Verze z 19. 2. 2021, 11:25, kterou vytvořil Holoubková (diskuse | příspěvky)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

GEINITZ Hanns Bruno 16.10.1814-28.1.1900

Z Personal
Hanns Bruno GEINITZ
Narození 16.10.1814
Místo narození Altenburg (u Lipska, Německo)
Úmrtí 28.1.1900
Místo úmrtí Drážďany (Německo)
Povolání 11- Geolog
5- Paleontolog
Citace Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 590
Trvalý odkaz http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=40596

GEINITZ, Hanns Bruno, * 16. 10. 1814 Altenburg (u Lipska, Německo), † 28. 1. 1900 Drážďany (Německo), geolog, paleontolog, muzeolog

Pocházel z rodiny stavebního rady. Od 1834 studoval na univerzitě v Berlíně mineralogii, geognozii a paleontologii (Dr. phil. 1837). Od 1850 byl řádným profesorem na technickém učilišti Drážďanech, odkud vedl exkurze do Českého středohoří a k minerálním pramenům v Teplicích. V terénu pracoval také v severních Čechách. Ze siluru a devonu německé části Krušných hor jsou cenné výzkumy graptolitů, které 1852 objevil u Bad Brambachu (poblíž Aše). Podílel se na syntéze o černouhelných ložiskách Die Steinkohlen Deutschland´s und anderer Länder Europa´s… s atlasem geologických map černouhelných pánví, mj. dolnoslezské, zasahující do okolí Žacléře, hornoslezské včetně ostravsko-karvinského revíru, plzeňské a rosicko-oslavanské (1865). Systematicky se zabýval křídovým útvarem. Syntézu o saské křídě (s přesahy do Čech) uveřejnil 1871–75 v díle Das Elbthal-Gebirge in Sachsen. Od šedesátých let publikoval o geologii okolí Rumburku a Krásné Lípy, o českém dyasu (permu), juře na Vápenném vrchu, geologii minerálních pramenů v Teplicích, pozůstatcích korýšů u Vrchlabí, stopách po pohybu plazů v Podkrkonoší ad. Uveřejnil dvacet sedm prací s českou tematikou. Na jeho počest bylo nazváno na čtyřicet pět fosilií, např. Retiolites geinitzianus Barrande (graptolit hojný ve středočeském siluru), Peltoceras geinitzi Bruder (amonit, severočeská jura).

D: Charakteristik der Schichten und Petrefacten des sächsisch-böhmischen Kreidegebirges 1–3, Dresden 1839–1843; Palaeosiren Beinerti Gein., ein neues Reptil aus dem unteren Dyas von Oelberg bei Braunau, in: Neues Jahrbuch für Mineralogie, Geologie und Palaeontologie (Stuttgart) 35, 1864, s. 513–516; Über den Diamanten von Dlaschkowitz in Böhmen, in: Sitzungsberichte und Abhandlungen der Naturwissenschaftlichen Gesellschaft „Isis“ (Dresden), 1870, s. 53–54.

L: OSN 9, 1895, s. 991; 28, 1909, s. 470; V. J. Procházka, Repertorium literatury geologické a mineralogické Království českého etc., 1897, s. 52 až 53; MSN 2, s. 954; NGS, s. 701–702; NDB 6, 1964, s. 151; R. Kettner, H. B. G. (* 1814 v Drážďanech † 1900), in: Čas. Mineral. Geol. 9, 1964, č. 2, s. 249–250 (se starší literaturou); J. Beneš, Soupis historických geologických map z území České republiky do roku 1918, 1996, passim; J. Prescher – Ch. Hebig, Lexikon der Geowissenschaftler, in: Schriften des Staatlichen Museums für Mineralogie und Geologie zu Dresden 8, 1998, s. 23–24, 83–84.

Pavel Vlašímský