Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky GAYER Jan 19.6.1885-7.6.1918

{{Infobox - osoba
| jméno = Jan GAYER
| obrázek = Gayer Jan portret.jpg
| datum narození = 19.6.1885
| místo narození = Přerov
| datum úmrtí = 7.6.1918
| místo úmrtí = Lipjagy (Rusko)
| povolání = 45- Voják nebo partyzán

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 581-582
}}

'''GAYER, Jan,''' ''* 19. 6. 1885 Přerov, † 7. 6. 1918 Lipjagy (Rusko), účastník 1. odboje''

Maturoval na zemské střední zemědělské škole v rodišti
a nastoupil jako adjunkt na velkostatku. 1912 odcestoval
za bratrem do Brazílie a byl zaměstnán jako agronom na jeho
farmě. V květnu 1914 se vrátil na Moravu, ale po vypuknutí
války musel narukovat. S olomouckým plukem byl nasazen
na východní frontě v Haliči. V říjnu 1914 utrpěl zranění
a po vyléčení nastoupil bojovou službu na srbské frontě.
Po konfliktu s velitelem byl na jaře 1915 poslán znovu
do Haliče, kde ho v červnu 1915 zajali Rusové. V zajateckém
táboře v Korotojsku zorganizoval zajateckou samosprávu a brzy
se přihlásil do dobrovolnické České družiny. K náhradní rotě
1. československého střeleckého pluku ho zařadili 26. června
1916, 4. srpna k 7. rotě. Pod velením J. Syrového se vyznamenal
na podzim 1916 v bojích na Pinských bažinách. Po bitvě
u Kovelu v únoru 1917 byl jmenován zástupcem velitele roty.
V březnu ho českoslovenští dobrovolníci zvolili do plukovního
výboru, v květnu byl v hodnosti poručíka vyslán jako náborový
emisar do oblasti severní fronty k Rize. V červenci se
stal velitelem 7. roty, s níž úspěšně bojoval u Zborova. V září
povýšil na velitele I. praporu 4. československého střeleckého
pluku Prokopa Velikého a o měsíc později byl vojskovými delegáty
zvolen předsedou plukovního soudu. Upozornil na sebe
zejména ve srážkách u Bachmače, se svým praporem bránil
železnici proti Němcům. Koncem března 1918 se proto stal
zástupcem velitele a dočasným náčelníkem štábu 4. pluku,
bojujícího v Povolží. O měsíc později převzal po S. Čečkovi
velitelství pluku. Po marném vyjednávání s místním sovětem
svedl 29. května rozhodující bitvu o Penzu, poté hájil trať
a most přes Volhu. Další bitvu s rudogvardějci svedl 4. června
o stanici Lipjagy. Demoralizované vojáky získal pro vítězné
střetnutí osobním příkladem. Byl těžce raněn do nohou a v sanitním
vlaku zranění podlehl. Pohřbili ho na hřbitově v Samaře.
V ČSR byly nazvány jeho jménem 1. prapor 4. pěšího pluku
a kasárna v Hradci Králové.

'''L:''' OSND 2/1, s. 779; V. Dorazil, J. G. – velitel 4. střeleckého pluku Prokopa
Velikého, 1933; týž, Pod vedením J. G. Drama o 3 dějstvích a 1 obraze, 1935;
Slovník prvního československého odboje 1914–1918, 1993, s. 43.

'''P:''' VHA, Praha, poslužný spis legionáře.

Martin Kučera

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]

[[Kategorie:1885]]
[[Kategorie:Přerov]]
[[Kategorie:1918]]
[[Kategorie:Lipjagy]]

<gallery>
Gayer Jan pomnik.JPG|Původní legionářský památník se sochou Jana Gayera v Hradci Králové
</gallery>