GASSELDORFER Ludvík 10.8.1909-12.4.1958: Porovnání verzí

Z Personal
(GASSELDORFER_Ludvík_10.8.1909-12.4.1958)
 
Řádka 3: Řádka 3:
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| obrázek = No male portrait.png
 
| datum narození = 10.8.1909
 
| datum narození = 10.8.1909
| místo narození = Rožnov, o. České Budějovice
+
| místo narození = Rožnov (České Budějovice)
 
| datum úmrtí = 12.4.1958
 
| datum úmrtí = 12.4.1958
 
| místo úmrtí = Praha
 
| místo úmrtí = Praha
Řádka 9: Řádka 9:
  
 
| jiná jména =  
 
| jiná jména =  
}}<br/><br/>Ludvík GASSELDORFER
+
}}
  
== Literatura ==
+
'''GASSELDORFER, Ludvík,''' ''* 10. 8. 1909 Rožnov (České Budějovice), † 12. 4. 1958 Praha, lukostřelec, trenér''
 +
 
 +
Syn Petra a Kateřiny G. Jako student medicíny vstoupil mezi
 +
lukostřelce Vysokoškolského sportu Praha, začal také reprezentovat
 +
ČSR. Byl členem družstva mužů, které se umístilo
 +
jako třetí v celkovém hodnocení (2x soustava FITA) a zvítězilo
 +
ve střelbě na vzdálenost 90 metrů na MS 1934 ve švédském
 +
Bastadu.
 +
Zaznamenal přitom rovněž individuální úspěchy
 +
(první místo na 60 yardů). Podobných výsledků dosáhl
 +
na MS 1935 v Bruselu, kde bylo československé družstvo
 +
v sestavě G., J. Leneček
 +
a A. Popp opět třetí (první místo
 +
na dlouhých tratích; vytvořili světový rekord). Nejúspěšnější
 +
pro G. se stalo MS 1936 v Praze na strahovském stadionu
 +
(tehdy Masarykově), kdy s J. Musílkem a J. Lenečkem zvítězili
 +
v soutěži družstev výkonem 5093 bodů, což znamenalo světový
 +
rekord. První místo obsadili v soutěži na dlouhých tratích,
 +
kde vytvořili světový rekord ve střelbě na vzdálenost 90,
 +
70 a 50 metrů. Nejlepší individuální umístění zaznamenal
 +
G. v soutěži na 2 x 90 m, s 396 body dosáhl opět světového rekordu. Reprezentoval také na MS 1937 v Paříži, kde československé
 +
družstvo obsadilo v celkové soutěži šesté místo.
 +
 
 +
Během druhé světové války zmizel tým ČSR z mezinárodních
 +
soutěží, ale G. se účastnil lukostřeleckých závodů až do 1956.
 +
V té době zároveň působil jako trenér a funkcionář Spartaku
 +
Koh-i-noor (Vršovice). Na MS 1957 zastával funkci státního
 +
trenéra, pod jeho vedením obsadili muži ČSR čtvrté a ženy
 +
druhé místo.
 +
 
 +
S manželkou Blaženou (1912–1991) měl syna Petra. Pohřben
 +
je v Praze na Olšanských hřbitovech.
 +
 
 +
'''L:''' ETK 2/1, s. 166; nekrolog, in: Jezdectví, lukostřelba, šerm 10, 1958, č. 5,
 +
s. 148; Českobudějovický deník 12. 4. 2013.
 +
 
 +
Miloslav Martínek
 
   
 
   
 
[[Kategorie:C]]
 
[[Kategorie:C]]

Verze z 17. 4. 2018, 20:00

Ludvík GASSELDORFER
Narození 10.8.1909
Místo narození Rožnov (České Budějovice)
Úmrtí 12.4.1958
Místo úmrtí Praha
Povolání 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69401

GASSELDORFER, Ludvík, * 10. 8. 1909 Rožnov (České Budějovice), † 12. 4. 1958 Praha, lukostřelec, trenér

Syn Petra a Kateřiny G. Jako student medicíny vstoupil mezi lukostřelce Vysokoškolského sportu Praha, začal také reprezentovat ČSR. Byl členem družstva mužů, které se umístilo jako třetí v celkovém hodnocení (2x soustava FITA) a zvítězilo ve střelbě na vzdálenost 90 metrů na MS 1934 ve švédském Bastadu. Zaznamenal přitom rovněž individuální úspěchy (první místo na 60 yardů). Podobných výsledků dosáhl na MS 1935 v Bruselu, kde bylo československé družstvo v sestavě G., J. Leneček a A. Popp opět třetí (první místo na dlouhých tratích; vytvořili světový rekord). Nejúspěšnější pro G. se stalo MS 1936 v Praze na strahovském stadionu (tehdy Masarykově), kdy s J. Musílkem a J. Lenečkem zvítězili v soutěži družstev výkonem 5093 bodů, což znamenalo světový rekord. První místo obsadili v soutěži na dlouhých tratích, kde vytvořili světový rekord ve střelbě na vzdálenost 90, 70 a 50 metrů. Nejlepší individuální umístění zaznamenal G. v soutěži na 2 x 90 m, s 396 body dosáhl opět světového rekordu. Reprezentoval také na MS 1937 v Paříži, kde československé družstvo obsadilo v celkové soutěži šesté místo.

Během druhé světové války zmizel tým ČSR z mezinárodních soutěží, ale G. se účastnil lukostřeleckých závodů až do 1956. V té době zároveň působil jako trenér a funkcionář Spartaku Koh-i-noor (Vršovice). Na MS 1957 zastával funkci státního trenéra, pod jeho vedením obsadili muži ČSR čtvrté a ženy druhé místo.

S manželkou Blaženou (1912–1991) měl syna Petra. Pohřben je v Praze na Olšanských hřbitovech.

L: ETK 2/1, s. 166; nekrolog, in: Jezdectví, lukostřelba, šerm 10, 1958, č. 5, s. 148; Českobudějovický deník 12. 4. 2013.

Miloslav Martínek