GAMBARINI de Martino †?14.2.1618: Porovnání verzí

Verze z 12. 4. 2018, 19:32

Martino de GAMBARINI
Narození	? polovina 16. století
Místo narození	? Švýcarsko
Úmrtí	před 14.2.1618
Povolání	29- Stavař
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=67008

de GAMBARINI, Martino (též Gamberin, Kamberyn , Kanberyna , Melchior), * ? polovina 16. století (Švýcarsko), † před 14. 2. 1618, zednický mistr, stavitel

Pocházel z italské části Švýcarska, kantonu Ticino; byl zetěm stavitele A. Galliho. Začínal jako pevnostní stavitel v rakouských službách, 1579 přišel ze Štýrského Hradce do Karlovace v Chorvatsku, kde podle plánů J. Vintany budoval nové opevnění. Podílel se také na úpravách řek Kupa a Korana, pracoval na opevnění Cetingradu a Slunje. V Praze ho lze bezpečně doložit 1591, kdy se účastnil spolu se všemi významnými vlašskými umělci v Praze známé svatby dcery U. Aostalliho. V květnu následujícího roku byl doložen při křtu a na podzim získal měšťanské právo na Malé Straně. Vykázal se zachovacím listem („z města Lugano a panství údolí řečeného Riperie švejcaruov dvanácti míst“), patrně ze září 1581. V Praze také koupil za osm set padesát kop míšeňských pro sebe a manželku Annu dům na Malé Straně (dnes čp. 216/III v Nerudově ulici), který dříve náležel G. M. Aostallimu. Během přestavby, kterou hned zahájil, se dostal do sporu se sousedem, truhlářem H. Risbauerem. G. se jistě naučil česky, jak vyplývá z jeho svědectví u soudu (1597). Po smrti první manželky se podruhé oženil s Markétou. Nevíme přesně, kdy se stal zednickým mistrem Pražského hradu, jistě však před 1598, kdy oceňoval uskutečněné práce na dominikánském klášteře v Plzni a byl označen tímto titulem. Následujícího roku prohlížel práce na zámku v Brandýse nad Labem. 1603 odhadoval spolu s kameníkem A. Broccem a P. della Pascquina stavby v Králově Dvoře (u Berouna), Zbirohu a v Lánech. Za svou práci pro dvůr dostával jen sto tolarů ročně, na rozdíl od hradních stavitelů placených dvojnásobnou sumou.

Jeho stavební činnost se omezovala pouze na drobné zakázky, nejvýznamnější byla patrně spolupráce s G. M. Filippim, jehož návrhy zřejmě realizoval. 1597 se podílel spolu s A. Broccem na zbrojnici (snad Pražského hradu). 1599 byla zmíněna jeho účast na domě u Hradčanské brány. V létě 1600 požadoval G. zaplacení za opravy císařské cihelny, které provedl, a podle vlastního záznamu vyplácel zedníky ze svého. 1600 podal dobrozdání o stavebních závadách na císařském špitále na Hradčanech, 1603 pravděpodobně udělal nové odpady vody při arkádách na zámku v Brandýse nad Labem. Patrně současně se podílel na úpravách zámku v Králově Dvoře. 1604 prokazatelně pracoval na slévárně (čp. 198/IV) Pražského hradu spolu s tesařem L. Klingenhartem a 1606 zřejmě opravoval opevňovací zdi na Pražském hradě. 1611 předložil České komoře spolu s Filippim rozpočet na opravu vyhořelého domu Jana z Michalovic na Hradčanech. 1612 podepsal znovu s Filippim rozvrh prací na opravě říšské dvorské kanceláře, Královské zahrady, míčovny, staré a nové Královské obory a vedení vody do Hradu. Nelze vyloučit, že ještě 1616 pracoval pro augustiniány u sv. Kateřiny na Novém Městě pražském (v účtech se objevil jistý Meister Martinus, který dostal zaplaceno za postavení nové zdi kláštera).

L: A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze království Českého 6, 1889, s. 229; P. Bergner, Auszüge aus den Bürgerbüchern der kgl. Stadt Prag über Künstler und Kunsthandwerker vom J. 1550–1783, in: MVDGB 54, 1916, s. 120; K. Chytil, Mistři luganští v Čechách v XVI. století, in: Ročenka kruhu pro pěstování dějin umění za rok 1924, 1925, s. 66; Toman 1, s. 251 (jako de Gambarinis, Martino); C. Merhout, Paláce a zahrady pod Pražským Hradem, 1954, s. 23; Thieme-Becker 13, s. 139; BL 1, s. 414 (jako Gambarin, Martin); P. Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, 1999, s. 320, 422; Umělecké památky Prahy. Malá Strana, P. Vlček (ed.), 1999, s. 321; Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany, týž (ed.), 2000, s. 177, 283, 426, 460; Architekti, s. 193; Saur 48, s. 224.

Pavel Vlček