Biografický slovník
GASSELDORFER Ludvík 10.8.1909-12.4.1958: Porovnání verzí
| Řádka 9: | Řádka 9: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 574 | ||
}} | }} | ||
Aktuální verze z 29. 11. 2019, 18:14
| Ludvík GASSELDORFER | |
 | |
| Narození | 10.8.1909 |
|---|---|
| Místo narození | Rožnov (České Budějovice) |
| Úmrtí | 12.4.1958 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání | 72- Sportovec nebo činitel tělesné kultury |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 574 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=69401 |
GASSELDORFER, Ludvík, * 10. 8. 1909 Rožnov (České Budějovice), † 12. 4. 1958 Praha, lukostřelec, trenér
Syn Petra a Kateřiny G. Jako student medicíny vstoupil mezi lukostřelce Vysokoškolského sportu Praha, začal také reprezentovat ČSR. Byl členem družstva mužů, které se umístilo jako třetí v celkovém hodnocení (2x soustava FITA) a zvítězilo ve střelbě na vzdálenost 90 metrů na MS 1934 ve švédském Bastadu. Zaznamenal přitom rovněž individuální úspěchy (první místo na 60 yardů). Podobných výsledků dosáhl na MS 1935 v Bruselu, kde bylo československé družstvo v sestavě G., J. Leneček a A. Popp opět třetí (první místo na dlouhých tratích; vytvořili světový rekord). Nejúspěšnější pro G. se stalo MS 1936 v Praze na strahovském stadionu (tehdy Masarykově), kdy s J. Musílkem a J. Lenečkem zvítězili v soutěži družstev výkonem 5093 bodů, což znamenalo světový rekord. První místo obsadili v soutěži na dlouhých tratích, kde vytvořili světový rekord ve střelbě na vzdálenost 90, 70 a 50 metrů. Nejlepší individuální umístění zaznamenal G. v soutěži na 2 x 90 m, s 396 body dosáhl opět světového rekordu. Reprezentoval také na MS 1937 v Paříži, kde československé družstvo obsadilo v celkové soutěži šesté místo.
Během druhé světové války zmizel tým ČSR z mezinárodních soutěží, ale G. se účastnil lukostřeleckých závodů až do 1956. V té době zároveň působil jako trenér a funkcionář Spartaku Koh-i-noor (Vršovice). Na MS 1957 zastával funkci státního trenéra, pod jeho vedením obsadili muži ČSR čtvrté a ženy druhé místo.
S manželkou Blaženou (1912–1991) měl syna Petra. Pohřben je v Praze na Olšanských hřbitovech.
L: ETK 2/1, s. 166; nekrolog, in: Jezdectví, lukostřelba, šerm 10, 1958, č. 5, s. 148; Českobudějovický deník 12. 4. 2013.
Miloslav Martínek
