Biografický slovník
GEBHART Ulrich ?1479-?1537: Porovnání verzí
(GEBHART_Utz_1500) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Ulrich GEBHART |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| − | | datum narození = | + | | datum narození = asi 1479 nebo 1480 |
| místo narození = | | místo narození = | ||
| − | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = do 1537 |
| místo úmrtí = | | místo úmrtí = | ||
| povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | | povolání = 42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ | ||
| Řádka 10: | Řádka 10: | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''GEBHART, Ulrich''' ''(též Utz), * asi 1479 nebo 1480 ?, † do 1537 ?, mincmistr'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z Krušných hor, možná ze Schneebergu (jak se domníval | ||
| + | E. Fiala), nebo ze Zwickau, kde vlastnil majetky, o něž | ||
| + | se ve dvacátých a třicátých letech 16. století vedly spory mezi | ||
| + | příbuznými. Oženil se s dcerou lipského měšťana a radního | ||
| + | Matthese Wegela a měl s ní dva syny a dvě dcery. Podruhé si | ||
| + | vzal Annu Hornungovou, také z Lipska. Jeho bratr Erasmus | ||
| + | se usídlil v Jáchymově, další bratr Gabriel žil v Krakově. G. synovcem | ||
| + | byl pravděpodobně Tobiáš G. († po 1583), mincmistr | ||
| + | v Českých Budějovicích a Praze. | ||
| + | |||
| + | O G. životě se dochovala zpráva, že byl vyučeným zlatníkem, | ||
| + | který užíval rytecké znamení půlměsíce a křížku nad ním. | ||
| + | Od 1518 působil jako mincmistr v Lipsku, kde měl obnovit | ||
| + | mincovnu uzavřenou 1512. Byl také odborníkem na kvalitu | ||
| + | mincí u dvora saského kurfiřta. 1519 si v Lipsku na Burgstrasse | ||
| + | koupil dům, město nedlouho poté opustil a vstoupil do služeb | ||
| + | Šliků, aby zřídil mincovnu u nově objevených ložisek stříbra | ||
| + | v Jáchymově. Jeho dílem byly ražené groše, čtvrttolary, půltolary | ||
| + | a tolary z let 1519–20 (tzv. hrubé mince); potom mincovna | ||
| + | načas nepracovala a 1522–26 G. opět pobýval v Lipsku, kde razil i zlaté mince (tolary). Ač ve městě vlastnil dům, neměl tam | ||
| + | měšťanské právo (získal ho zřejmě 1525 ve Zwickau). 1526 se | ||
| + | vrátil do Jáchymova. Jako mincmistr sloužil jak Šlikům, tak | ||
| + | králi Ferdinandovi I. G. byl autorem jáchymovských mincí až | ||
| + | do 1530. Svědectví současníků ho líčila jako dobrého úředníka | ||
| + | a řezače kolků. G. umělecké nadání nejlépe dosvědčuje | ||
| + | portrét na úmrtní minci Štěpána Šlika († 1526 v bitvě u Moháče). | ||
| + | Z Jáchymova se G. vrátil do Lipska, kde razil mince až | ||
| + | do 1532. Jeho další osudy nejsou známy. V lipských městských | ||
| + | knihách se objevoval i nadále, obvykle v souvislosti s dlužnými | ||
| + | daněmi, a to až do října 1537, kdy vdova po něm prodala dům. | ||
| + | Místo G. úmrtí není známo. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSN 9, s. 980–981; E. Fiala, Die ältesten Raitpfennige Joachimsthals, | ||
| + | in: Numismatische Zeitschrift 35, 1903, s. 326; MSN 2, s. 952; KSN 4, | ||
| + | s. 428; Thieme-Becker 13, s. 315; BL 1, s. 424; L. Nemeškal, Jáchymovská | ||
| + | mincovna v první polovině 16. století (1519/20–1561): Význam ražby | ||
| + | tolaru, 1964, rejstřík; G. Martin, Mincmistr U. G., in: Numismatické | ||
