Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky GAMBARINI de Martino †?14.2.1618

{{Infobox - osoba
| jméno = Martino de GAMBARINI
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = ? polovina 16. století
| místo narození = ? Švýcarsko
| datum úmrtí = před 14.2.1618
| místo úmrtí = 
| povolání = 29- Stavař

| jiná jména = 
}}

'''de GAMBARINI, Martino''' ''(též Gamberin, Kamberyn , Kanberyna , Melchior), * ? polovina 16. století (Švýcarsko), † před 14. 2. 1618, zednický mistr, stavitel''

Pocházel z italské části Švýcarska, kantonu Ticino; byl zetěm
stavitele A. Galliho. Začínal jako pevnostní stavitel v rakouských
službách, 1579 přišel ze Štýrského Hradce do Karlovace
v Chorvatsku, kde podle plánů J. Vintany budoval nové opevnění.
Podílel se také na úpravách řek Kupa a Korana, pracoval
na opevnění Cetingradu a Slunje. V Praze ho lze bezpečně
doložit 1591, kdy se účastnil spolu se všemi významnými
vlašskými umělci v Praze známé svatby dcery U. Aostalliho.
V květnu následujícího roku byl doložen při křtu a na podzim
získal měšťanské právo na Malé Straně. Vykázal se zachovacím
listem („z města Lugano a panství údolí řečeného Riperie
švejcaruov dvanácti míst“), patrně ze září 1581. V Praze také
koupil za osm set padesát kop míšeňských pro sebe a manželku
Annu dům na Malé Straně (dnes čp. 216/III v Nerudově ulici), který dříve náležel G. M. Aostallimu. Během přestavby,
kterou hned zahájil, se dostal do sporu se sousedem, truhlářem
H. Risbauerem. G. se jistě naučil česky, jak vyplývá z jeho
svědectví u soudu (1597). Po smrti první manželky se podruhé
oženil s Markétou. Nevíme přesně, kdy se stal zednickým
mistrem Pražského hradu, jistě však před 1598, kdy oceňoval
uskutečněné práce na dominikánském klášteře v Plzni a byl
označen tímto titulem. Následujícího roku prohlížel práce
na zámku v Brandýse nad Labem. 1603 odhadoval spolu s kameníkem
A. Broccem a P. della Pascquina stavby v Králově
Dvoře (u Berouna), Zbirohu a v Lánech. Za svou práci pro
dvůr dostával jen sto tolarů ročně, na rozdíl od hradních stavitelů
placených dvojnásobnou sumou.

Jeho stavební činnost se omezovala pouze na drobné zakázky,
nejvýznamnější byla patrně spolupráce s G. M. Filippim, jehož
návrhy zřejmě realizoval. 1597 se podílel spolu s A. Broccem
na zbrojnici (snad Pražského hradu). 1599 byla zmíněna jeho
účast na domě u Hradčanské brány. V létě 1600 požadoval
G. zaplacení za opravy císařské cihelny, které provedl, a podle
vlastního záznamu vyplácel zedníky ze svého. 1600 podal dobrozdání
o stavebních závadách na císařském špitále na Hradčanech,
1603 pravděpodobně udělal nové odpady vody při
arkádách na zámku v Brandýse nad Labem. Patrně současně
se podílel na úpravách zámku v Králově Dvoře. 1604 prokazatelně
pracoval na slévárně (čp. 198/IV) Pražského hradu spolu
s tesařem L. Klingenhartem a 1606 zřejmě opravoval opevňovací
zdi na Pražském hradě. 1611 předložil České komoře
spolu s Filippim rozpočet na opravu vyhořelého domu Jana
z Michalovic na Hradčanech. 1612 podepsal znovu s Filippim
rozvrh prací na opravě říšské dvorské kanceláře, Královské zahrady,
míčovny, staré a nové Královské obory a vedení vody
do Hradu. Nelze vyloučit, že ještě 1616 pracoval pro augustiniány
u sv. Kateřiny na Novém Městě pražském (v účtech se
objevil jistý Meister Martinus, který dostal zaplaceno za postavení
nové zdi kláštera).

'''L:''' A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze království Českého 6, 1889, s. 229;
P. Bergner, Auszüge aus den Bürgerbüchern der kgl. Stadt Prag über Künstler
und Kunsthandwerker vom J. 1550–1783, in: MVDGB 54, 1916, s. 120;
K. Chytil, Mistři luganští v Čechách v XVI. století, in: Ročenka kruhu pro
pěstování dějin umění za rok 1924, 1925, s. 66; Toman 1, s. 251 (jako de
Gambarinis, Martino); C. Merhout, Paláce a zahrady pod Pražským Hradem,
1954, s. 23; Thieme-Becker 13, s. 139; BL 1, s. 414 (jako Gambarin,
Martin); P. Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, 1999, s. 320,
422; Umělecké památky Prahy. Malá Strana, P. Vlček (ed.), 1999, s. 321;
Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany, týž (ed.), 2000, s. 177,
283, 426, 460; Architekti, s. 193; Saur 48, s. 224.

Pavel Vlček

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:29- Stavař]]

[[Kategorie:Švýcarsko]]
[[Kategorie:1618]]