GAMBARINI de Martino †?14.2.1618: Porovnání verzí

Z Personal
(GAMBARINI_de_Martino_(Melchior)_1570-1618)
 
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
| jméno = Martino (Melchior) GAMBARINI de
+
| jméno = Martino de GAMBARINI
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
| datum narození = 1570
+
| datum narození = ? polovina 16. století
| místo narození =  
+
| místo narození = ? Švýcarsko
| datum úmrtí = 1618
+
| datum úmrtí = před 14.2.1618
| místo úmrtí = Praha
+
| místo úmrtí =  
 
| povolání = 29- Stavař
 
| povolání = 29- Stavař
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Martino (Melchior) GAMBARINI de
+
}}
 +
 
 +
'''de GAMBARINI, Martino''' ''(též Gamberin, Kamberyn , Kanberyna , Melchior), * ? polovina 16. století (Švýcarsko), † před 14. 2. 1618, zednický mistr, stavitel''
 +
 
 +
Pocházel z italské části Švýcarska, kantonu Ticino; byl zetěm
 +
stavitele A. Galliho. Začínal jako pevnostní stavitel v rakouských
 +
službách, 1579 přišel ze Štýrského Hradce do Karlovace
 +
v Chorvatsku, kde podle plánů J. Vintany budoval nové opevnění.
 +
Podílel se také na úpravách řek Kupa a Korana, pracoval
 +
na opevnění Cetingradu a Slunje. V Praze ho lze bezpečně
 +
doložit 1591, kdy se účastnil spolu se všemi významnými
 +
vlašskými umělci v Praze známé svatby dcery U. Aostalliho.
 +
V květnu následujícího roku byl doložen při křtu a na podzim
 +
získal měšťanské právo na Malé Straně. Vykázal se zachovacím
 +
listem („z města Lugano a panství údolí řečeného Riperie
 +
švejcaruov dvanácti míst“), patrně ze září 1581. V Praze také
 +
koupil za osm set padesát kop míšeňských pro sebe a manželku
 +
Annu dům na Malé Straně (dnes čp. 216/III v Nerudově ulici), který dříve náležel G. M. Aostallimu. Během přestavby,
 +
kterou hned zahájil, se dostal do sporu se sousedem, truhlářem
 +
H. Risbauerem. G. se jistě naučil česky, jak vyplývá z jeho
 +
svědectví u soudu (1597). Po smrti první manželky se podruhé
 +
oženil s Markétou. Nevíme přesně, kdy se stal zednickým
 +
mistrem Pražského hradu, jistě však před 1598, kdy oceňoval
 +
uskutečněné práce na dominikánském klášteře v Plzni a byl
 +
označen tímto titulem. Následujícího roku prohlížel práce
 +
na zámku v Brandýse nad Labem. 1603 odhadoval spolu s kameníkem
 +
A. Broccem a P. della Pascquina stavby v Králově
 +
Dvoře (u Berouna), Zbirohu a v Lánech. Za svou práci pro
 +
dvůr dostával jen sto tolarů ročně, na rozdíl od hradních stavitelů
 +
placených dvojnásobnou sumou.
 +
 
 +
Jeho stavební činnost se omezovala pouze na drobné zakázky,
 +
nejvýznamnější byla patrně spolupráce s G. M. Filippim, jehož
 +
návrhy zřejmě realizoval. 1597 se podílel spolu s A. Broccem
 +
na zbrojnici (snad Pražského hradu). 1599 byla zmíněna jeho
 +
účast na domě u Hradčanské brány. V létě 1600 požadoval
 +
G. zaplacení za opravy císařské cihelny, které provedl, a podle
 +
vlastního záznamu vyplácel zedníky ze svého. 1600 podal dobrozdání
 +
o stavebních závadách na císařském špitále na Hradčanech,
 +
1603 pravděpodobně udělal nové odpady vody při
 +
arkádách na zámku v Brandýse nad Labem. Patrně současně
 +
se podílel na úpravách zámku v Králově Dvoře. 1604 prokazatelně
 +
pracoval na slévárně (čp. 198/IV) Pražského hradu spolu
 +
s tesařem L. Klingenhartem a 1606 zřejmě opravoval opevňovací
 +
zdi na Pražském hradě. 1611 předložil České komoře
 +
spolu s Filippim rozpočet na opravu vyhořelého domu Jana
 +
z Michalovic na Hradčanech. 1612 podepsal znovu s Filippim
 +
rozvrh prací na opravě říšské dvorské kanceláře, Královské zahrady,
 +
míčovny, staré a nové Královské obory a vedení vody
 +
do Hradu. Nelze vyloučit, že ještě 1616 pracoval pro augustiniány
 +
u sv. Kateřiny na Novém Městě pražském (v účtech se
 +
objevil jistý Meister Martinus, který dostal zaplaceno za postavení
 +
nové zdi kláštera).
 +
 
 +
'''L:''' A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze království Českého 6, 1889, s. 229;
 +
P. Bergner, Auszüge aus den Bürgerbüchern der kgl. Stadt Prag über Künstler
 +
und Kunsthandwerker vom J. 1550–1783, in: MVDGB 54, 1916, s. 120;
 +
K. Chytil, Mistři luganští v Čechách v XVI. století, in: Ročenka kruhu pro
 +
pěstování dějin umění za rok 1924, 1925, s. 66; Toman 1, s. 251 (jako de
 +
Gambarinis, Martino); C. Merhout, Paláce a zahrady pod Pražským Hradem,
 +
1954, s. 23; Thieme-Becker 13, s. 139; BL 1, s. 414 (jako Gambarin,
 +
Martin); P. Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, 1999, s. 320,
 +
422; Umělecké památky Prahy. Malá Strana, P. Vlček (ed.), 1999, s. 321;
 +
Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany, týž (ed.), 2000, s. 177,
 +
283, 426, 460; Architekti, s. 193; Saur 48, s. 224.
 +
 