| + | listy 53, 1998, č. 5/6, s. 135–144; J. Boublíková-Jahnová, Návrh medaile | ||
| + | na mincmistra U. G. od Hanse Sebalda Behama, in: tamtéž 56, 2001, č. 5/6, | ||
| + | s. 166–169. | ||
| + | |||
| + | Jiří Martínek | ||
| + | |||
[[Kategorie:C]] | [[Kategorie:C]] | ||
[[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | [[Kategorie:42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ]] | ||
[[Kategorie:20- Finančník nebo pojišťovák]] | [[Kategorie:20- Finančník nebo pojišťovák]] | ||
| − | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:1479]] |
| + | [[Kategorie:1537]] | ||
Verze z 2. 5. 2018, 19:35
| Ulrich GEBHART | |
 | |
| Narození | asi 1479 nebo 1480 |
|---|---|
| Úmrtí | do 1537 |
| Povolání |
42- Činitel ústř. státních orgánů a zemských správ 20- Finančník nebo pojišťovák |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46395 |
GEBHART, Ulrich (též Utz), * asi 1479 nebo 1480 ?, † do 1537 ?, mincmistr
Pocházel z Krušných hor, možná ze Schneebergu (jak se domníval E. Fiala), nebo ze Zwickau, kde vlastnil majetky, o něž se ve dvacátých a třicátých letech 16. století vedly spory mezi příbuznými. Oženil se s dcerou lipského měšťana a radního Matthese Wegela a měl s ní dva syny a dvě dcery. Podruhé si vzal Annu Hornungovou, také z Lipska. Jeho bratr Erasmus se usídlil v Jáchymově, další bratr Gabriel žil v Krakově. G. synovcem byl pravděpodobně Tobiáš G. († po 1583), mincmistr v Českých Budějovicích a Praze.
O G. životě se dochovala zpráva, že byl vyučeným zlatníkem, který užíval rytecké znamení půlměsíce a křížku nad ním. Od 1518 působil jako mincmistr v Lipsku, kde měl obnovit mincovnu uzavřenou 1512. Byl také odborníkem na kvalitu mincí u dvora saského kurfiřta. 1519 si v Lipsku na Burgstrasse koupil dům, město nedlouho poté opustil a vstoupil do služeb Šliků, aby zřídil mincovnu u nově objevených ložisek stříbra v Jáchymově. Jeho dílem byly ražené groše, čtvrttolary, půltolary a tolary z let 1519–20 (tzv. hrubé mince); potom mincovna načas nepracovala a 1522–26 G. opět pobýval v Lipsku, kde razil i zlaté mince (tolary). Ač ve městě vlastnil dům, neměl tam měšťanské právo (získal ho zřejmě 1525 ve Zwickau). 1526 se vrátil do Jáchymova. Jako mincmistr sloužil jak Šlikům, tak králi Ferdinandovi I. G. byl autorem jáchymovských mincí až do 1530. Svědectví současníků ho líčila jako dobrého úředníka a řezače kolků. G. umělecké nadání nejlépe dosvědčuje portrét na úmrtní minci Štěpána Šlika († 1526 v bitvě u Moháče). Z Jáchymova se G. vrátil do Lipska, kde razil mince až do 1532. Jeho další osudy nejsou známy. V lipských městských knihách se objevoval i nadále, obvykle v souvislosti s dlužnými daněmi, a to až do října 1537, kdy vdova po něm prodala dům. Místo G. úmrtí není známo.
L: OSN 9, s. 980–981; E. Fiala, Die ältesten Raitpfennige Joachimsthals, in: Numismatische Zeitschrift 35, 1903, s. 326; MSN 2, s. 952; KSN 4, s. 428; Thieme-Becker 13, s. 315; BL 1, s. 424; L. Nemeškal, Jáchymovská mincovna v první polovině 16. století (1519/20–1561): Význam ražby tolaru, 1964, rejstřík; G. Martin, Mincmistr U. G., in: Numismatické listy 53, 1998, č. 5/6, s. 135–144; J. Boublíková-Jahnová, Návrh medaile na mincmistra U. G. od Hanse Sebalda Behama, in: tamtéž 56, 2001, č. 5/6, s. 166–169.
Jiří Martínek
