GANGULIOVÁ Milada 10.7.1913-27.4.2000: Porovnání verzí

Z Personal
(Založena nová stránka s textem „{{Infobox - osoba | jméno = Milada GANGULIOVÁ | obrázek = No male portrait.png | velikost obrázku = | popisek obrázku = | rodné jméno = SÝKOROVÁ…“)
 
 
(Není zobrazeno 6 mezilehlých verzí od 3 dalších uživatelů.)
Řádka 1: Řádka 1:
 
{{Infobox - osoba
 
{{Infobox - osoba
 
| jméno = Milada GANGULIOVÁ
 
| jméno = Milada GANGULIOVÁ
| obrázek = No male portrait.png
+
| obrázek = Ganguliova Milada portret.jpg
 
| velikost obrázku =  
 
| velikost obrázku =  
 
| popisek obrázku =  
 
| popisek obrázku =  
 
| rodné jméno = SÝKOROVÁ
 
| rodné jméno = SÝKOROVÁ
 
| datum narození = 10.7.1913
 
| datum narození = 10.7.1913
| místo narození = Přerov
+
| místo narození = Přerov
 
| datum úmrtí = 27.4.2000
 
| datum úmrtí = 27.4.2000
| místo úmrtí = Kalkata, Indie
+
| místo úmrtí = Kalkata (Indie)
 
| příčina úmrtí =  
 
| příčina úmrtí =  
 
| místo odpočinku =  
 
| místo odpočinku =  
Řádka 19: Řádka 19:
 
| alma mater =  
 
| alma mater =  
 
| zaměstnavatel =  
 
| zaměstnavatel =  
| povolání = 54- Etnograf  
+
| povolání = 54- Etnograf<br />63- Spisovatel<br />
 
| titul =  
 
| titul =  
 
| ocenění =  
 
| ocenění =  
Řádka 36: Řádka 36:
 
| poznámky =  
 
| poznámky =  
 
| web =  
 
| web =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 563
 
}}
 
}}
<br/><br/>Milada GANGULIOVÁ, etnografka, specialistka na lovce lebek (Nagaland)
 
  
== Literatura ==
+
'''GANGULIOVÁ, Milada''' ''(roz. Sýkorová), * 10. 7. 1913 Přerov, † 27. 4. 2000 Kalkata (Indie), překladatelka, spisovatelka, indoložka, etnoložka''
 
+
 
 +
Absolventka Filozofické fakulty UK v Praze (žačka indologa
 +
V. Lesného). Během studií v Londýně se seznámila se statistikem
 +
Móhanlálem Gangopádhjájem, vnukem zakladatele
 +
moderního indického výtvarného umění Abaníndranátha
 +
Thákura (1871–1951), jenž byl synovcem bengálského laureáta
 +
Nobelovy ceny za literaturu 1913, Rabíndranátha Thákura
 +
(1861–1941). Po sňatku následovala manžela do Indie,
 +
aby s ním a se synem Mitendrou a dcerou Urmílou žila v rodinných
 +
sídlech Thákurů v západobengálském Šántiniketanu
 +
a od 1947 v Kalkatě, kde založila školu a působila na ní
 +
jako ředitelka. Překládala též z indických jazyků (mj. texty
 +
R. Thákura, vydané 1960 jako ''Povídky, essaye a projevy'', spolu
 +
s M. Zapletalem a D. Zbavitelem), publikovala v časopisech,
 +
zejména v ''Novém Orientu''.
 +
 
 +
Když 1963 poprvé vstoupila na půdu právě vzniklého spolkového
 +
státu Nágáland v hornaté severovýchodní Indii, byla
 +
fascinována setkáním s domorodými Nágy. Tamních dvanáct
 +
bojovných kmenů, hovořících vzájemně nesrozumitelnými
 +
jazyky tibeto-barmské skupiny a etnograficky dosud neprozkoumaných,
 +
zachovávalo dosud válečný obyčej lovu lebek.
 +
G. se od té doby natrvalo věnovala soustavnému studiu jejich
 +
kultury, zatím ještě nedotčené moderní civilizací. Z bezmála
 +
dvaceti pobytů v zemi Nágů vytěžila materiál pro několik
 +
úspěšných knih, z nichž ''Putování za lovci lebek'' se dočkalo i anglické
 +
(vlastní překlad G.), slovenské a německé verze. Většinu
 +
z nich doprovodila i svými fotografiemi. 1969 ovdověla; sama
 +
zemřela na mozkovou formu malárie. Její rozsáhlá a cenná sbírka
 +
uměleckých předmětů a fotografické dokumentace života
 +
a kultury Nágů je uložena v Národním středisku umění Indíry
 +
Gándhíové v Novém Dillí, Muzeu kultur v Basileji i Muzeu
 +
Pitta Riverse v Oxfordu.
 +
 
 +
'''D:''' Obrázky z Bengálska, 1963; Putování za lovci lebek, 1960; Bozi, bráhmani,
 +
lidé: Čtyři tisíciletí hinduismu, 1964 (s D. Zbavitelem a kol.);
 +
V říši klenotů, 1967; Naga Art, New Delhi 1993. Bibliografie článků pro
 +
časopis Nový Orient, in: Nový Orient. Článková bibliografie. Ročník 1–50
 +
(1945/46–1995), D. Chaloupka – J. Jiroušková (eds.), 1998.
 +
 
