Biografický slovník
GEINITZ Hanns Bruno 16.10.1814-28.1.1900: Porovnání verzí
(GEINITZ_Hans_Bruno_16.10.1814-28.1.1900) |
|||
| Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
| − | | jméno = | + | | jméno = Hanns Bruno GEINITZ |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
| datum narození = 16.10.1814 | | datum narození = 16.10.1814 | ||
| − | | místo narození = | + | | místo narození = Altenburg (u Lipska, Německo) |
| datum úmrtí = 28.1.1900 | | datum úmrtí = 28.1.1900 | ||
| − | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Drážďany (Německo) |
| povolání = 11- Geolog | | povolání = 11- Geolog | ||
5- Paleontolog | 5- Paleontolog | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| − | }} | + | }} |
| + | |||
| + | '''GEINITZ, Hanns Bruno,''' ''* 16. 10. 1814 Altenburg (u Lipska, Německo), † 28. 1. 1900 Drážďany (Německo), geolog, paleontolog, muzeolog'' | ||
| + | |||
| + | Pocházel z rodiny stavebního rady. Od 1834 studoval na univerzitě | ||
| + | v Berlíně mineralogii, geognozii a paleontologii (Dr. phil. | ||
| + | 1837). Od 1850 byl řádným profesorem na technickém | ||
| + | učilišti Drážďanech, odkud vedl exkurze do Českého středohoří | ||
| + | a k minerálním pramenům v Teplicích. V terénu pracoval | ||
| + | také v severních Čechách. Ze siluru a devonu německé | ||
| + | části Krušných hor jsou cenné výzkumy graptolitů, které 1852 | ||
| + | objevil u Bad Brambachu (poblíž Aše). Podílel se na syntéze | ||
| + | o černouhelných ložiskách ''Die Steinkohlen Deutschland´s und anderer Länder Europa´s…'' s atlasem geologických map černouhelných | ||
| + | pánví, mj. dolnoslezské, zasahující do okolí Žacléře, | ||
| + | hornoslezské včetně ostravsko-karvinského revíru, plzeňské | ||
| + | a rosicko-oslavanské (1865). Systematicky se zabýval křídovým | ||
| + | útvarem. Syntézu o saské křídě (s přesahy do Čech) uveřejnil | ||
| + | 1871–75 v díle ''Das Elbthal-Gebirge in Sachsen''. Od šedesátých | ||
| + | let publikoval o geologii okolí Rumburku a Krásné Lípy, o českém | ||
| + | dyasu (permu), juře na Vápenném vrchu, geologii minerálních | ||
| + | pramenů v Teplicích, pozůstatcích korýšů u Vrchlabí, | ||
| + | stopách po pohybu plazů v Podkrkonoší ad. Uveřejnil dvacet | ||
| + | sedm prací s českou tematikou. Na jeho počest bylo nazváno | ||
| + | na čtyřicet pět fosilií, např. Retiolites geinitzianus Barrande | ||
| + | (graptolit hojný ve středočeském siluru), Peltoceras geinitzi | ||
| + | Bruder (amonit, severočeská jura). | ||
| + | |||
| + | '''D:''' Charakteristik der Schichten und Petrefacten des sächsisch-böhmischen | ||
| + | Kreidegebirges 1–3, Dresden 1839–1843; Palaeosiren Beinerti Gein., ein | ||
| + | neues Reptil aus dem unteren Dyas von Oelberg bei Braunau, in: Neues | ||
| + | Jahrbuch für Mineralogie, Geologie und Palaeontologie (Stuttgart) 35, | ||
| + | 1864, s. 513–516; Über den Diamanten von Dlaschkowitz in Böhmen, | ||
| + | in: Sitzungsberichte und Abhandlungen der Naturwissenschaftlichen | ||
| + | Gesellschaft „Isis“ (Dresden), 1870, s. 53–54. | ||
| + | |||
| + | '''L:''' OSN 9, 1895, s. 991; 28, 1909, s. 470; V. J. Procházka, Repertorium literatury | ||
| + | geologické a mineralogické Království českého etc., 1897, s. 52 až | ||
| + | 53; MSN 2, s. 954; NGS, s. 701–702; NDB 6, 1964, s. 151; R. Kettner, | ||
| + | H. B. G. (* 1814 v Drážďanech † 1900), in: Čas. Mineral. Geol. 9, 1964, | ||
| + | č. 2, s. 249–250 (se starší literaturou); J. Beneš, Soupis historických | ||
