GELNHAUSENU Jan z ?1330-?25.6.1408: Porovnání verzí
(GELNHAUSEN_z_Jan_1330-1407) |
|||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
{{Infobox - osoba | {{Infobox - osoba | ||
− | | jméno = Jan | + | | jméno = Jan z GELNHAUSENU |
| obrázek = No male portrait.png | | obrázek = No male portrait.png | ||
− | | datum narození = 1330 | + | | datum narození = kolem 1330 |
− | | místo narození = | + | | místo narození = Gelnhausen (Německo) |
− | | datum úmrtí = | + | | datum úmrtí = po 25.6. 1408 |
− | | místo úmrtí = | + | | místo úmrtí = Jihlava |
| povolání = 44- Právník | | povolání = 44- Právník | ||
| jiná jména = | | jiná jména = | ||
− | }} | + | }} |
+ | |||
+ | '''z GELNHAUSENU, Jan,''' ''* kolem 1330 Gelnhausen (Německo), † po 25. 6. 1408 Jihlava ?, právník, notář'' | ||
+ | |||
+ | Pocházel z jihovýchodního Hesenska z rodiny Konrada Reichmuta. | ||
+ | Písemně byl poprvé doložen 1358 v Avignonu jako listinný | ||
+ | svědek při právním jednání kurie. Před 1365 se objevil | ||
+ | v Kutné Hoře jako horní místopísař, poté písař. V září téhož | ||
+ | roku byl jmenován v listině Karla IV.; někdy předtím G. vstoupil | ||
+ | do císařské kanceláře ve funkci registrátora (jeho registrační | ||
+ | značku nesou listiny 1366–74). V tomto prostředí se seznámil | ||
+ | s kancléřem Karla IV. Janem ze Středy, od 1364 olomouckým | ||
+ | biskupem. Od poloviny sedmdesátých let G. působil jako biskupův protonotář a sekretář; byl pověřován významnými | ||
+ | poselstvími ke dvoru a k pražskému arcibiskupství a současně | ||
+ | fungoval jako veřejný notář. Za své služby byl odměněn | ||
+ | biskupským lenním dvorem v Chrlicích (dnes Brno). Ve službách | ||
+ | biskupa byl doložen do počátku 1379. Zřejmě na popud | ||
+ | a přímluvu moravského markraběte Jošta odešel z Olomouce | ||
+ | a v hodnosti městského písaře a notáře vstoupil do služeb | ||
+ | města Brna. V městské kanceláři začal pořádat písemnosti, | ||
+ | které roztřídil podle věcného hlediska do čtyř řad. 1380 ho | ||
+ | jako znalce prostředí a poměrů u kurie i na královském dvoře | ||
+ | pověřila městská rada misí ke kardinálovi Pileovi de Prato, | ||
+ | který tehdy pobýval ve Znojmě v doprovodu krále Václava IV. | ||
+ | G. úspěšně vyjednal záležitosti pro klášter herburek na Starém | ||
+ | Brně podporovaný městskou radou. | ||
+ | |||
+ | V brněnské kanceláři vznikla v polovině osmdesátých let | ||
+ | vzorová příručka městského práva, která formálně i materiálně | ||
+ | čerpala z ''Právní knihy písaře Jana'' z poloviny 14. století, | ||
+ | tzv. ''Manipulus''. Za autora Manipulu je pokládán městský notář | ||
+ | G., který měl přístup k potřebným předlohám. Mezi ně | ||
+ | patřila | ||
+ | také římskoprávní ''Digesta'', ze kterých G. převzal soubor | ||
+ | více než čtyř set právních pravidel a definic. Díky této knize, | ||
+ | která se zařadila k jedněm ze základních právních pramenů, | ||
+ | se brněnské městské právo šířilo i do dalších měst v českých | ||
+ | zemích. Kniha zůstala právní předlohou až do vydání občanského | ||
+ | zákoníku 1811. V době brněnského pobytu G. sestavil | ||
+ | i formulářovou sbírku právních předloh, tzv. ''Collectarius'', dílo | ||
+ | inspirované formulářovými sbírkami olomouckého biskupa | ||
+ | Jana ze Středy, které obsahovalo vzory v praxi nejčastěji užívaných | ||
+ | listin. Kolem poloviny 1389 G. úřad opustil, ale s Brnem | ||
+ | byl zřejmě i nadále spojen, svědčí o tom jeho rukopis prokazatelný | ||
+ | z několika dalších listin. | ||
+ | |||
+ | Na sklonku života mezi rokem 1397 a červnem 1408 byl G. doložen jako městský písař, rektor městské školy a veřejný | ||
+ | notář v Jihlavě. Ve městě rozvinul intenzivní činnost, především | ||
+ | jako překladatel horního zákoníku Václava II. z počátku | ||
+ | 14. století od proslulého italského právníka Gozzia z Orvieta | ||
+ | ''Constitutiones juris metallici'', též zvaný ''Ius regale montanorum'', | ||
+ | který 1406–07 G. převedl do němčiny a sám napsal do pergamenového | ||
+ | rukopisu. Založil též jihlavskou knihu shrnující | ||
+ | městské a horní právo, tzv. ''Gelnhausenův kodex'' (zahrnul tzv. | ||
+ | Velké jihlavské privilegium a jeho německý překlad, pořízený | ||
