GALLA Antonín 2.1.1897-7.7.1972: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Antonín GALLA
 
| jméno = Antonín GALLA
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Galla Antonin portret.JPG
 
| datum narození = 2.1.1897
 
| datum narození = 2.1.1897
 
| místo narození = Lelekovice (u Brna)
 
| místo narození = Lelekovice (u Brna)

Aktuální verze z 16. 1. 2021, 15:16

Antonín GALLA
Narození 2.1.1897
Místo narození Lelekovice (u Brna)
Úmrtí 7.7.1972
Místo úmrtí Brno
Povolání 88- Umělecký řemeslník
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 547-548
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=74963

GALLA, Antonín (vl. jm. Komárek), * 2. 1. 1897 Lelekovice (u Brna), † 7. 7. 1972 Brno, houslař, obchodník

Narodil se jako nemanželský syn Viktorie Komárkové, později provdané za Jana G. 1911–14 se vyučil u houslařských mistrů J. Podešvy, A. Kliera a J. Lídla ve firmě J. Lídla v Brně. 1915 bojoval jako voják 8. pěšího pluku rakousko-uherské armády na ruské frontě, kde byl raněn. Po uzdravení byl převelen na italskou frontu, kde si sám prostřelil ruku, aby byl poslán do civilu. Pracovat začal jako houslařský pomocník u A. Chudlařského v Praze, 1918–22 byl pomocníkem a 1922–26 mistrem u Lídla v Brně, 1926–27 byl spolu s J. Justem majitelem dílny a obchodu v Přerově. 1927 se osamostatnil, zřídil si dílnu v Košicích, kde působil jako houslař a obchodník s hudebními nástroji až do 1938. O dva roky dříve otevřel filiální houslařskou dílnu s obchodem v paláci Moldavia Generali v Bratislavě, kterou vedl jeho žák O. J. Willmann. 1938 se G. vrátil do Brna, 1944 tam při náletu vyhořela jeho dílna, 1945 získal náhradní po K. Gollovi.

G. patřil k vynikajícím houslařům; dřevo nakupoval i v zahraničí, používal převážně měkký olejový lak zlatožluté, světle až tmavě pomerančové a červené barvy. Jeho mistrovské housle, violy a violoncella byly známy v zahraničí (Belgie, Brazílie, Nizozemsko, Maďarsko, Německo, Rakousko, Švýcarsko, Švédsko, USA). Při konstrukci nástrojů experimentoval, volil silnější horní desky, zlepšoval akustické vlastnosti spodních strun. Stal se jedním z prvních členů pražského Kruhu umělců houslařů při Svazu českých skladatelů a koncertních umělců. Získal několik cen i uznání, mj. první cenu na výstavě v Hranicích, 1926 ve Spišské Nové Vsi, 1960 v belgickém Lutychu.

L: K. Jalovec, Čeští houslaři, 1959, s. 50; týž, Enzyklopädie des Geigenbaues 1, 1965, s. 317; W. Henley, Universal Dictionary of Violin and Bow Makers, Brighton 1973, s. 431; Husliarstvo na Slovensku po roku 1918, in: M. Kresák, Husliar Osvald J. Willmann, Bratislava 1983, s. 12, 14–18; týž, Husliarske umenie na Slovensku, Bratislava 1984, s. 42–43; Výtvarné Košice, Košice 1990, s. 7–8; BLS 3, s. 20–21; HS 1, s. 359; http://encyklopedie.brna.cz/ (stav k 25. 3. 2015).

P: MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 2078, matrika nar. řkt. f. ú. Vranov u Brna, pag. 325.

Anna Šourková