GAZDA Andrej 28.1.1920-3.6.2004

Z Personal
Andrej GAZDA
Narození 28.1.1920
Místo narození Dľhé nad Cirochou (u Sniny, Slovensko)
Úmrtí 3.6.2004
Místo úmrtí Pardubice
Povolání 45- Voják nebo partyzán
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 583
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=138602

GAZDA, Andrej, * 28. 1. 1920 Dľhé nad Cirochou (u Sniny, Slovensko), † 3. 6. 2004 Pardubice, důstojník odboje

Narodil se v chudé rodině, absolvoval osm tříd základní školy a pracoval jako pomocný dělník v zemědělství a lesnictví. 1940 narukoval v Novém Mestě nad Váhom do slovenské armády, 1941–42 bojoval na východní frontě. Získal hodnost desátníka a byl vyznamenán. 1942 byl raněn a odeslán do zálohy na Slovensko, 1944 propuštěn do civilu. Pracoval jako dělník na dráze, koncem 1944 vstoupil do 1. československého armádního sboru. Jako velitel čety se účastnil Ostravské operace. Po válce zůstal v armádě a rychle postupoval v hodnostech: 1946 podporučík, 1947 nadporučík, 1951 kapitán, 1954 major. Doplnil si vzdělání o dvě třídy měšťanky a kurs pro důstojníky ženijního vojska.

Sloužil v českých zemích (Olomouc, Litoměřice, Mladá), jeho nejznámější funkci velitele technického praporu v Nepomuku-Zelené Hoře (1953–56) zpopularizoval v knize Černí baroni M. Švandrlík. (Pozdější spisovatel byl v této posádce vojínem základní služby.) G. se stal předobrazem velitele posádky majora Halušky, zv. Terazky, typem vojáka, kterému poměry v tehdejší armádě umožnily rychlý kariérní postup. Po 1956 byl G. převelen do východních Čech jako kádrová záloha, usadil se v Pardubicích a sloužil v posádkách v Lázních Bohdaneč nebo Heřmanově Městci. Byl několikrát vyznamenán a 1970 povýšen na podplukovníka; do výslužby odešel 1975.

L: I. Pejčoch, Major Terazky v reálném světě, in: Historie a vojenství 58, 2009, č. 3, s. 150–151; týž, Od Švejka k Terazkymu…, 2015, s. 127–130.

P: VHA, Praha, fond kvalifikačních listin.

Ref: Bibliografie dějin Českých zemí

Jiří Martínek