pobyt u ní rezonoval ohlasem
 +
díla P. Cézanna, fauvismu, a především kubismu. Kubistické
 +
ozvuky jsou silné i v mistrovských kresbách a příležitostné grafice.
 +
Dočasné přátelství s J. Váchalem a intimní vztah k jeho
 +
družce A. Mackové ji vedly ke zvýraznění expresionistického
 +
výrazu a ke spolupráci s výtvarníky Váchalova okruhu, jako
 +
byli např. J. Hodek či L. Sutnar. Její malby začaly být kritikou
 +
(Š. Jež, F. Kobliha, E. Edgar, J. R. Marek) odmítány. Ve třicátých
 +
letech G.-P. dospěla k originálnímu magickému realismu,
 +
a to jak v četných obrazech kytic, tak v zátiších. Mladší kritici
 +
(O. Mrkvička, A. Birnbaumová, A. Masaryková) její produkci
 +
hájili a prosazovali. Novoklasická a fauvizující tendence
 +
jejích krajin a symbolických pohledů na Prahu z let protektorátu
 +
navzdory osobitosti byla více poplatná francouzským
 +
vlivům. V oblasti portrétu došla ovlivněna A. Modiglianim
 +
k pozoruhodné kubizující expresi.
 +
 
 +
'''L:''' Toman 1, s. 250; SČSVU 2, s. 328; A. Birnbaumová, M. G. in: Umění
 +
dneška 3, 1945–46, s. 20–21; J. Weissová, M. G.-P. v kontextu českého
 +
výtvarného umění počátku 20. století, 2006 (diplomová práce, FF UK,
 +
Praha); M. Pachmanová a kol., Madame Gali. Expresionistické dílo M. G.-P.,
 +
2011; www.zenyvumeni.cz (stav k 2. 3. 2016).
 +
 
 +
Martin Kučera
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
 
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]]
Řádka 17: Řádka 88:
 
[[Kategorie:1951]]
 
[[Kategorie:1951]]
 
[[Kategorie:Litoměřice]]
 
[[Kategorie:Litoměřice]]
 +
 +
<gallery>
 +
Galimberti-Provazkova Marie Krumlov.JPG|Český Krumlov, kolem 1923 (Muzeum Jindřichohradecka)
 +
Galimberti-Provazkova Marie autoportret.JPG|Autoportrét, kolem 1940 (Galerie hl. m. Prahy)
 +
</gallery>

Verze z 16. 1. 2021, 16:12

Marie GALIMBERTI-PROVÁZKOVÁ
Narození 13.2.1880
Místo narození Jindřichův Hradec
Úmrtí 4.8.1951
Místo úmrtí Litoměřice
Povolání 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 547
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=55153

GALIMBERTI-PROVÁZKOVÁ, Marie, * 13. 2. 1880 Jindřichův Hradec, † 4. 8. 1951 Litoměřice, malířka

