GALLER Karel 27.1.1874-10.9.1938: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 553
 
}}
 
}}
  

Verze z 28. 11. 2019, 16:05

Karel GALLER
Narození 27.1.1874
Místo narození Petrovice (u Rakovníka)
Úmrtí 10.9.1938
Povolání 26- Bánský odborník nebo energetik
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 553
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=66977

GALLER, Karel, * 27. 1. 1874 Petrovice (u Rakovníka), † 10. 9. 1938 ?, hornický odborník, manažer

Bratr Gustava G. (1877–1942). Absolvoval českou reálku v Brně, studoval na Horní akademii v Leobenu ve Štýrsku, montánní studia dokončil v Příbrami. Nastoupil do Společnosti státní dráhy na Kladně, po pěti letech byl pověřen správou dolu Frauenlob a Prokop u Ledvic na Teplicku. 1905 se stal vrchním inženýrem ve společnosti Gewerkschaft Brucher Kohlenwerke, A. G., zároveň horním referentem České obchodní společnosti (ČOS), se kterou zůstal spjat do konce života. Pracoval také pro Anglo-českou kamenouhelnou společnost v Lánech, 1914 ho ČOS jmenovala svým horním ředitelem. Během první světové války vybudoval u Ledvic důl Apollo, prováděl skrývku pro doly Florentini u Světce a Chotějovic. Rozvíjel důlní podnikání ČOS; do 1921 ztrojnásobil roční těžbu na 178 786 vagonů. Zasloužil se o modernizaci hnědouhelných dolů, zaváděl bezpečnostní opatření, věnoval se zpracování a úpravě uhlí v Ústavu pro vědecký výzkum uhlí. V ČOS založil zaměstnanecký podpůrný, stavební a studijní fond. 1923 byl jmenován ředitelem ČOS. Od 1933 vedl ČOS jako generální ředitel. Firma měla koncem 1936 na šest tisíc zaměstnanců a ročně těžila 1 milion tun hnědého uhlí a 1,1 milionu tun uhlí černého. 1932 mu Vysoká škola báňská v Příbrami udělila čestný doktorát montánních věd. G. působil v řadě spolků, byl zkušebním komisařem u státních zkoušek na VŠB v Příbrami, členem představenstva Živnostenské banky, předsedou Ústavu pro vědecký výzkum uhlí, místopředsedou správní rady Pražské železářské společnosti, členem správní rady Severočeských uhelných dolů v Mostě, Spolku inženýrů a architektů ad. Kariéru dovršil v Národním technickém muzeu, kde vedl hornicko-hutnickou skupinu, která připravila novou expozici hornictví, hutnictví a maketu dolů; základní koncept se podařil realizovat během druhé světové války.

L: BL 1, s. 413; Köpfe, s. 73; Národní listy 28. 1. 1934; Lidové noviny 10. 9. 1938; Brejcha, Ing. Dr. mont. h. c. K. G. čestným členem odboru SIA v Ústí nad Labem, in: Věstník Spolku československých inženýrů 2, 1934, č. 2, s. 28–29; Ing. Dr. h. c. K. G. zemřel, in: tamtéž 6, 1938, č. 8–9, s. 187–188.

P: Archiv NTM, Praha, Sbírka biografických materiálů, K. G.

Martin Přibil