GARDAVSKÝ Jaroslav 24.9.1906-19.8.1942: Porovnání verzí

Z Personal
m (Holoubková přesunul stránku Gardavský Jaroslav na GARDAVSKÝ Jaroslav 24.9.1906-19.8.1942 bez založení přesměrování)
 
Řádka 5: Řádka 5:
 
| popisek obrázku =  
 
| popisek obrázku =  
 
| rodné jméno =  
 
| rodné jméno =  
| datum narození = 24. 9. 1906
+
| datum narození = 24.9.1906
 
| místo narození = Holešov  
 
| místo narození = Holešov  
| datum úmrtí = 19. 8. 1942
+
| datum úmrtí = 19.8.1942
 
| místo úmrtí = Berlin-Plötzensee (Německo)
 
| místo úmrtí = Berlin-Plötzensee (Německo)
 
| příčina úmrtí = popraven
 
| příčina úmrtí = popraven
Řádka 35: Řádka 35:
 
| poznámky =  
 
| poznámky =  
 
| web =  
 
| web =  
 +
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 566
 
}}
 
}}
  

Aktuální verze z 28. 11. 2019, 16:27

Jaroslav GARDAVSKÝ
Narození 24.9.1906
Místo narození Holešov
Úmrtí 19.8.1942
Místo úmrtí Berlin-Plötzensee (Německo)
Příčina úmrtí popraven
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 566
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=137439

GARDAVSKÝ, Jaroslav, * 24. 9. 1906 Holešov, † 19. 8. 1942 Berlín-Plötzensee (Německo), důstojník, účastník 2. odboje

Syn advokáta Josefa G. a Ilke, roz. Honlové. Vystudoval 1917–25 státní reálné gymnázium v Přerově a 1926 maturoval v Brně. Rozhodl se pro vojenskou kariéru. Nastoupil na Vojenskou akademii v Hranicích, z níž byl 1928 v hodnosti poručíka slavnostně vyřazen. Poté byl převelen k dělostřeleckému oddílu 256 v Jihlavě. Počátkem října 1928 nastoupil jako frekventant do aplikační školy dělostřelectva v Olomouci, po jejím ukončení začal sloužit u dělostřeleckého pluku 6 v Brně. 1935–38 absolvoval Vysokou školu válečnou v Praze, od dubna 1938 byl převelen k velitelství III. sboru v Brně, kde zastával funkce přednosty materiální skupiny 4. oddělení, později přednosty výcvikové skupiny 3. oddělení štábu sboru. V době branné pohotovosti státu po zářijové mobilizaci 1938 působil u velitelství dělostřelectva II. armády v Olomouci jako přednosta všeobecné skupiny. Po okupaci českých zemí prováděl likvidační práce u bývalého velitelství III. sboru v Brně až do konce září 1939, kdy odešel na vlastní žádost do výslužby. Do protinacistického odboje se zapojil již v březnu 1939 v rámci ilegální vojenské organizace Obrana národa. Pracoval na jejím Zemském vojenském velitelství v Brně, kde se stal přednostou 1. (organizačního) oddělení a podílel se na budování ilegální sítě na Moravě, ukrývání zbraní a trhavin, zajišťoval také ilegální radiové spojení mezi Prahou a Brnem. Gestapo ho zatklo koncem listopadu 1939, následovalo věznění a výslechy v Brně na Špilberku a v Sušilových kolejích, odkud byl 6. června 1940 transportován do káznice ve Vratislavi. V červenci 1940 G. převezli do berlínské věznice Alt Moabit. V procesu s moravským vedením Obrany národa (26.–27. listopadu 1941) ho berlínský Lidový soud (Volksgerichtshof ) odsoudil k trestu smrti za zločin velezrady, zemězrady a nadržování nepříteli. Spolu s ostatními čekal tři čtvrtě roku na popravu ve věznici v Berlíně-Plötzensee. In memoriam byl 1945 vyznamenán Československým válečným křížem 1939 a 1947 povýšen do hodnosti podplukovníka generálního štábu.

L: F. Zřídkaveselý – J. Adámek – M. Kroutil, Brněnští občané v boji proti fašismu, 1981, s. 76; E. Stehlík – I. Lach, Vlast a čest jim byly dražší nežli život, 2000, s. 50–51; M. Skýpala, Obrana národa na Ostravsku, 2002, passim; P. Kopečný, Obrana národa na Brněnsku 15. 3. 1939 – 29. 2. 1940, 2006; http://encyklopedie.brna.cz/ (stav k 28. 3. 2014).

Jan Němeček