GATTER Willibald Gustav 12.12.1896-14.5.1973: Porovnání verzí
(GATTER_Vilibald_12.12.1896) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = | + | | jméno = Willibald Gustav GATTER |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 12.12.1896 | | datum narození = 12.12.1896 | ||
− | | místo narození = | + | | místo narození = Kuřivody (č. o. Ralsko) |
− | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = 14.5.1973 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Kirchheim unter Teck (Německo) |
| povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik | | povolání = 28- Strojař nebo elektrotechnik | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''GATTER, Willibald Gustav''' ''(též Willy), * 12. 12. 1896 Kuřivody (č. o. Ralsko), † 14. 5. 1973 Kirchheim unter Teck (Německo), automobilový konstruktér'' | ||
+ | |||
+ | Byl nejstarší z osmi dětí strojního zámečníka a výrobce pump | ||
+ | Josefa G. (1854–1929) a Marie, roz. Eiseltové (1870–1941). | ||
+ | Maturoval 1915 na průmyslové škole v Liberci. Narukoval | ||
+ | do armády a byl přidělen do Škodových závodů v Plzni, kde se | ||
+ | podílel na výrobě děl; byl přítomen při jejich nasazení na frontě | ||
+ | na Piavě 1918. Po válce odešel 1919 do Vídně, kde pracoval | ||
+ | u firmy Austro-Daimler; stal se spolupracovníkem F. Porscheho, | ||
+ | získal několik patentů. Externě přednášel na vídeňské technice, | ||
+ | 1923 se habilitoval pro obor automobilových motorů. | ||
+ | Účastnil se také automobilových závodů. | ||
+ | |||
+ | Po rozepřích s vedením firmy z ní Porsche i G. 1925 odešli. | ||
+ | G. se vrátil do Čech, kde dostal nabídku na místo technického | ||
+ | vedoucího od ústecké firmy Schicht, která se rozhodla investovat | ||
+ | do výroby automobilů. Otevřel si dílnu v Kuřivodech, | ||
+ | kde konstruoval malé otevřené vozy s nízkou spotřebou. 1929 | ||
+ | měla být zahájena jejich sériová výroba, továrník však trval | ||
+ | na značce Schicht namísto slíbeného Gatter; konstruktér proto | ||
+ | 1929 spolupráci ukončil. | ||
+ | |||
+ | G., přesvědčený o úspěchu svého vozu, vybudoval továrnu | ||
+ | v Zákupech (u České Lípy). 1930 začal se šesti dělníky (včetně | ||
+ | dvou bratrů) vyrábět. Vozy Gatter byly úsporné, se spotřebou | ||
+ | jako motocykl a proti konkurenční Škodě o polovinu | ||
+ | levnější; proto G. bývá pokládán za předchůdce myšlenky | ||
+ | lidového vozu, který se později za přispění Porscheho jako | ||
+ | Volkswagen stal populární v Německu. Kvůli odbytu G. zřídil | ||
+ | síť obchodních zastoupení (Jablonec n. N., Praha, Chomutov), | ||
+ | podnikal propagační jízdy po Československu i Německu. | ||
+ | Vyrobil několik desítek vozů, z nichž se ovšem dochoval | ||
+ | jediný exemplář. V době hospodářské krize odbyt vázl, a ačkoli | ||
+ | G. továrna vyráběla i malá nákladní auta a opravovala vozy | ||
+ | konkurence, zadlužila se a 1936 výrobu ukončila. Hospodářské | ||
+ | problémy zřejmě zavinily i G. politickou radikalizaci. | ||
+ | 1933 s K. Henleinem spoluzakládal Sudetendeutsche Heimatfront, | ||
+ | předchůdkyni strany SdP. | ||
+ | |||
+ | Po krachu odešel G. do Německa, pracoval jako konstruktér | ||
+ | lodních motorů v Roßlau (na Labi, dnes č. o. Dessau-Roßlau), | ||
+ | za druhé světové války se v Offenbachu (u Frankfurtu nad | ||
+ | Mohanem) podílel na konstrukci se vrtulí pro německá bojová | ||
+ | letadla (Junkers, Heinkel). 1944 se po spojeneckém bombardování | ||
+ | přestěhoval do Prahy, kde pokračoval ve výzkumu | ||
+ | v nacisty řízené letňanské továrně Letov. Po válce s manželkou | ||
+ | Emilií, roz. Hoylerovou, uprchl do württemberského | ||
+ | Kirchheimu unter Teck poblíž Stuttgartu, kde se živil jako | ||
+ | mechanik. Politicky se angažoval v krajně pravicové Liberálně- | ||
+ | socialistické straně Německa, za niž neúspěšně kandidoval do Spolkového sněmu a vypracoval její ekonomický program. | ||
+ | V polovině padesátých let ztroskotal jeho další pokus o obnovu | ||
+ | výroby cenově dostupných automobilů. | ||
+ | |||
+ | Syn Wulf G. (* 1943) je ornitolog a ekolog, který působil | ||
+ | v západní Africe (''Birds of Liberia'', 1998). | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Europäisches Programm der Liberal-Sozialistischen Partei Deutschlands, | ||
+ | b. m. 1954; Weder Kapitalismus noch Kommunismus – Europas Liberal-Sozialismus, Kirchheim-Teck 1972. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' A. Kuba, Atlas našich automobilů 1914–1928, 2, 1988, s. 207–209; | ||
