GALLI Domenico ?1600-12.3.1675: Porovnání verzí
(GALLI_Domenico_1630-12.3.1675) |
|||
Řádka 2: | Řádka 2: | ||
| jméno = Domenico GALLI | | jméno = Domenico GALLI | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = | + | | datum narození = po 1600 |
− | | místo narození = | + | | místo narození = ? Rovio (Švýcarsko) |
− | | datum úmrtí = 12.3.1675 | + | | datum úmrtí = 12.3.1675 (datum pohřbu) |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 88- Umělecký řemeslník | | povolání = 88- Umělecký řemeslník | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''GALLI, Domenico''' ''(též Gallus), * po 1600 Rovio ? (Švýcarsko), † 12. 3. 1675 (pohřeb) Praha, štukatér'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z italofonního kantonu Ticino, kde se patrně narodil | ||
+ | u Lugana jako syn štukatéra Santina G. První zmínka | ||
+ | o něm v Praze pochází z 1644; žil na Starém Městě pražském, | ||
+ | kde 1652 získal měšťanství a 1672 koupil dům Na Můstku | ||
+ | U Dvou bílých holubic (čp. 381/I), v němž bydlel až do konce | ||
+ | života. Byl doložen 1673 na křtinách u štukatéra Giovanniho | ||
+ | Maderny na Malé Straně. | ||
+ | |||
+ | G. v rané tvorbě (před 1644 dekorace zahradní fasády Michnovského | ||
+ | paláce na Malé Straně v Praze; dochována pohledávka | ||
+ | 3383 zlatých vůči stavebníkovi) vycházel ze stylu podobného | ||
+ | výzdobě Valdštejnského paláce. Jeho štuky v interiéru | ||
+ | i exteriéru měly ještě pozdně renesanční či manýristický ráz, | ||
+ | právě tak jako antikizující busty na zahradním rizalitu paláce. | ||
+ | Později se částečně přizpůsobil novým trendům, vytvářel | ||
+ | štukové rámce z antikizujících perlovců, vejcovců a listovců, | ||
+ | v jeho repertoáru nechyběl ani zavíjený a boltcový ornament, | ||
+ | objevovaly se i figurální motivy. Štuky z roku 1653 na štítu | ||
+ | kostela sv. Salvátora v Klementinu na Starém Městě pražském | ||
+ | (G. připsal O. J. Blažíček) jsou však patrně prací G. B. Cometty. | ||
+ | G. snad byl autorem většiny dekorace v bývalé kanonii | ||
+ | augustiniánů kanovníků na Karlově na Novém Městě pražském (kolem 1654) a v bočních lodích kostela P. Marie pod řetězem | ||
+ | na Malé Straně v Praze. Podílel se i na bohatých štukaturách | ||
+ | Lobkovického paláce na Pražském hradě (1656–66), tam pracoval | ||
+ | i G. B. Galli, snad příbuzný. Byl povolán také k výzdobě | ||
+ | zámecké kaple loveckého zámku v Moritzburgu u Drážďan | ||
+ | (1661–72), kde spolupracoval s A. Travellim a G. Madernou. | ||
+ | Nelze vyloučit ani jeho účast na výzdobě zámeckého kostela | ||
+ | Nejsvětější Trojice v Klášterci nad Ohří (1665–70), jak by | ||
+ | mohly napovídat zachované iniciály DG a AT (Antonio Travelli?). | ||
+ | Je možné, že se podílel i na štukatuře kaplí na Svaté Hoře | ||
+ | u Příbrami (1668–71). Bylo prokázáno, že 1673 navštívil s architektem | ||
+ | F. Carattim hraběte Černína v Kosmonosech, což | ||
+ | by mohlo svědčit o jeho účasti na výzdobě tamního kostela. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' Dlabač 1, s. 442–443 (jako Gallus); A. Podlaha, Materiálie k slovníku | ||
+ | umělců a uměleckých řemeslníků v Čechách, in: PA 30, 1918, s. 139; 34, 1925, | ||
+ | s. 528; L. Brentani, Antichi maestri d’arte e di scuola delle terre ticinesi II, | ||
+ | Como 1938, s. 190; A. Birnbaumová, Tyršův dům v Praze, 1938, s. 35; | ||
+ | O. J. Blažíček, Sochařství baroku v Čechách, 1958, s. 68, 79; týž, Dílo | ||
+ | komských štukatérů 18. stol. u nás, in: Umění 10, 1962, s. 354; A. Lewiová, | ||
+ | Doklady ke stavbě Lobkovického paláce na hradě pražském, in: PA 35, 1927, | ||
