Biografický slovník
GAREIS Antonín 20.11.1837-13.8.1922: Porovnání verzí
(GAREIS_Antonín_20.11.1837-13.8.1922) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 20.11.1837 | | datum narození = 20.11.1837 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Praha |
| datum úmrtí = 13.8.1922 | | datum úmrtí = 13.8.1922 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | | povolání = 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''GAREIS, Antonín,''' ''* 20. 11. 1837 Praha, † 13. 8. 1922 Praha, malíř'' | ||
| + | |||
| + | Syn malíře a litografa Antona G. st. (1793–1863), synovec | ||
| + | malíře Franze G. (1775–1803), bratr xylografa Josefa G. (1839 | ||
| + | až 1884) a švagr malíře hradů V. Strömingera. Od patnácti | ||
| + | let G. kreslil a maloval v realistickém stylu podle předlohy; | ||
| + | zprvu ho učil otec, který ho vedl k humoristické a satirické | ||
| + | žánrové miniatuře i časopisecké ilustraci. 1854–65 studoval malbu na pražské AVU u E. Engertha. 1857 vystavoval první | ||
| + | olejomalby s městskou tematikou. Za studií se živil kopiemi, | ||
| + | jejichž výnos mu umožnil doplňující studium ve Vídni (1857), | ||
| + | Uhrách (asi 1863) a Drážďanech (1870). Po návratu rozšířil | ||
| + | svůj námětový rejstřík o venkovský žánr (dokumentoval lidové | ||
| + | zvyky) a o žánrový portrét včetně portrétu rodinného. Holandskou | ||
| + | malbou 17. století, s níž se seznámil hlavně v Drážďanech, | ||
| + | byly ovlivněny jeho pozoruhodné národopisné a krojové studie. | ||
| + | Pod vlivem holandských a vlámských mistrů i vídeňského | ||
| + | F. G. Waldmüllera dospěl k vrcholným výsledkům v lidovém | ||
| + | malířském žánru a zařadil se spolu s Q. Mánesem a A. Dvořákem | ||
| + | k jeho českým průkopníkům. Ilustracemi přispíval do časopisů | ||
| + | ''Květy'', ''Světozor'', ''Česká včela'', ''Zlatá Praha'', ''Český svět'', | ||
| + | ''Ilustrovaný svět'', ''Welt'', ''Über Land und Meer''. Významná byla | ||
| + | i jeho spolupráce s divadlem. Podílel se na návrzích kostýmů | ||
| + | pro shakespearovské slavnosti konané 1864 v pražském Novoměstském | ||
| + | divadle, spolupracoval i na jevištních dekoracích | ||
| + | pro Prozatímní divadlo a v kresbách zachytil scény z inscenací | ||
| + | (např. B. Smetana: ''Tajemství''). | ||
| + | |||
| + | Jeho manželkou byla od 1866 Terezie, roz. Jíšová (1841–1895). | ||
| + | Po její smrti se 1896 podruhé oženil s Annou, roz. Dudovou | ||
| + | († 1904). Asimiloval se v českém prostředí, od 1863 byl členem | ||
| + | Umělecké besedy. Oslepl a dožil v Praze na Vinohradech. | ||
| + | Jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách NG a v Galerii hl. města | ||
| + | Prahy. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSN 9, s. 919; Toman 1, s. 252–253; DČVU 3/1 a 3/2, rejstřík; NEČVU 1, | ||
| + | s. 206; ÖBL 1, s. 403; Thieme-Becker 13, s. 190; Š. Rambousková, A. G. ml. | ||
| + | a počátky českého žánru, 1984 (diplomová práce, FF UK, Praha); J. Kotalík, | ||
| + | William Shakespeare v českém novodobém umění, in: Divadlo v české | ||
| + | kultuře 19. století, 1985, s. 119, obr. 23; N. Blažíčková-Horová, České malířství | ||
| + | 19. století, 1998, passim; J. Ludvová a kol., Hudební divadlo v českých | ||
| + | zemích. Osobnosti 19. století, 2006, rejstřík; E. Šormová, Česká činohra | ||
| + | 19. a začátku 20. století 1, 2015, s. 215. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 137, obr. 513; | ||
| + | Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, | ||
| + | karton 69, poř. č. 284. | ||
| + | |||
| + | Martin Kučera, Marie Makariusová | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | [[Kategorie:76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik]] | ||
[[Kategorie:1837]] | [[Kategorie:1837]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
[[Kategorie:1922]] | [[Kategorie:1922]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 15. 4. 2018, 20:29
| Antonín GAREIS | |
 | |
| Narození | 20.11.1837 |
|---|---|
| Místo narození | Praha |
| Úmrtí | 13.8.1922 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 76- Malíř, iluminátor, ilustrátor nebo grafik |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46379 |
GAREIS, Antonín, * 20. 11. 1837 Praha, † 13. 8. 1922 Praha, malíř
Syn malíře a litografa Antona G. st. (1793–1863), synovec malíře Franze G. (1775–1803), bratr xylografa Josefa G. (1839 až 1884) a švagr malíře hradů V. Strömingera. Od patnácti let G. kreslil a maloval v realistickém stylu podle předlohy; zprvu ho učil otec, který ho vedl k humoristické a satirické žánrové miniatuře i časopisecké ilustraci. 1854–65 studoval malbu na pražské AVU u E. Engertha. 1857 vystavoval první olejomalby s městskou tematikou. Za studií se živil kopiemi, jejichž výnos mu umožnil doplňující studium ve Vídni (1857), Uhrách (asi 1863) a Drážďanech (1870). Po návratu rozšířil svůj námětový rejstřík o venkovský žánr (dokumentoval lidové zvyky) a o žánrový portrét včetně portrétu rodinného. Holandskou malbou 17. století, s níž se seznámil hlavně v Drážďanech, byly ovlivněny jeho pozoruhodné národopisné a krojové studie. Pod vlivem holandských a vlámských mistrů i vídeňského F. G. Waldmüllera dospěl k vrcholným výsledkům v lidovém malířském žánru a zařadil se spolu s Q. Mánesem a A. Dvořákem k jeho českým průkopníkům. Ilustracemi přispíval do časopisů Květy, Světozor, Česká včela, Zlatá Praha, Český svět, Ilustrovaný svět, Welt, Über Land und Meer. Významná byla i jeho spolupráce s divadlem. Podílel se na návrzích kostýmů pro shakespearovské slavnosti konané 1864 v pražském Novoměstském divadle, spolupracoval i na jevištních dekoracích pro Prozatímní divadlo a v kresbách zachytil scény z inscenací (např. B. Smetana: Tajemství).
Jeho manželkou byla od 1866 Terezie, roz. Jíšová (1841–1895). Po její smrti se 1896 podruhé oženil s Annou, roz. Dudovou († 1904). Asimiloval se v českém prostředí, od 1863 byl členem Umělecké besedy. Oslepl a dožil v Praze na Vinohradech. Jeho díla jsou zastoupena ve sbírkách NG a v Galerii hl. města Prahy.
L: OSN 9, s. 919; Toman 1, s. 252–253; DČVU 3/1 a 3/2, rejstřík; NEČVU 1, s. 206; ÖBL 1, s. 403; Thieme-Becker 13, s. 190; Š. Rambousková, A. G. ml. a počátky českého žánru, 1984 (diplomová práce, FF UK, Praha); J. Kotalík, William Shakespeare v českém novodobém umění, in: Divadlo v české kultuře 19. století, 1985, s. 119, obr. 23; N. Blažíčková-Horová, České malířství 19. století, 1998, passim; J. Ludvová a kol., Hudební divadlo v českých zemích. Osobnosti 19. století, 2006, rejstřík; E. Šormová, Česká činohra 19. a začátku 20. století 1, 2015, s. 215.
P: NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 137, obr. 513; Archiv hl. m. Prahy, Soupis pražských domovských příslušníků 1830–1910, karton 69, poř. č. 284.
Martin Kučera, Marie Makariusová