Dcera česky smýšlejícího rakouského plukovníka Josefa Prowazka z Lanova (1842–1922) a Marie, roz. Koppové (1851–1930), sestra bakteriologa Stanislava Prowazka (1875–1915). Dětství prožívala v místech otcových posádek v Komárně, Šumperku a Plzni. Po pravděpodobných gymnazijních studiích se 1899–1901 výtvarně vzdělávala v soukromé malířské škole H. Strehblowa ve Vídni. 1901 přešla do soukromé malířské školy maďarského malíře S. Hollósyho v Mnichově. Díky učiteli pronikla do maďarské modernistické malířské kolonie Nagybánya (dnes Baia Mare v Rumunsku), kde poznala významného fauvistického malíře dalmatinského původu Sándora Galimbertiho (* 31. 5. 1883 Kaposvár, Maďarsko, † 20. 7. 1915 Budapešť, Maďarsko), za kterého se 1906 provdala. 1907 s ním odjela do Paříže. Do 1911 studovala na Académie de la Grande Chaumière, Academie Russe a Académie de la Palette u F. Légera, jenž ji významně ovlivnil. Od 1911 pravidelně vystavovala na pařížských Salon d’automne a Salon des indépendants. Téhož roku se s manželem rozvedla. Zprvu se pohybovala v okruhu avantgardy kolem Café du Dôme (uzavřela tu přátelství s ruskými futuristkami M. Vasiljevovou a A. Povorinovou), dočasně žila v kolonii Nagybánya, podnikla studijní cesty po Itálii a Španělsku. 1917 se vrátila do Čech, usadila se v Pravíkově (č. o. Kamenice nad Lipou). Poprvé vystavovala 1919 v Rubešově galerii v pražském Platýzu, dva roky byla členkou Volného sdružení neodvislých výtvarníků J. Váchala, 1921 s ním založila umělecké sdružení Tvorba. 1925 vystavovala jako host SVU Mánes. Hluboký vztah k německé malířce E. Weisové ji přivedl do umělecké kolonie Neue Welt ve Würzburgu. 1931 vystavovala se skupinou ruských malířů v emigraci Skify, 1931–35 studovala v Ukrajinském studiu výtvarného umění u profesora S. Maka. 1935–49 byla G.-P. členkou Sdružení výtvarníků v čele s B. S. Urbanem, s nímž se spřátelila. Poslední roky života prožila v hmotné nouzi a nemocná. Pohřbena byla v rodinné hrobce v Kamenici nad Lipou.

Z malířského díla G.-P. se zachovalo jen torzo, autorka postupně upadala do zapomenutí. Byla velmi sebekritická, proto řadu svých obrazů zničila, část přemalovala, mnoho pláten zůstalo v zahraničí. Po impresivních začátcích v Mnichově objevila svět francouzského moderního malířství. V Uhrách získala větší sebejistotu a osvojila si expresionistický malířský rukopis. Zaměřovala se na krajinu, zátiší, figurální motivy, portrét i autoportrét. Pařížský pobyt u ní rezonoval ohlasem díla P. Cézanna, fauvismu, a především kubismu. Kubistické ozvuky jsou silné i v mistrovských kresbách a příležitostné grafice. Dočasné přátelství s J. Váchalem a intimní vztah k jeho družce A. Mackové ji vedly ke zvýraznění expresionistického výrazu a ke spolupráci s výtvarníky Váchalova okruhu, jako byli např. J. Hodek či L. Sutnar. Její malby začaly být kritikou (Š. Jež, F. Kobliha, E. Edgar, J. R. Marek) odmítány. Ve třicátých letech G.-P. dospěla k originálnímu magickému realismu, a to jak v četných obrazech kytic, tak v zátiších. Mladší kritici (O. Mrkvička, A. Birnbaumová, A. Masaryková) její produkci hájili a prosazovali. Novoklasická a fauvizující tendence jejích krajin a symbolických pohledů na Prahu z let protektorátu navzdory osobitosti byla více poplatná francouzským vlivům. V oblasti portrétu došla ovlivněna A. Modiglianim k pozoruhodné kubizující expresi.

L: Toman 1, s. 250; SČSVU 2, s. 328; A. Birnbaumová, M. G. in: Umění dneška 3, 1945–46, s. 20–21; J. Weissová, M. G.-P. v kontextu českého výtvarného umění počátku 20. století, 2006 (diplomová práce, FF UK, Praha); M. Pachmanová a kol., Madame Gali. Expresionistické dílo M. G.-P., 2011; www.zenyvumeni.cz (stav k 2. 3. 2016).

Martin Kučera

  • Český Krumlov, kolem 1923 (Muzeum Jindřichohradecka)

  • Autoportrét, kolem 1940 (Galerie hl. m. Prahy)

Citováno z „http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?title=GALIMBERTI-PROVÁZKOVÁ_Marie_13.2.1880-4.8.1951&oldid=119206“