Stránka
Diskuse
Zobrazit zdroj
Historie

Zobrazení zdroje stránky GEISSLOVÁ Irma 6.7.1855-27.5.1914

{{Infobox - osoba
| jméno = Irma GEISSLOVÁ
| obrázek = Geisslova Irma portret.jpg
| datum narození = 6.7.1855
| místo narození = Budapešť (Maďarsko)
| datum úmrtí = 27.5.1914
| místo úmrtí = Jičín
| povolání = 63- Spisovatel

| jiná jména = 
| citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 592-593
}}

'''GEISSLOVÁ, Irma,''' ''* 6. 7. 1855 Budapešť (Maďarsko), † 27. 5. 1914 Jičín, spisovatelka''

Pocházela z rodiny železničního úředníka a pozdějšího přednosty
Jana Geissla. Dětství a mládí prožila v Brně, Vídni
(1862–63), Pardubicích (1863–64), České Třebové (1865–68),
Praze (1868–74, 1881–84) a Budapešti (1874–80), podle
toho, kam byl otec služebně přeložen. Nedocházela do školy,
otec ji vzdělával doma. Po matčině smrti 1870 pečovala jako
nejstarší dcera o domácnost. Po otcově penzionování 1884
se rodina usadila v Jičíně. G. zůstala svobodná a žila v rodině
mladší sestry.

První verše G. 1874 uveřejnila v časopise ''Lumír''. O čtyři roky
později vydala sbírku ''Imortely'', kde se objevily vzpomínky
na zemřelou matku, ztracenou lásku, ale také přírodní lyrika.
Díky dekadentně laděné poezii je pokládána za předchůdkyni
básníků generace devadesátých let 19. století. ''Imortely'' kritika
přijala nepříznivě, proto G. posléze uveřejňovala jen přírodní
a milostnou lyriku. Kromě ''Divokého koření'' (1881) vydala sbírku
vlastenecké a přírodní lyriky ''Z Podkrkonoší'' (1889), k níž ji
inspirovala cesta, kterou vykonala díky podpoře spolku Svatobor.
Psala také pro děti a mládež (''Luční kvítí'', 1882; ''V písních a květech'', 1888; ''Lípové květy'', 1892). Prózu tvořila v duchu
generace lumírovců. V jejím díle se objevily motivy železnice
(''Z poesie nádražní'', 1876; povídkový soubor ''Lid na železnici'',
1885; román ''Vlnobitím ku přístavu'', 1888). Věnovala se také
dramatické tvorbě, hry ''Nápadníci'' a ''Valdštýn'' však nedosáhly
většího úspěchu. Přispívala do ''České včely'', ''Osvěty'', ''Ruchu'', ''Světozoru'',
''Zlaté Prahy'', ''Ženských listů'', ''Květů'', ''Švandy Dudáka'', ale
také do ''Ženských listů'' vydávaných v Chicagu. Okrajově se zabývala
žurnalistikou, do jičínského periodika ''Krakonoš'' psala
referáty o knihách a několik příspěvků uveřejnila i v ''Národních listech''. Publikovala také přednášky a veřejné projevy, mj. k literárním večerům věnovaným tvorbě lumírovských básníků.
Znovu na dílo G. upozornil v sedmdesátých letech 20. století
I. Slavík. Posmrtně vyšly sbírky ''Básně z pozůstalosti I. G.''
(1915), ''Zraněný pták'' (1978) a ''Temno nade mnou'' (2002). Je
pochována v Jičíně, kde jí také byla 1935 odhalena pamětní
deska.

'''D:''' Inženýr Racek, 1887; Mračný a Hrabín, 1895; Venouš, 1904; Stojanova
říše, 1912.

'''L:''' OSN 9, s. 993; MSN 2, s. 955; KSN 4, s. 430; LČL 1, s. 792–793 (se
soupisem další literatury); I. Slavík, I. G., 1970; J. Hofmanová, I. G. Básnický
objev naší doby, 2005 (se soupisem pramenů a literatury); J. Janáčková,
Vlak v tematice ruchovské a lumírovské prózy, in: Osudový vlak. Sborník
příspěvků stejnojmenné vědecké konference k 150. výročí příjezdu prvního
vlaku do Prahy, 1995, s. 77–80; H. Dražná, I. G. – předchůdkyně české
dekadence?, in: Legendy a mýty české a slovenské literatury, 2008, s. 64–83.

'''P:''' LA PNP, Praha, M. Mikolášek, I. G. Popis fondu, 1993; Regionální
muzeum a galerie Jičín, G. I.

'''Ref:''' [https://biblio.hiu.cas.cz/records/c49c53ef-aeda-4eac-baf6-847b2281b965 Bibliografie dějin Českých zemí]

Lenka Procházková

[[Kategorie:D]]
[[Kategorie:63- Spisovatel]]

[[Kategorie:1855]]
[[Kategorie:Budapešť]]
[[Kategorie:1914]]
[[Kategorie:Jičín]]

<gallery>
Geisslova Irma deska.jpg|Pamětní deska Irmy Geisslové v Jičíně
</gallery>