GANGL Josef 25.8.1868-6.9.1916: Porovnání verzí

Verze z 28. 11. 2019, 17:17

Josef GANGL
Narození	25.8.1868
Místo narození	Benešov nad Černou
Úmrtí	6.9.1916
Místo úmrtí	Vídeň (Rakousko)
Povolání	63- Spisovatel
Citace	Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 561-562
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=59931

GANGL, Josef, * 25. 8. 1868 Benešov nad Černou, † 6. 9. 1916 Vídeň (Rakousko), herec, spisovatel

Dnes téměř zapomenutý pošumavský spisovatel pocházel z početné rodiny rolníka a hostinského, která žila v hmotném nedostatku. Nadaný syn sice odešel na středoškolská studia do Českých Budějovic, ale již po roce se musel vrátit domů a převzít živnost za nemocného otce, po jehož smrti se rodina postupně propadala do stále větší bídy. G. se 1899 oženil, manželství se však záhy rozpadlo; nešťastný svazek zanechal stopy v G. literární tvorbě. 1903 s matkou opustil rodný dům a odešel do Vídně, kde se chtěl věnovat divadlu a psát. Ani tam se však nevymanil z chudoby. Získal angažmá v Raimund Theater (jako herec používal jméno Götz-Gangl), byl však obsazován jen do epizodních rolí, 1908 se vzdal i divadla a rozhodl se živit jen literaturou.

Od 1904 začal uveřejňovat básně i rozsáhlejší prózy v pražském měsíčníku Deutsche Arbeit, který redigoval jeho příznivec, germanista A. Sauer. Dosud málo známý autor vstoupil do povědomí širší veřejnosti lidovými povídkami, novelami a romány z prostředí rodného Novohradska, v nichž se odrážely nejen stesk po domově, ale i hluboké sociální cítění a náboženské sklony. Začaly vycházet i samostatně péčí českobudějovického německého spolku Deutscher Böhmerwaldbund a nakladatelství J. Habbela v Řezně. Díla byla obrazem G. rozpolcené osobnosti, kterou osudově poznamenal vlastní hořký životní úděl. Vrcholem literární tvorby se stal autobiografický román Der letzte Baum (vycházel zprvu časopisecky, 1908 vydán knižně), v němž autor zachytil úpadek vlastního rodu. G. patřil sice (zvláště ve třicátých letech 20. století) vedle A. Stiftera ke známým německým šumavským spisovatelům, ale po smrti postupně upadl v zapomnění. Ve Vídni nese jeho jméno ulice ve 13. okrese a na domě, kde bydlel, ho připomíná pamětní deska.

D: výběr: Geschichten aus dem Böhmerwald, 1894; Die ihn liebten, Berlin 1907; Am Ende der Welt und andere Geschichten aus dem Böhmerwalde, Berlin 1907; Die deutsche Himmelsmutter, Regensburg 1909; Die Wunderflur und andere Geschichten, tamtéž 1911; Mein Berg, tamtéž 1912; Mein Amsellied und andere Erzählungen, Leipzig 1913; Markus der Tor, Regensburg 1913; Mutters Bett, Saarlouis 1916; Das Schwabenhaus im Buchenland, Saarlouis 1916; Das Glück im Bettelsack, Trier 1940; Der zertrümmerte Pflug, Freiburg 1942.

L: Sudetendeutsche Lebensbilder 2, E. Gierach (ed.), 1930, s. 125–130; B. Lahm, Der Böhmerwalddichter J. G., 1937 (Diss., Wien, se soupisem díla a literatury); A. Großschopf, J. G., ein Lebensbild und das bäuerliche Volkstum in seinen Werken, 1941 (disertační práce, FF Německé Univerzity, Praha); ÖBL 1, s. 400; Czeike 2, s. 459; BL 1, s. 415; J. Záloha, Der vergessene Schriftsteller J. G., in: Znovuobjevená Šumava, V. Maidl (ed.), 1996, rejstřík; http://www.kohoutikriz.org/data/w_wilbe.php (stav k 23. 2. 2016); http://www.kohoutikriz.org/data/w_gangl.php (stav k 20. 1. 2016).

Marie Makariusová