GEBAUER Jan 17.8.1889-1.9.1945

Z Personal
Jan GEBAUER
Narození 17.8.1889
Místo narození Železnice (u Jičína)
Úmrtí 1.9.1945
Místo úmrtí Praha
Povolání 1- Matematik
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 586
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46392

GEBAUER, Jan, * 17. 8. 1889 Železnice (u Jičína), † 1. 9. 1945 Praha, matematik, balistik

Byl synem učitele Josefa G. (1856–1925) a synovcem filologa Jana G. (1838–1907). Maturoval na reálce v Jičíně, studoval na strojním odboru české techniky v Praze, po první státní zkoušce (1909) přešel na Filozofickou fakultu české Karlo-Ferdinandovy univerzity, kde 1912 získal oprávnění vyučovat matematiku a fyziku na vyšších reálkách. Po jednoroční vojenské prezenční službě byl až do vypuknutí první světové války 1914 odborným učitelem na české měšťanské škole J. A. Komenského ve Vídni. Za války sloužil u pevnostního a později protiletadlového dělostřelectva v Pule (dnes Chorvatsko). 1919 se stal profesorem matematiky a fyziky na českém vyšším gymnáziu v Praze, téhož roku nastoupil jako důstojník z povolání na Ministerstvo národní obrany Československé republiky. 1921–24 učil na vojenské akademii v Hranicích matematiku a balistiku, potom až do 1939 vedl oddělení vnější balistiky Vojenského technického ústavu v Praze (od 1933 Vojenský technický a letecký ústav). Kromě toho přednášel 1922–39 vnější balistiku jako honorovaný docent na Vysoké škole strojního a elektrotechnického inženýrství ČVUT; na škole mu byl udělen doktorát technických věd (Dr. techn.). Své práce věnované teorii střelby na letadla, výpočtu časování střel, výpočtu drah leteckých pum aj. publikoval např. v časopisech Vojenské rozhledy, Vojenské technické zprávy, Časopis pro pěstování matematiky a fysiky, Elektrotechnický obzor nebo Strojnický obzor. Napsal dvě rozsáhlé monografie. Stal se nositelem francouzského Řádu akademických palem (2. třída – důstojník), jugoslávského Řádu sv. Sávy a dalších zahraničních i domácích vyznamenání. Dcera Hana (1928–1984) byla ekonomka, další dcera Eva (* 1934) působila od 1960 jako sólistka opery v Ostravě a hudební pedagožka.

D: výběr: Aplikovaná matematika pro vojsko I, 1927; II (s A. Spáčilem), 1931; Balistika vnější, 1938.

L: OSND 2/2, s. 811; F. Svoboda, Dr. techn. J. G., in: Časopis pro pěstování matematiky a fysiky 71, 1946, s. D25–D27; † J. G., in: Svobodné slovo 4. 9. 1945, s. 2; České vysoké učení technické v Praze 1938–1945, J. Milbauer (ed.), 1948, s. 58; J. Kunc, Kdy zemřeli …, 1962, s. 64.

Ivo Kraus