+ | G., dále opisy dalších jednadvaceti jihlavských privilegií z let | ||
+ | 1269–1392 a nálezy městského práva). Kodex byl vyzdoben | ||
+ | nádhernými iluminacemi (vyobrazení panovníků, městské | ||
+ | rady a první známé zobrazení jihlavského městského znaku) | ||
+ | a sám G. do něj vepsal několik částí. | ||
+ | |||
+ | '''D:''' Collectarius perpetuarum formarum Johannis de Geylnhusen, H. Kaiser | ||
+ | (ed.), Innsbruck 1900; Příručka práva městského (Manipulus vel directorium | ||
+ | iuris civilis), M. Flodr (ed.), 2008. | ||
+ | |||
+ | '''L:''' OSN 9, s. 1004–1005; NDB 10, s. 552 (s další literaturou); BL 2, | ||
+ | s. 55; H. Kaiser, Der collectarius perpetuarum formarum d. J. v. G., 1898 | ||
+ | (Diss., Strassburg); B. Bretholz, J. v. G. Kritisch-historische Studie mit zwei Anhängen…, in: Zeitschrift des Deutschen Vereines für die Geschichte | ||
+ | Mährens und Schlesiens 7, 1903, s. 1–34; J. Dřímal, Brněnské městské | ||
+ | knihy, právo a listiny za písaře J. z G., in: Sborník archivních prací 8, 1958, | ||
+ | č. 2, s. 109–129 (se soupisem starší literatury); F. Hoffmann, K dílu J. z G. | ||
+ | a jeho pokračovatelů v Jihlavě, in: Studie o rukopisech 11, 1972, s. 67–81; | ||
+ | M. Flodr, Brněnské městské právo v období po smrti notáře Jana, in: ČMM 121, | ||
+ | 2002, č. 1, s. 33–46; M. Jamborová, Dva rukopisy českého překladu sbírky | ||
+ | nálezů brněnsko-jihlavských J. z G., in: Minulost, přítomnost a budoucnost | ||
+ | v jazyce a v literatuře. Část 1 – jazykovědná, P. Mitter (ed.), 2011, s. 172–176; | ||
+ | J. Nuhlíček, Veřejní notáři v českých městech, zvláště v městech pražských až | ||
+ | do husitské revoluce, I. Hlaváček – M. Marková (eds.), 2. vyd. 2011, rejstřík; | ||
+ | L. Šmídová Malárová, Pravidla výkladu legislativních zkratek a vybraných | ||
+ | gramatických jevů v římskoprávním oddílu Příručky práva městského | ||
+ | J. z G., in: Studia historica Brunensia 60, 2013 (2015), č. 1–2, s. 65–76; | ||
+ | táž, Omyl nebo záměr? Příspěvek k modifikaci jednoho římskoprávního | ||
+ | pravidla v Příručce práva městského J. z G. z 2. pol. 14. století, in: Acta | ||
+ | iuridica Olomucensia 9 (Supplementum Recepce římského práva v Evropě), | ||
+ | 2014, č. 3, s. 93–101. | ||
+ | |||
+ | Lenka Šmídová Malárová | ||
+ | |||
[[Kategorie:D]] | [[Kategorie:D]] | ||
[[Kategorie:44- Právník]] | [[Kategorie:44- Právník]] | ||
[[Kategorie:1330]] | [[Kategorie:1330]] | ||
− | [[Kategorie: | + | [[Kategorie:Gelnhausen]] |
+ | [[Kategorie:1408]] | ||
+ | [[Kategorie:Jihlava]] |
Verze z 7. 5. 2018, 20:34
Jan z GELNHAUSENU | |
Narození | kolem 1330 |
---|---|
Místo narození | Gelnhausen (Německo) |
Úmrtí | po 25.6. 1408 |
Místo úmrtí | Jihlava |
Povolání | 44- Právník |
Trvalý odkaz | http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46404 |
z GELNHAUSENU, Jan, * kolem 1330 Gelnhausen (Německo), † po 25. 6. 1408 Jihlava ?, právník, notář
Pocházel z jihovýchodního Hesenska z rodiny Konrada Reichmuta. Písemně byl poprvé doložen 1358 v Avignonu jako listinný svědek při právním jednání kurie. Před 1365 se objevil v Kutné Hoře jako horní místopísař, poté písař. V září téhož roku byl jmenován v listině Karla IV.; někdy předtím G. vstoupil do císařské kanceláře ve funkci registrátora (jeho registrační značku nesou listiny 1366–74). V tomto prostředí se seznámil s kancléřem Karla IV. Janem ze Středy, od 1364 olomouckým biskupem. Od poloviny sedmdesátých let G. působil jako biskupův protonotář a sekretář; byl pověřován významnými poselstvími ke dvoru a k pražskému arcibiskupství a současně fungoval jako veřejný notář. Za své služby byl odměněn biskupským lenním dvorem v Chrlicích (dnes Brno). Ve službách biskupa byl doložen do počátku 1379. Zřejmě na popud a přímluvu moravského markraběte Jošta odešel z Olomouce a v hodnosti městského písaře a notáře vstoupil do služeb města Brna. V městské kanceláři začal pořádat písemnosti, které roztřídil podle věcného hlediska do čtyř řad. 1380 ho jako znalce prostředí a poměrů u kurie i na královském dvoře pověřila městská rada misí ke kardinálovi Pileovi de Prato, který tehdy pobýval ve Znojmě v doprovodu krále Václava IV. G. úspěšně vyjednal záležitosti pro klášter herburek na Starém Brně podporovaný městskou radou.
