Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky GAZDA Andrej 28.1.1920-3.6.2004

{{Infobox - osoba
| jméno = Andrej GAZDA
| obrázek = Gazda Andrej portret.jpg
| velikost obrázku = 
| popisek obrázku = 
| rodné jméno = 
| datum narození = 28.1.1920
| místo narození = Dľhé nad Cirochou (u Sniny, Slovensko)
| datum úmrtí = 3.6.2004
| místo úmrtí = Pardubice
| příčina úmrtí = 
| místo odpočinku = 
| bydliště = 
| národnost = 
| jiná jména = 
| viz = 
| znám jako = 
| vzdělání = 
| alma mater = 
| zaměstnavatel = 
| povolání = 45- Voják nebo partyzán<br />
| titul = 
| ocenění = 
| výška = 
| váha = 
| období = 
| předchůdce = 
| následovník = 
| politická strana =
| vyznání = 
| manžel = 
| partner = 
| děti = 
| rodiče = 
| příbuzní = 
| poznámky = 
| web = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 583
}}

'''GAZDA, Andrej,''' ''* 28. 1. 1920 Dľhé nad Cirochou (u Sniny, Slovensko), † 3. 6. 2004 Pardubice, důstojník odboje''

Narodil se v chudé rodině, absolvoval osm tříd základní školy
a pracoval jako pomocný dělník v zemědělství a lesnictví. 1940
narukoval v Novém Mestě nad Váhom do slovenské armády,
1941–42 bojoval na východní frontě. Získal hodnost desátníka
a byl vyznamenán. 1942 byl raněn a odeslán do zálohy na Slovensko,
1944 propuštěn do civilu. Pracoval jako dělník na dráze,
koncem 1944 vstoupil do 1. československého armádního
sboru. Jako velitel čety se účastnil Ostravské operace. Po válce
zůstal v armádě a rychle postupoval v hodnostech: 1946 podporučík,
1947 nadporučík, 1951 kapitán, 1954 major. Doplnil
si vzdělání o dvě třídy měšťanky a kurs pro důstojníky
ženijního vojska.

Sloužil v českých zemích (Olomouc, Litoměřice, Mladá), jeho
nejznámější funkci velitele technického praporu v Nepomuku-Zelené Hoře (1953–56) zpopularizoval v knize ''Černí baroni''
M. Švandrlík. (Pozdější spisovatel byl v této posádce vojínem
základní služby.) G. se stal předobrazem velitele posádky majora
Halušky, zv. Terazky, typem vojáka, kterému poměry v tehdejší
armádě umožnily rychlý kariérní postup. Po 1956 byl
G. převelen do východních Čech jako kádrová záloha, usadil
se v Pardubicích a sloužil v posádkách v Lázních Bohdaneč
nebo Heřmanově Městci. Byl několikrát vyznamenán a 1970
povýšen na podplukovníka; do výslužby odešel 1975.

'''L:''' I. Pejčoch, Major Terazky v reálném světě, in: Historie a vojenství 58,
2009, č. 3, s. 150–151; týž, Od Švejka k Terazkymu…, 2015, s. 127–130.

'''P:''' VHA, Praha, fond kvalifikačních listin.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/d7f1118c-4499-4b06-bc08-8ec1a157c3f6 Bibliografie dějin Českých zemí]

Jiří Martínek

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:45- Voják nebo partyzán]]
[[Kategorie:1920]]
[[Kategorie:Dľhé nad Cirochou]]
[[Kategorie:2004]]
[[Kategorie:Pardubice]]