+ | s. 258–259; F. X. Holas, Dějiny poutního místa mariánského Svaté Hory | ||
+ | u Příbrami, 1929, s. 214–215 a 233; P. Preiss, Italští umělci v Praze, 1986, | ||
+ | s. 173, 255–256; DČVU 2/1, 1989, s. 255, 298; NEČVU, s. 233–234; Saur 48, | ||
+ | 2006, s. 69–70. | ||
+ | |||
+ | Pavel Vlček | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]] | [[Kategorie:88- Umělecký řemeslník]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:1600]] |
+ | [[Kategorie:Rovio]] | ||
[[Kategorie:1675]] | [[Kategorie:1675]] | ||
+ | [[Kategorie:Praha]] |
Verze z 1. 4. 2018, 20:17
Domenico GALLI | |
Narození | po 1600 |
---|---|
Místo narození | ? Rovio (Švýcarsko) |
Úmrtí | 12.3.1675 (datum pohřbu) |
Místo úmrtí | Praha |
Povolání | 88- Umělecký řemeslník |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=74245 |
GALLI, Domenico (též Gallus), * po 1600 Rovio ? (Švýcarsko), † 12. 3. 1675 (pohřeb) Praha, štukatér
Pocházel z italofonního kantonu Ticino, kde se patrně narodil u Lugana jako syn štukatéra Santina G. První zmínka o něm v Praze pochází z 1644; žil na Starém Městě pražském, kde 1652 získal měšťanství a 1672 koupil dům Na Můstku U Dvou bílých holubic (čp. 381/I), v němž bydlel až do konce života. Byl doložen 1673 na křtinách u štukatéra Giovanniho Maderny na Malé Straně.
G. v rané tvorbě (před 1644 dekorace zahradní fasády Michnovského paláce na Malé Straně v Praze; dochována pohledávka 3383 zlatých vůči stavebníkovi) vycházel ze stylu podobného výzdobě Valdštejnského paláce. Jeho štuky v interiéru i exteriéru měly ještě pozdně renesanční či manýristický ráz, právě tak jako antikizující busty na zahradním rizalitu paláce. Později se částečně přizpůsobil novým trendům, vytvářel štukové rámce z antikizujících perlovců, vejcovců a listovců, v jeho repertoáru nechyběl ani zavíjený a boltcový ornament, objevovaly se i figurální motivy. Štuky z roku 1653 na štítu kostela sv. Salvátora v Klementinu na Starém Městě pražském (G. připsal O. J. Blažíček) jsou však patrně prací G. B. Cometty. G. snad byl autorem většiny dekorace v bývalé kanonii augustiniánů kanovníků na Karlově na Novém Městě pražském (kolem 1654) a v bočních lodích kostela P. Marie pod řetězem na Malé Straně v Praze. Podílel se i na bohatých štukaturách Lobkovického paláce na Pražském hradě (1656–66), tam pracoval i G. B. Galli, snad příbuzný. Byl povolán také k výzdobě zámecké kaple loveckého zámku v Moritzburgu u Drážďan (1661–72), kde spolupracoval s A. Travellim a G. Madernou. Nelze vyloučit ani jeho účast na výzdobě zámeckého kostela Nejsvětější Trojice v Klášterci nad Ohří (1665–70), jak by mohly napovídat zachované iniciály DG a AT (Antonio Travelli?). Je možné, že se podílel i na štukatuře kaplí na Svaté Hoře u Příbrami (1668–71). Bylo prokázáno, že 1673 navštívil s architektem F. Carattim hraběte Černína v Kosmonosech, což by mohlo svědčit o jeho účasti na výzdobě tamního kostela.
L: Dlabač 1, s. 442–443 (jako Gallus); A. Podlaha, Materiálie k slovníku umělců a uměleckých řemeslníků v Čechách, in: PA 30, 1918, s. 139; 34, 1925, s. 528; L. Brentani, Antichi maestri d’arte e di scuola delle terre ticinesi II, Como 1938, s. 190; A. Birnbaumová, Tyršův dům v Praze, 1938, s. 35; O. J. Blažíček, Sochařství baroku v Čechách, 1958, s. 68, 79; týž, Dílo komských štukatérů 18. stol. u nás, in: Umění 10, 1962, s. 354; A. Lewiová, Doklady ke stavbě Lobkovického paláce na hradě pražském, in: PA 35, 1927, s. 258–259; F. X. Holas, Dějiny poutního místa mariánského Svaté Hory u Příbrami, 1929, s. 214–215 a 233; P. Preiss, Italští umělci v Praze, 1986, s. 173, 255–256; DČVU 2/1, 1989, s. 255, 298; NEČVU, s. 233–234; Saur 48, 2006, s. 69–70.
Pavel Vlček