+ | M. Sovadina, Výroba automobilů Gatter v Zákupech, in: Bezděz. Vlastivědný | ||
+ | sborník Českolipska 9, 2000, s. 177–205; https://cs.wikipedia.org/ (stav | ||
+ | k 23. 2. 2016); https://de.wikipedia.org/ (stav k 23. 2. 2016; s další | ||
+ | literaturou); M. Bumba, Automobily G., in: Motor-Journal, květen 2009, | ||
+ | s. 18–24. | ||
+ | |||
+ | Jiří Martínek | ||
+ | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]] | [[Kategorie:28- Strojař nebo elektrotechnik]] | ||
[[Kategorie:1896]] | [[Kategorie:1896]] | ||
+ | [[Kategorie:Ralsko]] | ||
+ | [[Kategorie:1973]] | ||
+ | [[Kategorie:Kirchheim unter Teck]] |
Verze z 22. 4. 2018, 17:39
Willibald Gustav GATTER | |
Narození | 12.12.1896 |
---|---|
Místo narození | Kuřivody (č. o. Ralsko) |
Úmrtí | 14.5.1973 |
Místo úmrtí | Kirchheim unter Teck (Německo) |
Povolání | 28- Strojař nebo elektrotechnik |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=77286 |
GATTER, Willibald Gustav (též Willy), * 12. 12. 1896 Kuřivody (č. o. Ralsko), † 14. 5. 1973 Kirchheim unter Teck (Německo), automobilový konstruktér
Byl nejstarší z osmi dětí strojního zámečníka a výrobce pump Josefa G. (1854–1929) a Marie, roz. Eiseltové (1870–1941). Maturoval 1915 na průmyslové škole v Liberci. Narukoval do armády a byl přidělen do Škodových závodů v Plzni, kde se podílel na výrobě děl; byl přítomen při jejich nasazení na frontě na Piavě 1918. Po válce odešel 1919 do Vídně, kde pracoval u firmy Austro-Daimler; stal se spolupracovníkem F. Porscheho, získal několik patentů. Externě přednášel na vídeňské technice, 1923 se habilitoval pro obor automobilových motorů. Účastnil se také automobilových závodů.
Po rozepřích s vedením firmy z ní Porsche i G. 1925 odešli. G. se vrátil do Čech, kde dostal nabídku na místo technického vedoucího od ústecké firmy Schicht, která se rozhodla investovat do výroby automobilů. Otevřel si dílnu v Kuřivodech, kde konstruoval malé otevřené vozy s nízkou spotřebou. 1929 měla být zahájena jejich sériová výroba, továrník však trval na značce Schicht namísto slíbeného Gatter; konstruktér proto 1929 spolupráci ukončil.
G., přesvědčený o úspěchu svého vozu, vybudoval továrnu v Zákupech (u České Lípy). 1930 začal se šesti dělníky (včetně dvou bratrů) vyrábět. Vozy Gatter byly úsporné, se spotřebou jako motocykl a proti konkurenční Škodě o polovinu levnější; proto G. bývá pokládán za předchůdce myšlenky lidového vozu, který se později za přispění Porscheho jako Volkswagen stal populární v Německu. Kvůli odbytu G. zřídil síť obchodních zastoupení (Jablonec n. N., Praha, Chomutov), podnikal propagační jízdy po Československu i Německu. Vyrobil několik desítek vozů, z nichž se ovšem dochoval jediný exemplář. V době hospodářské krize odbyt vázl, a ačkoli G. továrna vyráběla i malá nákladní auta a opravovala vozy konkurence, zadlužila se a 1936 výrobu ukončila. Hospodářské problémy zřejmě zavinily i G. politickou radikalizaci. 1933 s K. Henleinem spoluzakládal Sudetendeutsche Heimatfront, předchůdkyni strany SdP.
Po krachu odešel G. do Německa, pracoval jako konstruktér lodních motorů v Roßlau (na Labi, dnes č. o. Dessau-Roßlau), za druhé světové války se v Offenbachu (u Frankfurtu nad Mohanem) podílel na konstrukci se vrtulí pro německá bojová letadla (Junkers, Heinkel). 1944 se po spojeneckém bombardování přestěhoval do Prahy, kde pokračoval ve výzkumu v nacisty řízené letňanské továrně Letov. Po válce s manželkou Emilií, roz. Hoylerovou, uprchl do württemberského Kirchheimu unter Teck poblíž Stuttgartu, kde se živil jako mechanik. Politicky se angažoval v krajně pravicové Liberálně- socialistické straně Německa, za niž neúspěšně kandidoval do Spolkového sněmu a vypracoval její ekonomický program. V polovině padesátých let ztroskotal jeho další pokus o obnovu výroby cenově dostupných automobilů.
Syn Wulf G. (* 1943) je ornitolog a ekolog, který působil v západní Africe (Birds of Liberia, 1998).
D: Europäisches Programm der Liberal-Sozialistischen Partei Deutschlands, b. m. 1954; Weder Kapitalismus noch Kommunismus – Europas Liberal-Sozialismus, Kirchheim-Teck 1972.
L: A. Kuba, Atlas našich automobilů 1914–1928, 2, 1988, s. 207–209; M. Sovadina, Výroba automobilů Gatter v Zákupech, in: Bezděz. Vlastivědný sborník Českolipska 9, 2000, s. 177–205; https://cs.wikipedia.org/ (stav k 23. 2. 2016); https://de.wikipedia.org/ (stav k 23. 2. 2016; s další literaturou); M. Bumba, Automobily G., in: Motor-Journal, květen 2009, s. 18–24.
Jiří Martínek