 +
'''L:''' Kdo byl kdo – čeští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté, 1999,
 +
s. 149–150; M. Krása, Za Miladou G., in: Nový Orient 55 (7), 2000, s. 273;
 +
G. Chatterjee, Glimpses of Naga Life and Culture, http://www.ibiblio.org/gautam/heri0006.htm (stav k 23. 2. 2016); M. Ganguli. Reborn in India, in:
 +
Organiser, March 14, 2004, s. 21; V. Fišmistrová, Kalendárium, in: Přerovské
 +
listy 7 (7–8), 2008, s. 8; S. Das, House where Tagores lived lies in neglect, in: The Telegraph, Calcutta, India 26. 4. 2010; D. R. Laifungbam, Warm hands
 +
and cold cream, my mother Sanaibema Wangolsana and I: 1954–1965, in:
 +
Kangla Online 8, 2011, http://kanglaonline.com/2011/08 (stav k 23. 2.
 +
2016); S. Das, Plan for museum at Abanindranath House, in: The Telegraph,
 +
Calcutta, India, 12. 6. 2014.
 +
 
 +
Jan Čech
 +
 
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:D]]
 
[[Kategorie:54- Etnograf]]
 
[[Kategorie:54- Etnograf]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 
[[Kategorie:63- Spisovatel]]
 +
[[Kategorie:1913]]
 +
[[Kategorie:Přerov]]
 +
[[Kategorie:2000]]
 +
[[Kategorie:Kalkata]]

Aktuální verze z 8. 2. 2021, 10:49

Milada GANGULIOVÁ
Rodné jméno SÝKOROVÁ
Narození 10.7.1913
Místo narození Přerov
Úmrtí 27.4.2000
Místo úmrtí Kalkata (Indie)
Povolání 54- Etnograf
63- Spisovatel
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 563
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137499

GANGULIOVÁ, Milada (roz. Sýkorová), * 10. 7. 1913 Přerov, † 27. 4. 2000 Kalkata (Indie), překladatelka, spisovatelka, indoložka, etnoložka

Absolventka Filozofické fakulty UK v Praze (žačka indologa V. Lesného). Během studií v Londýně se seznámila se statistikem Móhanlálem Gangopádhjájem, vnukem zakladatele moderního indického výtvarného umění Abaníndranátha Thákura (1871–1951), jenž byl synovcem bengálského laureáta Nobelovy ceny za literaturu 1913, Rabíndranátha Thákura (1861–1941). Po sňatku následovala manžela do Indie, aby s ním a se synem Mitendrou a dcerou Urmílou žila v rodinných sídlech Thákurů v západobengálském Šántiniketanu a od 1947 v Kalkatě, kde založila školu a působila na ní jako ředitelka. Překládala též z indických jazyků (mj. texty R. Thákura, vydané 1960 jako Povídky, essaye a projevy, spolu s M. Zapletalem a D. Zbavitelem), publikovala v časopisech, zejména v Novém Orientu.

Když 1963 poprvé vstoupila na půdu právě vzniklého spolkového státu Nágáland v hornaté severovýchodní Indii, byla fascinována setkáním s domorodými Nágy. Tamních dvanáct bojovných kmenů, hovořících vzájemně nesrozumitelnými jazyky tibeto-barmské skupiny a etnograficky dosud neprozkoumaných, zachovávalo dosud válečný obyčej lovu lebek. G. se od té doby natrvalo věnovala soustavnému studiu jejich kultury, zatím ještě nedotčené moderní civilizací. Z bezmála dvaceti pobytů v zemi Nágů vytěžila materiál pro několik úspěšných knih, z nichž Putování za lovci lebek se dočkalo i anglické (vlastní překlad G.), slovenské a německé verze. Většinu z nich doprovodila i svými fotografiemi. 1969 ovdověla; sama zemřela na mozkovou formu malárie. Její rozsáhlá a cenná sbírka uměleckých předmětů a fotografické dokumentace života a kultury Nágů je uložena v Národním středisku umění Indíry Gándhíové v Novém Dillí, Muzeu kultur v Basileji i Muzeu Pitta Riverse v Oxfordu.

D: Obrázky z Bengálska, 1963; Putování za lovci lebek, 1960; Bozi, bráhmani, lidé: Čtyři tisíciletí hinduismu, 1964 (s D. Zbavitelem a kol.); V říši klenotů, 1967; Naga Art, New Delhi 1993. Bibliografie článků pro časopis Nový Orient, in: Nový Orient. Článková bibliografie. Ročník 1–50 (1945/46–1995), D. Chaloupka – J. Jiroušková (eds.), 1998.

L: Kdo byl kdo – čeští orientalisté, afrikanisté a iberoamerikanisté, 1999, s. 149–150; M. Krása, Za Miladou G., in: Nový Orient 55 (7), 2000, s. 273; G. Chatterjee, Glimpses of Naga Life and Culture, http://www.ibiblio.org/gautam/heri0006.htm (stav k 23. 2. 2016); M. Ganguli. Reborn in India, in: Organiser, March 14, 2004, s. 21; V. Fišmistrová, Kalendárium, in: Přerovské listy 7 (7–8), 2008, s. 8; S. Das, House where Tagores lived lies in neglect, in: The Telegraph, Calcutta, India 26. 4. 2010; D. R. Laifungbam, Warm hands and cold cream, my mother Sanaibema Wangolsana and I: 1954–1965, in: Kangla Online 8, 2011, http://kanglaonline.com/2011/08 (stav k 23. 2. 2016); S. Das, Plan for museum at Abanindranath House, in: The Telegraph, Calcutta, India, 12. 6. 2014.

Jan Čech