GALLIA František 4.9.1912-1.4.1950: Porovnání verzí

Z Personal
 
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 555
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 28. 11. 2019, 16:07

František GALLIA
Narození 4.9.1912
Místo narození Koryčany (u Kyjova)
Úmrtí 1.4.1950
Místo úmrtí Praha
Povolání 15- Lékaři
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 555
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46371

GALLIA, František, * 4. 9. 1912 Koryčany (u Kyjova), † 1. 4. 1950 Praha, lékař virolog

Syn okresního zvěrolékaře v Zábřehu. Vystudoval medicínu na MU v Brně (MUDr. 1936), po vojenské službě na zubním oddělení v Plzni pracoval od května 1938 s přítelkyní ze studií Jindřiškou Munkovou (1913–2012) jako sekundární lékař v humpolecké nemocnici. Po příchodu wehrmachtu v březnu 1939 dostali oba výpověď; G. se rozhodl následovat svou sestru a švagra MVDr. R. Novického, kteří emigrovali (na pozvání přednosty veterinárního výzkumného ústavu v Caracasu MVDr. V. Kubeše se vystěhovali do Venezuely).

Po sňatku v červenci 1939 a vízových potížích na pražském gestapu odcestovali manželé počátkem ledna 1940 přes Vídeň do Janova a odtud italskou lodí, z níž jim bylo ve francouzských vodách nařízeno přestoupit na loď plující do Marseille. Tam byl G. od své ženy odloučen a odvezen do internačního tábora; teprve koncem února spolu mohli z Janova vyplout znovu. V Caracasu pracoval G. jako veterinární laborant, manželka jako zdravotní sestra, později rentgenoložka a vedoucí sestra chirurgického oddělení v tuberkulózní léčebně. G. se věnoval virologii; s V. Kubešem zkoumal pluralitu virů vztekliny, účinnost Pasteurovy antirabické vakcíny, diagnostiku netopýry přenášené paralytické vztekliny hovězího dobytka, venezuelské encefalitidy a spontánní encefalomyelitidy myší.

Po návratu přes New York a Paříž v září a říjnu 1945 manželé zakotvili v Praze u sestry Novického. V pražském Státním zdravotním ústavu G. založil laboratoř pro výzkum a diagnostiku virových nákaz a zkoumal původce klíšťové encefalitidy. Z lidského materiálu (1948) a z klíštěte Ixodes ricinus (1949) izoloval první evropské kmeny viru klíšťové encefalitidy a nálezem viru u klíšťat v endemických oblastech prokázal ohniskovost nákazy. Sám se přitom v laboratoři opakovaně infikoval. U jihoamerických papoušků v pražské ZOO určil původce epizoocie psitakózy (1949); touto chorobou sám onemocněl a dvanáct týdnů před narozením syna Jana jí přímo v laboratoři podlehl. In memoriam byl uctěn Státní cenou Klementa Gottwalda. Dnes ho připomíná pamětní deska v předsálí velké posluchárny v prvním patře pavilonu č. 11 Státního zdravotního ústavu v Praze.

D: Estudios inmunológicos sobre la pluralidad de los virus rábicos en Venezuela, in: Boletín del Instituto Investigaciones Veterinarías 1, 1942, s. 3–45 (s V. Kubešem); Fenómeno de para-inmunidad entre los virus de la encefalomielitis equina y de la rabia paralítica de Venezuela, in: tamtéž, s. 81 až 98 (s týmž); Brain-tissue neutralization: a new biological reaction for Rabies virus, in: Canadian journal of comparative medicine and veterinary science 8, 1944, s. 48–60 (s týmž); Neutralization of the Venezuelan Encephalomyelitis virus by human serums, in: The Journal of the American Medical Association 125, 1944, s. 894–897 (s týmž); Thiourea and encephalomyelitis virus, in: Canadian journal of comparative medicine and veterinary science 9, 1945, s. 131–134; Immunological differences between the Pasteur fixed-virus strains and the Venezuelan paralytic rabies strains, in: tamtéž 10, 1946, s. 223 až 236; The virus of spontaneous encephalomyelitis of mice (Theilerʼs virus) in Venezuela, in: tamtéž, s. 290–291; Negativní výsledky pokusů o adaptaci viru těšínské choroby na kuřecí embrya, respektive kuřata, in: Časopis československých veterinářů 4, 1949, s. 403–406; Encephalitis herpetica: debata, in: ČLČ 88, 1949, s. 131 (s A. Fingerlandem); Laboratorní infekce encefalitickým virem, in: tamtéž, s. 224–229 (s J. Rampasem a L. Hollenderem); Isolace viru encefalitidy z klíšťat Ixodes ricinus, in: tamtéž, s. 1179–1180 (s J. Rampasem); K otázce laboratorní diagnostiky poliomyelitidy, in: tamtéž, s. 1271–1274; Epidemie neurotropního virového onemocnění na Strakonicku v r. 1948, in: Sborník lékařský 51, 1949, s. 352–376 (s L. Hloucalem); Epidemic Diarrhea of the Newborn, in: Paediatrica Danubiana 6, 1949, s. 187–192 (s R. Gostofem a J. Švábenskou); Psittacosis in Czechoslovakia, in: ČLČ 89, 1950, s. 473–478 (se Z. Jarošem a kol.).

L: nekrolog a bibliografie in: ČLČ 89, 1950, s. 472; J. Glückselig, Smrt na frontě vědy, in: Zápisník ’68, 1968, č. 16; J. Strauss, K 30. výročí úmrtí F. G. – laureáta státní ceny in memoriam, in: Československá epidemiologie, mikrobiologie a imunologie 29, 1980, s. 320; týž, Vzpomínka na MUDr. F. G. k jeho nedožitým 90. narozeninám, in: Epidemiologie, mikrobiologie a imunologie 52, 2003, s. 91; týž, Vzpomínka na MUDr. F. G. (k 60. výročí jeho úmrtí), in: tamtéž 59, 2010, s. 100; J. Galliová, biografie, in: Pohybové ústrojí 18, 2011, č. 1–2, s. 107–124; M. Kubín, In memoriam MUDr. Jindřišky Galliové (28. 7. 1913 – 26. 3. 2012), in: Zprávy Centra epidemiologie a mikrobiologie 21, 2012, č. 6–7, s. 252–253.

Pavel Čech