Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky GEISLER Jindřich 15.7.1849-18.3.1927

{{Infobox - osoba
| jméno = Jindřich GEISLER
| obrázek = Geisler Jindrich portret.jpg
| datum narození = 15.7.1849
| místo narození = Laškov (u Prostějova)
| datum úmrtí = 18.3.1927
| místo úmrtí = Olomouc
| povolání = 49- Náboženský nebo církevní činitel<br />62- Osvětový nebo veřejný činitel<br />80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života<br />63- Spisovatel<br />
| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 591
}}

'''GEISLER, Jindřich''' ''(též GEISSLER, Heinrich), * 15. 7. 1849 Laškov (u Prostějova), † 18. 3. 1927 Olomouc, římskokatolický kněz, pedagog, spisovatel''

Nejstarší syn Antonína G. a Anny, roz. Kretschmerové; bratr
Antonína G. (1862–1909), olomouckého advokáta, starosty
Sokola, lékaře Josefa G. (1866–1936) a podnikatele Jana
(1869–1953). Rodina se 1855 přestěhovala do Kokor (u Přerova),
kde otec založil čtenářsko-pěvecký spolek Lumír i obecní
knihovnu, propagoval novinky v zemědělství a rozvíjel hudební
talent synů a dcer.

G. vystudoval německé gymnázium (1860–69) a bohosloví
v Olomouci a přijal 1872 kněžské svěcení. Nejprve se nakrátko
stal kaplanem ve Vyškově. V Olomouci působil jako kaplan
a od 1879 jako vikář v katedrále sv. Václava, 1906 byl zvolen
kanovníkem kapituly a 1912 jmenován generálním vikářem.
Byl rovněž rektorem kostela sv. Anny (1917–18) a scholastikem
metropolitní kapituly u sv. Václava (1918–27). Ve městě
spoluzaložil Matici školskou a hudební spolek Žerotín, jemuž
1880–1905 předsedal a v němž příležitostně vystupoval jako
zpěvák, klavírista nebo sbormistr. Soustavně se věnoval chrámové
hudbě, učil kromě zpěvu i náboženství. 1877 se spřátelil
s A. Dvořákem, jehož dílo propagoval. Skladatel za G. několikrát
přijel do Olomouce, kde dirigoval vlastní díla, např.
''Requiem'' a ''Te Deum'', a Žerotínu dedikoval oratorium ''Svatá Ludmila'' (1886). G. vydával a šířil české kancionály kněží předchozí
generace, T. Fryčaje a T. Bečáka. Dopisoval též do periodik
''Cyril'', ''Dalibor'', ''Našinec'' a ''Olmützer Zeitung''. K tomu byl
dlouholetým funkcionářem Ústřední záložny rolnické i předsedou
její dozorčí rady a členem první české okresní školní rady.

'''D:''' Zvuky nebeské. Průvod varhanový k písním duchovním v krajinách
českoslovanských užívaných, 1878 (revidoval L. Holain; též jako Zvuky
nebeské. Průvod varhanový k písním duchovním v kancionále Bečákově
obsaženým); Pavel Křížkovský. Nástin života i působení jeho uměleckého,
1886.

'''L:''' KSN 4, s. 430; HS 1, s. 364 (se soupisem díla a literatury); R. Fischer,
Olomoucký památník 1848–1918, 1938, s. 73–78; J. Springer, Co dala
Haná české literatuře, 1947, s. 35; E. Dohnalová – E. Musilová, Bibliografie
okresu Olomouc 1, 1997, s. 397 (rejstřík); J. Bláha a kol., Olomoucké
hřbitovy a kolumbária, 2001, s. 48, 123.

'''P:''' MZA, Brno, fond E 67 Sbírka matrik, kniha č. 9 244, řkt. f. ú. Laškov,
matrika nar. řkt. f. ú., oddíl pro Laškov, fol. 62.

Gustav Novotný

[[Kategorie:C]]
[[Kategorie:49- Náboženský nebo církevní činitel]]
[[Kategorie:62- Osvětový nebo veřejný činitel]]
[[Kategorie:80- Mecenáš nebo organizátor hudebního života]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]

[[Kategorie:1849]]
[[Kategorie:Laškov]]
[[Kategorie:1927]]
[[Kategorie:Olomouc]]