Biografický slovník
GEBAUEROVÁ Marie 8.12.1869-7.1.1928: Porovnání verzí
(GEBAUEROVÁ_Marie_8.12.1869-7.1.1928) |
|||
| Řádka 3: | Řádka 3: | ||
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 8.12.1869 | | datum narození = 8.12.1869 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Pardubice |
| datum úmrtí = 7.1.1928 | | datum úmrtí = 7.1.1928 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Praha |
| povolání = 63- Spisovatel | | povolání = 63- Spisovatel | ||
64- Překladatel | 64- Překladatel | ||
| Řádka 11: | Řádka 11: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''GEBAUEROVÁ, Marie,''' ''* 8. 12. 1869 Pardubice, † 7. 1. 1928 Praha, spisovatelka, překladatelka, literární historička'' | ||
| + | |||
| + | Byla nejstarší dcerou filologa Jana G. (1838–1907), sestrou | ||
| + | právníka Bohuslava (1868–1950) a historika Jana (1884–1908). | ||
| + | Vyrůstala v podnětném prostření početné intelektuální rodiny. | ||
| + | Studovala nejprve Vyšší dívčí školu, dále byla vzdělávána soukromě | ||
| + | a 1888 maturovala na učitelském ústavu v Praze. Zapsala | ||
| + | se jako mimořádná posluchačka na pražskou filozofickou fakultu. | ||
| + | Po matčině smrti 1896 převzala péči o domácnost a mladší | ||
| + | sourozence. Působila jako odborná učitelka na smíchovské dívčí | ||
| + | obecné škole, kde byl ředitelem cestovatel J. Kořenský, od 1889 | ||
| + | na dívčí měšťanské škole na Královských Vinohradech; tam se | ||
| + | později stala ředitelkou. Během letních měsíců vykonala cesty | ||
| + | po Německu, Dánsku, Francii, Itálii i Rakousko-Uhersku. | ||
| + | Po první světové válce byla členkou Čítankové | ||
| + | komise a komitétu | ||
| + | sdružení Umělecká výchova. 1924 odešla do penze. | ||
| + | |||
| + | Do literatury vstoupila jako autorka próz pro děti a mládež: | ||
| + | psala psychologizující, autobiograficky laděná díla a realistické | ||
| + | povídky, v nichž je patrná výchovná tendence. Přispívala | ||
| + | do řady periodik. Několik studií věnovala B. Němcové, zasloužila | ||
| + | se o první vydání její korespondence a sebraných spisů | ||
| + | (vyd. 1904–20). Zdramatizovala rovněž její pohádku ''Jak Jaromil ke štěstí přišel'' (1918). Redigovala edici Pěkné knihy | ||
| + | pro mládež a v ''Časopise učitelek'' vedla rubriku o českém jazyce. | ||
| + | Společně s A. Jirákem a A. Reitlerem vydala učebnici ''Dějepis pro školy měšťanské 1–3'' (1908–10). Z ruštiny 1907 přeložila | ||
| + | ''Deník Marie Baškircevové''. 1926 a 1932 vyšly nedokončené | ||
| + | ''Rodinné vzpomínky na Jana Gebauera''. | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Jurka, 1901; Obrázky, 1905; Péťa pes, 1916; Rod Jurija Klemenčiče, | ||
| + | 1918; Je svět samá švanda?, 1920; Na zemi, 1920; Jurka student, 1922. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSN 28, s. 469; OSND 2/2, s. 811; MSN 2, s. 952; BL 1, s. 423; ÖBL 1, s. | ||
| + | 415; LČL 1, s. 791; KSN 4, s. 428; F. Pražák, Spisovatelé učitelé, 1946, s. 47 až | ||
| + | 51; Y. Dörflová, Korespondence M. G. (K prvnímu soubornému vydání | ||
| + | dopisů Boženy Němcové), in: Literární archiv 34, 2002, s. 421–483; | ||
| + | M. Bahenská, M. G. – nejen spisovatelka, in: Žena umělkyně na přelomu | ||
