Biografický slovník
GELENIUS Sušický Šimon ?1570-17.8.1599: Porovnání verzí
m (Holoubková přesunul stránku GELENIUS Sušický Šimon 1570-17.8.1599 na GELENIUS Sušický Šimon ?1570-17.8.1599 bez založení přesměrování) |
|||
| Řádka 6: | Řádka 6: | ||
| datum úmrtí = 17.8.1599 | | datum úmrtí = 17.8.1599 | ||
| místo úmrtí = Sušice | | místo úmrtí = Sušice | ||
| − | | povolání = 56- Filozof | + | | povolání = 56- Filozof<br />61- Pedagog<br />63- Spisovatel<br />64- Překladatel<br /> |
| − | 61- Pedagog | + | |
| − | 63- Spisovatel | + | |
| − | 64- Překladatel | + | |
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
| + | | citace = Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 596 | ||
}} | }} | ||
Aktuální verze z 29. 11. 2019, 19:07
| Šimon GELENIUS Sušický | |
 | |
| Narození | před 1570 |
|---|---|
| Místo narození | Sušice |
| Úmrtí | 17.8.1599 |
| Místo úmrtí | Sušice |
| Povolání |
56- Filozof 61- Pedagog 63- Spisovatel 64- Překladatel |
| Citace | Biografický slovník českých zemí 19, Praha 2016, s. 596 |
| Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=48117 |
GELENIUS Sušický, Šimon (též Jelenius, Jelenský), * před 1570 Sušice, † 17. 8. 1599 Sušice, pedagog, básník, překladatel
Byl zřejmě synem Jana Jelena ze Sušice. 1581 navštěvoval malostranskou školu v Praze. 1591 dosáhl bakalářského gradu na pražské univerzitě a mezi 1592–97 působil jako rektor městské školy v Českém Brodě. 1596 se oženil s Annou Jaroslavovou a o rok později se navrátil zpět do Sušice, nedlouho poté však podlehl morové nákaze.
Z jeho díla je známo zejména pojednání o logice a rétorice, silně ovlivněné spisy francouzských filozofů a humanistů Pierra de la Ramée a Omera Talona, z nichž G. přeložil a upravil rozsáhlé pasáže. Jednalo se o nejvýraznější domácí doklad zájmu o tzv. ramismus, sledovatelný v českých zemích od počátku osmdesátých let 16. století. G. sepsal toto pojednání česky (patrně pod vlivem Raméeových učebnic tištěných i ve francouzštině), a to navzdory dobové praxi při publikování Melanchtonových učebnic, které byly vydávány latinsky. Význam díla tak spočívá ve snaze vytvořit české filozofické názvosloví. G. mezi 1590–97 přeložil a bohatě okomentoval také Ciceronova Paradoxa Stiocorum. Všechny jeho překlady se dochovaly v rukopisném sborníku Knihovny Národního muzea. Podle zprávy Jana Campana Vodňanského převedl G. do češtiny i Žalmy; dílo zůstalo v rukopise, ale pravděpodobně se nedochovalo. G. byl také autorem příležitostné latinské poezie (skladby dochovány z let 1589, 1592 a 1597).
L: OSN 13, s. 202; Č. Zíbrt, Česká logika ze XVI. století od Šimona Jelenia Sušického, in: ČNM 72, 1898, s. 171–178, 252–263; Z. Winter, Život a učení na partikulárních školách v Čechách v 15. a 16. století, 1901, s. 580–584, 587–588; K. Svoboda, Š. G. S. překlad a výklad Ciceronových Paradox, in: Listy filologické 43, 1916, s. 333–337; K. Svoboda, Š. G. S. Logika a Rhetorika, in: tamtéž 44, 1917, s. 353–356, 427–432; F. M. Bartoš, Soupis rukopisů Národního musea v Praze 1, 1926, s. 204–205, č. 1057; Š. G. S. Logika, Č. Stehlík (ed.), 1926; MSN 3, s. 746; DLČ 1, 1929, s. 760–761; RHB 2, s. 204; LČL 1, s. 795; MČE 2, s. 579; S. Sousedík, Filosofie v českých zemích mezi středověkem a osvícenstvím, 1997, s. 59; SČF, s. 145.
P: Knihovna NM, Praha, sign. IV D 54 (rukopisný konvolut překladů Š. G. S.).
Jiří Just
