GAVOROVÁ-MARKOVÁ Viera 24.11.1897-18.5.1976: Porovnání verzí

Z Personal
Řádka 18: Řádka 18:
 
  | alma mater =  
 
  | alma mater =  
 
  | zaměstnavatel =  
 
  | zaměstnavatel =  
  | povolání = národně-kulturní pracovnice, učitelka, publicistka
+
  | povolání = 18- Představitel přírodních věd
 +
61- Pedagog
 
  | titul =  
 
  | titul =  
 
  | ocenění =  
 
  | ocenění =  

Verze z 19. 12. 2019, 12:10

Viera GAVOROVÁ-MARKOVÁ
Narození 24.11.1897
Místo narození Brezová pod Bradlom (Slovensko)
Úmrtí 18.5.1976
Místo úmrtí Praha
Povolání

18- Představitel přírodních věd

61- Pedagog
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 579

GAVOROVÁ-MARKOVÁ, Viera, * 24. 11. 1897 Brezová pod Bradlom (Slovensko), † 18. 5. 1976 Praha, osvětová pracovnice, učitelka, publicistka

Pocházela z rodiny významného slovenského národovce a obchodníka Sama G. (1854–1924) a Zuzany, roz. Poláčkové. 1909–10 byla dána na vychování v maďarském prostředí v Šamoríně a do 1912 v německé rodině v Novém Jičíně. Během první světové války studovala na učitelském ústavu v Bratislavě, 1920 získala aprobaci učitelky měšťanských škol. Krátce poté vyučovala na lidové škole v rodišti, byla cvičitelkou a později předsedkyní místního Sokola. Od 1922 navštěvovala dívčí zahradnickou školu v Praze-Krči, kde sama do 1934 učila předměty květinářství, zelinářství a domácí hospodářství. Podílela se na vybudování školního internátu a organizovala zahradnické kursy. 1925–27 si doplňovala vzdělání na Vysoké škole pedagogických studií v Praze. 1930 se vdala za pracovníka ministerstva zemědělství Jána Marka. Externě přednášela v zahrádkářských kursech. Po 1945 se aktivně zapojila do kulturního a národního života Slováků v Praze, především v ženských organizacích. Připravovala přednášky a kulturní pořady, od 1946 vedla ve funkci předsedkyně slovenský spolek Živena. V jejím pražském bytě se setkávali slovenští umělci, spisovatelé, ministři i diplomati žijící v Praze, např. V. S. Hurban, J. Papánek, I. Dérer, V. Šrobár, I. Stodola, Z. Zguriška aj. Po únoru 1948 nastal úpadek slovenských kulturních aktivit. Po manželově nuceném odchodu z ministerstva zemědělství nastoupila G.-M. opět do zaměstnání; vyučovala na středních školách, vedla zájmové zahradnické kroužky, publikovala v ženských i odborných zemědělských časopisech, připravila okolo čtyřiceti rozhlasových relací. 1961 odešla do penze. Měla tři děti; dcera Darina Marková je divadelní režisérka.

D: Tykev, její pěstování a použití, 1944 (s F. Landovským a K. Kamenickým).

L: Brezová pod Bradlom osobnosti (ne)známe, Bratislava 1999, s. 62–64; Lexikón slovenských žien, Martin 2003, s. 69; BLS 3, s. 88.

Alena Táborecká