| + | 19. a 20. století, 2005, s. 175–186. | ||
| + | |||
| + | '''P:''' LA PNP, Praha, osobní fond (inventář: R. Hamanová – D. Hrazdirová, | ||
| + | M. G., 1990); NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 138, | ||
| + | obraz 45. | ||
| + | |||
| + | Lenka Procházková | ||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:63- Spisovatel]] | [[Kategorie:63- Spisovatel]] | ||
| Řádka 18: | Řádka 64: | ||
[[Kategorie:1869]] | [[Kategorie:1869]] | ||
| + | [[Kategorie:Pardubice]] | ||
[[Kategorie:1928]] | [[Kategorie:1928]] | ||
| + | [[Kategorie:Praha]] | ||
Verze z 2. 5. 2018, 19:17
| Marie GEBAUEROVÁ | |
 | |
| Narození | 8.12.1869 |
|---|---|
| Místo narození | Pardubice |
| Úmrtí | 7.1.1928 |
| Místo úmrtí | Praha |
| Povolání |
63- Spisovatel 64- Překladatel 65- Literární historik, kritik nebo teoretik |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=53641 |
GEBAUEROVÁ, Marie, * 8. 12. 1869 Pardubice, † 7. 1. 1928 Praha, spisovatelka, překladatelka, literární historička
Byla nejstarší dcerou filologa Jana G. (1838–1907), sestrou právníka Bohuslava (1868–1950) a historika Jana (1884–1908). Vyrůstala v podnětném prostření početné intelektuální rodiny. Studovala nejprve Vyšší dívčí školu, dále byla vzdělávána soukromě a 1888 maturovala na učitelském ústavu v Praze. Zapsala se jako mimořádná posluchačka na pražskou filozofickou fakultu. Po matčině smrti 1896 převzala péči o domácnost a mladší sourozence. Působila jako odborná učitelka na smíchovské dívčí obecné škole, kde byl ředitelem cestovatel J. Kořenský, od 1889 na dívčí měšťanské škole na Královských Vinohradech; tam se později stala ředitelkou. Během letních měsíců vykonala cesty po Německu, Dánsku, Francii, Itálii i Rakousko-Uhersku. Po první světové válce byla členkou Čítankové komise a komitétu sdružení Umělecká výchova. 1924 odešla do penze.
Do literatury vstoupila jako autorka próz pro děti a mládež: psala psychologizující, autobiograficky laděná díla a realistické povídky, v nichž je patrná výchovná tendence. Přispívala do řady periodik. Několik studií věnovala B. Němcové, zasloužila se o první vydání její korespondence a sebraných spisů (vyd. 1904–20). Zdramatizovala rovněž její pohádku Jak Jaromil ke štěstí přišel (1918). Redigovala edici Pěkné knihy pro mládež a v Časopise učitelek vedla rubriku o českém jazyce. Společně s A. Jirákem a A. Reitlerem vydala učebnici Dějepis pro školy měšťanské 1–3 (1908–10). Z ruštiny 1907 přeložila Deník Marie Baškircevové. 1926 a 1932 vyšly nedokončené Rodinné vzpomínky na Jana Gebauera.
D: Jurka, 1901; Obrázky, 1905; Péťa pes, 1916; Rod Jurija Klemenčiče, 1918; Je svět samá švanda?, 1920; Na zemi, 1920; Jurka student, 1922.
L: OSN 28, s. 469; OSND 2/2, s. 811; MSN 2, s. 952; BL 1, s. 423; ÖBL 1, s. 415; LČL 1, s. 791; KSN 4, s. 428; F. Pražák, Spisovatelé učitelé, 1946, s. 47 až 51; Y. Dörflová, Korespondence M. G. (K prvnímu soubornému vydání dopisů Boženy Němcové), in: Literární archiv 34, 2002, s. 421–483; M. Bahenská, M. G. – nejen spisovatelka, in: Žena umělkyně na přelomu 19. a 20. století, 2005, s. 175–186.
P: LA PNP, Praha, osobní fond (inventář: R. Hamanová – D. Hrazdirová, M. G., 1990); NA, Praha, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 138, obraz 45.
Lenka Procházková