| + | geologických map z území České republiky do roku 1918, 1996, passim; | ||
| + | J. Prescher – Ch. Hebig, Lexikon der Geowissenschaftler, in: Schriften des | ||
| + | Staatlichen Museums für Mineralogie und Geologie zu Dresden 8, 1998, | ||
| + | s. 23–24, 83–84. | ||
| + | |||
| + | Pavel Vlašímský | ||
| + | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:11- Geolog]] | [[Kategorie:11- Geolog]] | ||
| Řádka 16: | Řádka 62: | ||
[[Kategorie:1814]] | [[Kategorie:1814]] | ||
| + | [[Kategorie:Altenburg]] | ||
[[Kategorie:1900]] | [[Kategorie:1900]] | ||
| + | [[Kategorie:Drážďany]] | ||
Verze z 4. 5. 2018, 19:22
| Hanns Bruno GEINITZ | |
 | |
| Narození | 16.10.1814 |
|---|---|
| Místo narození | Altenburg (u Lipska, Německo) |
| Úmrtí | 28.1.1900 |
| Místo úmrtí | Drážďany (Německo) |
| Povolání |
11- Geolog 5- Paleontolog |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40596 |
GEINITZ, Hanns Bruno, * 16. 10. 1814 Altenburg (u Lipska, Německo), † 28. 1. 1900 Drážďany (Německo), geolog, paleontolog, muzeolog
Pocházel z rodiny stavebního rady. Od 1834 studoval na univerzitě v Berlíně mineralogii, geognozii a paleontologii (Dr. phil. 1837). Od 1850 byl řádným profesorem na technickém učilišti Drážďanech, odkud vedl exkurze do Českého středohoří a k minerálním pramenům v Teplicích. V terénu pracoval také v severních Čechách. Ze siluru a devonu německé části Krušných hor jsou cenné výzkumy graptolitů, které 1852 objevil u Bad Brambachu (poblíž Aše). Podílel se na syntéze o černouhelných ložiskách Die Steinkohlen Deutschland´s und anderer Länder Europa´s… s atlasem geologických map černouhelných pánví, mj. dolnoslezské, zasahující do okolí Žacléře, hornoslezské včetně ostravsko-karvinského revíru, plzeňské a rosicko-oslavanské (1865). Systematicky se zabýval křídovým útvarem. Syntézu o saské křídě (s přesahy do Čech) uveřejnil 1871–75 v díle Das Elbthal-Gebirge in Sachsen. Od šedesátých let publikoval o geologii okolí Rumburku a Krásné Lípy, o českém dyasu (permu), juře na Vápenném vrchu, geologii minerálních pramenů v Teplicích, pozůstatcích korýšů u Vrchlabí, stopách po pohybu plazů v Podkrkonoší ad. Uveřejnil dvacet sedm prací s českou tematikou. Na jeho počest bylo nazváno na čtyřicet pět fosilií, např. Retiolites geinitzianus Barrande (graptolit hojný ve středočeském siluru), Peltoceras geinitzi Bruder (amonit, severočeská jura).
D: Charakteristik der Schichten und Petrefacten des sächsisch-böhmischen Kreidegebirges 1–3, Dresden 1839–1843; Palaeosiren Beinerti Gein., ein neues Reptil aus dem unteren Dyas von Oelberg bei Braunau, in: Neues Jahrbuch für Mineralogie, Geologie und Palaeontologie (Stuttgart) 35, 1864, s. 513–516; Über den Diamanten von Dlaschkowitz in Böhmen, in: Sitzungsberichte und Abhandlungen der Naturwissenschaftlichen Gesellschaft „Isis“ (Dresden), 1870, s. 53–54.
L: OSN 9, 1895, s. 991; 28, 1909, s. 470; V. J. Procházka, Repertorium literatury geologické a mineralogické Království českého etc., 1897, s. 52 až 53; MSN 2, s. 954; NGS, s. 701–702; NDB 6, 1964, s. 151; R. Kettner, H. B. G. (* 1814 v Drážďanech † 1900), in: Čas. Mineral. Geol. 9, 1964, č. 2, s. 249–250 (se starší literaturou); J. Beneš, Soupis historických geologických map z území České republiky do roku 1918, 1996, passim; J. Prescher – Ch. Hebig, Lexikon der Geowissenschaftler, in: Schriften des Staatlichen Museums für Mineralogie und Geologie zu Dresden 8, 1998, s. 23–24, 83–84.
Pavel Vlašímský