V brněnské kanceláři vznikla v polovině osmdesátých let vzorová příručka městského práva, která formálně i materiálně čerpala z Právní knihy písaře Jana z poloviny 14. století, tzv. Manipulus. Za autora Manipulu je pokládán městský notář G., který měl přístup k potřebným předlohám. Mezi ně patřila také římskoprávní Digesta, ze kterých G. převzal soubor více než čtyř set právních pravidel a definic. Díky této knize, která se zařadila k jedněm ze základních právních pramenů, se brněnské městské právo šířilo i do dalších měst v českých zemích. Kniha zůstala právní předlohou až do vydání občanského zákoníku 1811. V době brněnského pobytu G. sestavil i formulářovou sbírku právních předloh, tzv. Collectarius, dílo inspirované formulářovými sbírkami olomouckého biskupa Jana ze Středy, které obsahovalo vzory v praxi nejčastěji užívaných listin. Kolem poloviny 1389 G. úřad opustil, ale s Brnem byl zřejmě i nadále spojen, svědčí o tom jeho rukopis prokazatelný z několika dalších listin.
Na sklonku života mezi rokem 1397 a červnem 1408 byl G. doložen jako městský písař, rektor městské školy a veřejný notář v Jihlavě. Ve městě rozvinul intenzivní činnost, především jako překladatel horního zákoníku Václava II. z počátku 14. století od proslulého italského právníka Gozzia z Orvieta Constitutiones juris metallici, též zvaný Ius regale montanorum, který 1406–07 G. převedl do němčiny a sám napsal do pergamenového rukopisu. Založil též jihlavskou knihu shrnující městské a horní právo, tzv. Gelnhausenův kodex (zahrnul tzv. Velké jihlavské privilegium a jeho německý překlad, pořízený G., dále opisy dalších jednadvaceti jihlavských privilegií z let 1269–1392 a nálezy městského práva). Kodex byl vyzdoben nádhernými iluminacemi (vyobrazení panovníků, městské rady a první známé zobrazení jihlavského městského znaku) a sám G. do něj vepsal několik částí.
D: Collectarius perpetuarum formarum Johannis de Geylnhusen, H. Kaiser (ed.), Innsbruck 1900; Příručka práva městského (Manipulus vel directorium iuris civilis), M. Flodr (ed.), 2008.
L: OSN 9, s. 1004–1005; NDB 10, s. 552 (s další literaturou); BL 2, s. 55; H. Kaiser, Der collectarius perpetuarum formarum d. J. v. G., 1898 (Diss., Strassburg); B. Bretholz, J. v. G. Kritisch-historische Studie mit zwei Anhängen…, in: Zeitschrift des Deutschen Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens 7, 1903, s. 1–34; J. Dřímal, Brněnské městské knihy, právo a listiny za písaře J. z G., in: Sborník archivních prací 8, 1958, č. 2, s. 109–129 (se soupisem starší literatury); F. Hoffmann, K dílu J. z G. a jeho pokračovatelů v Jihlavě, in: Studie o rukopisech 11, 1972, s. 67–81; M. Flodr, Brněnské městské právo v období po smrti notáře Jana, in: ČMM 121, 2002, č. 1, s. 33–46; M. Jamborová, Dva rukopisy českého překladu sbírky nálezů brněnsko-jihlavských J. z G., in: Minulost, přítomnost a budoucnost v jazyce a v literatuře. Část 1 – jazykovědná, P. Mitter (ed.), 2011, s. 172–176; J. Nuhlíček, Veřejní notáři v českých městech, zvláště v městech pražských až do husitské revoluce, I. Hlaváček – M. Marková (eds.), 2. vyd. 2011, rejstřík; L. Šmídová Malárová, Pravidla výkladu legislativních zkratek a vybraných gramatických jevů v římskoprávním oddílu Příručky práva městského J. z G., in: Studia historica Brunensia 60, 2013 (2015), č. 1–2, s. 65–76; táž, Omyl nebo záměr? Příspěvek k modifikaci jednoho římskoprávního pravidla v Příručce práva městského J. z G. z 2. pol. 14. století, in: Acta iuridica Olomucensia 9 (Supplementum Recepce římského práva v Evropě), 2014, č. 3, s. 93–101.
Lenka Šmídová Malárová