GALUŠKA Miroslav 9.10.1922-20.7.2007: Porovnání verzí

Z Personal
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = | obrázek = No male portrait.png | velikost obrázku = | popisek obrázku = | rodné jméno = | datum narození = 9.10.19…“)
 
Řádka 36: Řádka 36:
 
| poznámky =  
 
| poznámky =  
 
| web =  
 
| web =  
| citace =  
+
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 557-558
 
}}
 
}}
  

Verze z 28. 11. 2019, 16:10

Narození 9.10.1922
Místo narození Praha
Úmrtí 20.7.2007
Místo úmrtí Praha
Povolání 68- Redaktor nebo žurnalista
47- Představitel stran nebo hnutí po r. 1848
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 557-558
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=138591

GALUŠKA, Miroslav, * 9. 10. 1922 Praha, † 20. 7. 2007 Praha, politik, diplomat, novinář

Po maturitě na gymnáziu a absolvování abiturientského kursu na obchodní akademii pracoval 1943–45 v pražské gumárenské firmě Gasma. 1945 vstoupil do KSČ. 1945–48 působil v Rudém právu, krátce jako kulturní redaktor, následně vedl zahraniční rubriku, za kterou se jako zpravodaj zúčastnil norimberského procesu. 1948–52 byl odpovědným redaktorem stranického týdeníku Tvorba. Současně řídil jednu z tvůrčích skupin v Československém státním filmu. 1952–58 byl vedoucím tiskového odboru ministerstva zahraničních věcí, 1958–61 československým velvyslancem ve Velké Británii, 1961–62 zástupcem šéfredaktora Rudého práva. 1963–64 stál v čele nově založeného kulturně-politického týdeníku KSČ Kulturní tvorba, ze kterého se proti vůli stranického aparátu pokusil vybudovat nekonformní protiváhu vůči spisovatelským Literárním novinám, což vedlo k jeho odvolání. 1964–67 zastával funkci generálního komisaře československé účasti na Světové výstavě EXPO ’67 v Montrealu. V šedesátých letech byl členem předsednictva Svazu československých novinářů a Československé společnosti pro mezinárodní styky.

V éře pražského jara podporoval reformní vývoj. Od dubna do prosince 1968 byl ministrem kultury a informací ČSSR, po federalizaci republiky od ledna do července 1969 ministrem kultury v české vládě S. Rázla. Ve funkci se zasadil o liberální kulturní politiku a vstřícnější přístup státu k církvím. V červnu 1968 přispěl ke schválení novely tiskového zákona, kterou byla cenzura označena za nepřípustnou (platila jen tři měsíce). Od července 1968 do listopadu 1969 působil jako poslanec České národní rady. Po vynuceném odchodu z ministerstva opětovně převzal organizaci československé účasti na světové výstavě EXPO ’ 70 v Ósace. 1970 byl vyloučen z KSČ a odstaven z veřejného života. Za tzv. normalizace pracoval jako referent ve stavebním družstvu, překládal a vyučoval angličtinu. Příležitostně publikoval v exilovém časopise socialistické opozice Listy. Po pádu komunistického režimu se 1990–92 vrátil k výstavnictví jako generální komisař československé účasti na Světové výstavě v Seville. Nositel vyznamenání Za zásluhy o výstavbu (1966) a Řádu republiky (1968).

Syn Jan G. (* 14. 8. 1950 Praha) vystudoval sociologii a teorii kultury na Filozofické fakultě UK, byl pracovníkem, vedoucím historického oddělení a posléze ředitelem Poštovního muzea v Praze. Syn Vladimír G. (* 2. 10. 1952 Praha) absolvoval Právnickou fakultu UK, od 1990 pracuje v diplomatických službách. 1997–2001 byl vedoucím stálé mise při OSN v New Yorku, 2004–09 velvyslancem na Slovensku, 2010–13 náměstkem ministra zahraničních věcí, od 2013 působí jako stálý představitel ČR při OSN, OBSE a dalších mezinárodních organizací ve Vídni.

D: OSN na neslavné cestě Společnosti národů, 1951; Tři měsíce v New Yorku (s A. Hoffmeisterem), 1951; Vavříny z Montrealu, 1968.

L: Kdo je kdo v Československu 1, 1969, s. 210; Tomeš 1, s. 359; A. Levy, Pražské peřeje, 1991, s. 19–20, 130, 299–300; M. Valtrová – O. Ornest, Hraje váš tatínek ještě na housle?, 1993, s. 331; D. Havlíček, Jaro na krku, 1998, passim; Č. Císař, Člověk a politik, 1998, passim; Vláda a prezident, O. Felcman (ed.), 2000, passim; A. J. Liehm, Ostře sledované filmy, 2001, s. 122; Č. Císař, Paměti, 2005, passim; S. Budín, Jak to vlastně bylo, 2007, s. 393, 395; D. Havlíček, Listy v exilu, 2008, s. 22, 25, 383–384, 836; J. Menzel, Rozmarná léta, 2013, s. 309–310; T. Nekvindová, Výstava versus výstavnictví: Československé pavilony na Expo 1967 v Montrealu a Expo 1970 v Ósace, 2014 (disertační práce, FF UK, Praha), s. 15, 24–26, 50–54, 58–63, 73, 86, 107, 117, 128, 133; Rudé právo 10. 4. 1968, s. 2; 9. 1. 1969, s. 3; https://cs.wikipedia.org/ (stav k 12. 5. 2015).

P: NA, Praha, fond Kancelář generálního komisaře EXPO ʼ67 Montreal; fond Kancelář generálního komisaře EXPO ʼ70 Ósaka.

Zdeněk Doskočil