 +
Pavel Vlček
  
== Literatura ==
 
Praha 2004; s. 193
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:29- Stavař]]
 
[[Kategorie:29- Stavař]]
  
[[Kategorie:1570]]
+
[[Kategorie:Švýcarsko]]
 
[[Kategorie:1618]]
 
[[Kategorie:1618]]
[[Kategorie:Praha]]
 

Verze z 12. 4. 2018, 19:32

Martino de GAMBARINI
Narození ? polovina 16. století
Místo narození ? Švýcarsko
Úmrtí před 14.2.1618
Povolání 29- Stavař
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=67008

de GAMBARINI, Martino (též Gamberin, Kamberyn , Kanberyna , Melchior), * ? polovina 16. století (Švýcarsko), † před 14. 2. 1618, zednický mistr, stavitel

Pocházel z italské části Švýcarska, kantonu Ticino; byl zetěm stavitele A. Galliho. Začínal jako pevnostní stavitel v rakouských službách, 1579 přišel ze Štýrského Hradce do Karlovace v Chorvatsku, kde podle plánů J. Vintany budoval nové opevnění. Podílel se také na úpravách řek Kupa a Korana, pracoval na opevnění Cetingradu a Slunje. V Praze ho lze bezpečně doložit 1591, kdy se účastnil spolu se všemi významnými vlašskými umělci v Praze známé svatby dcery U. Aostalliho. V květnu následujícího roku byl doložen při křtu a na podzim získal měšťanské právo na Malé Straně. Vykázal se zachovacím listem („z města Lugano a panství údolí řečeného Riperie švejcaruov dvanácti míst“), patrně ze září 1581. V Praze také koupil za osm set padesát kop míšeňských pro sebe a manželku Annu dům na Malé Straně (dnes čp. 216/III v Nerudově ulici), který dříve náležel G. M. Aostallimu. Během přestavby, kterou hned zahájil, se dostal do sporu se sousedem, truhlářem H. Risbauerem. G. se jistě naučil česky, jak vyplývá z jeho svědectví u soudu (1597). Po smrti první manželky se podruhé oženil s Markétou. Nevíme přesně, kdy se stal zednickým mistrem Pražského hradu, jistě však před 1598, kdy oceňoval uskutečněné práce na dominikánském klášteře v Plzni a byl označen tímto titulem. Následujícího roku prohlížel práce na zámku v Brandýse nad Labem. 1603 odhadoval spolu s kameníkem A. Broccem a P. della Pascquina stavby v Králově Dvoře (u Berouna), Zbirohu a v Lánech. Za svou práci pro dvůr dostával jen sto tolarů ročně, na rozdíl od hradních stavitelů placených dvojnásobnou sumou.

Jeho stavební činnost se omezovala pouze na drobné zakázky, nejvýznamnější byla patrně spolupráce s G. M. Filippim, jehož návrhy zřejmě realizoval. 1597 se podílel spolu s A. Broccem na zbrojnici (snad Pražského hradu). 1599 byla zmíněna jeho účast na domě u Hradčanské brány. V létě 1600 požadoval G. zaplacení za opravy císařské cihelny, které provedl, a podle vlastního záznamu vyplácel zedníky ze svého. 1600 podal dobrozdání o stavebních závadách na císařském špitále na Hradčanech, 1603 pravděpodobně udělal nové odpady vody při arkádách na zámku v Brandýse nad Labem. Patrně současně se podílel na úpravách zámku v Králově Dvoře. 1604 prokazatelně pracoval na slévárně (čp. 198/IV) Pražského hradu spolu s tesařem L. Klingenhartem a 1606 zřejmě opravoval opevňovací zdi na Pražském hradě. 1611 předložil České komoře spolu s Filippim rozpočet na opravu vyhořelého domu Jana z Michalovic na Hradčanech. 1612 podepsal znovu s Filippim rozvrh prací na opravě říšské dvorské kanceláře, Královské zahrady, míčovny, staré a nové Královské obory a vedení vody do Hradu. Nelze vyloučit, že ještě 1616 pracoval pro augustiniány u sv. Kateřiny na Novém Městě pražském (v účtech se objevil jistý Meister Martinus, který dostal zaplaceno za postavení nové zdi kláštera).

L: A. Sedláček, Hrady, zámky a tvrze království Českého 6, 1889, s. 229; P. Bergner, Auszüge aus den Bürgerbüchern der kgl. Stadt Prag über Künstler und Kunsthandwerker vom J. 1550–1783, in: MVDGB 54, 1916, s. 120; K. Chytil, Mistři luganští v Čechách v XVI. století, in: Ročenka kruhu pro pěstování dějin umění za rok 1924, 1925, s. 66; Toman 1, s. 251 (jako de Gambarinis, Martino); C. Merhout, Paláce a zahrady pod Pražským Hradem, 1954, s. 23; Thieme-Becker 13, s. 139; BL 1, s. 414 (jako Gambarin, Martin); P. Vlček, Ilustrovaná encyklopedie českých zámků, 1999, s. 320, 422; Umělecké památky Prahy. Malá Strana, P. Vlček (ed.), 1999, s. 321; Umělecké památky Prahy. Pražský hrad a Hradčany, týž (ed.), 2000, s. 177, 283, 426, 460; Architekti, s. 193; Saur 48, s. 224.

Pavel Vlček