GELNHAUSENU Jan z ?1330-?25.6.1408: Porovnání verzí

Verze z 7. 5. 2018, 20:34

Jan z GELNHAUSENU
Narození	kolem 1330
Místo narození	Gelnhausen (Německo)
Úmrtí	po 25.6. 1408
Místo úmrtí	Jihlava
Povolání	44- Právník
Trvalý odkaz	http://biography.hiu.cas.cz/Personal/index.php?curid=46404

z GELNHAUSENU, Jan, * kolem 1330 Gelnhausen (Německo), † po 25. 6. 1408 Jihlava ?, právník, notář

Pocházel z jihovýchodního Hesenska z rodiny Konrada Reichmuta. Písemně byl poprvé doložen 1358 v Avignonu jako listinný svědek při právním jednání kurie. Před 1365 se objevil v Kutné Hoře jako horní místopísař, poté písař. V září téhož roku byl jmenován v listině Karla IV.; někdy předtím G. vstoupil do císařské kanceláře ve funkci registrátora (jeho registrační značku nesou listiny 1366–74). V tomto prostředí se seznámil s kancléřem Karla IV. Janem ze Středy, od 1364 olomouckým biskupem. Od poloviny sedmdesátých let G. působil jako biskupův protonotář a sekretář; byl pověřován významnými poselstvími ke dvoru a k pražskému arcibiskupství a současně fungoval jako veřejný notář. Za své služby byl odměněn biskupským lenním dvorem v Chrlicích (dnes Brno). Ve službách biskupa byl doložen do počátku 1379. Zřejmě na popud a přímluvu moravského markraběte Jošta odešel z Olomouce a v hodnosti městského písaře a notáře vstoupil do služeb města Brna. V městské kanceláři začal pořádat písemnosti, které roztřídil podle věcného hlediska do čtyř řad. 1380 ho jako znalce prostředí a poměrů u kurie i na královském dvoře pověřila městská rada misí ke kardinálovi Pileovi de Prato, který tehdy pobýval ve Znojmě v doprovodu krále Václava IV. G. úspěšně vyjednal záležitosti pro klášter herburek na Starém Brně podporovaný městskou radou.

V brněnské kanceláři vznikla v polovině osmdesátých let vzorová příručka městského práva, která formálně i materiálně čerpala z Právní knihy písaře Jana z poloviny 14. století, tzv. Manipulus. Za autora Manipulu je pokládán městský notář G., který měl přístup k potřebným předlohám. Mezi ně patřila také římskoprávní Digesta, ze kterých G. převzal soubor více než čtyř set právních pravidel a definic. Díky této knize, která se zařadila k jedněm ze základních právních pramenů, se brněnské městské právo šířilo i do dalších měst v českých zemích. Kniha zůstala právní předlohou až do vydání občanského zákoníku 1811. V době brněnského pobytu G. sestavil i formulářovou sbírku právních předloh, tzv. Collectarius, dílo inspirované formulářovými sbírkami olomouckého biskupa Jana ze Středy, které obsahovalo vzory v praxi nejčastěji užívaných listin. Kolem poloviny 1389 G. úřad opustil, ale s Brnem byl zřejmě i nadále spojen, svědčí o tom jeho rukopis prokazatelný z několika dalších listin.

Na sklonku života mezi rokem 1397 a červnem 1408 byl G. doložen jako městský písař, rektor městské školy a veřejný notář v Jihlavě. Ve městě rozvinul intenzivní činnost, především jako překladatel horního zákoníku Václava II. z počátku 14. století od proslulého italského právníka Gozzia z Orvieta Constitutiones juris metallici, též zvaný Ius regale montanorum, který 1406–07 G. převedl do němčiny a sám napsal do pergamenového rukopisu. Založil též jihlavskou knihu shrnující městské a horní právo, tzv. Gelnhausenův kodex (zahrnul tzv. Velké jihlavské privilegium a jeho německý překlad, pořízený G., dále opisy dalších jednadvaceti jihlavských privilegií z let 1269–1392 a nálezy městského práva). Kodex byl vyzdoben nádhernými iluminacemi (vyobrazení panovníků, městské rady a první známé zobrazení jihlavského městského znaku) a sám G. do něj vepsal několik částí.

D: Collectarius perpetuarum formarum Johannis de Geylnhusen, H. Kaiser (ed.), Innsbruck 1900; Příručka práva městského (Manipulus vel directorium iuris civilis), M. Flodr (ed.), 2008.

L: OSN 9, s. 1004–1005; NDB 10, s. 552 (s další literaturou); BL 2, s. 55; H. Kaiser, Der collectarius perpetuarum formarum d. J. v. G., 1898 (Diss., Strassburg); B. Bretholz, J. v. G. Kritisch-historische Studie mit zwei Anhängen…, in: Zeitschrift des Deutschen Vereines für die Geschichte Mährens und Schlesiens 7, 1903, s. 1–34; J. Dřímal, Brněnské městské knihy, právo a listiny za písaře J. z G., in: Sborník archivních prací 8, 1958, č. 2, s. 109–129 (se soupisem starší literatury); F. Hoffmann, K dílu J. z G. a jeho pokračovatelů v Jihlavě, in: Studie o rukopisech 11, 1972, s. 67–81; M. Flodr, Brněnské městské právo v období po smrti notáře Jana, in: ČMM 121, 2002, č. 1, s. 33–46; M. Jamborová, Dva rukopisy českého překladu sbírky nálezů brněnsko-jihlavských J. z G., in: Minulost, přítomnost a budoucnost v jazyce a v literatuře. Část 1 – jazykovědná, P. Mitter (ed.), 2011, s. 172–176; J. Nuhlíček, Veřejní notáři v českých městech, zvláště v městech pražských až do husitské revoluce, I. Hlaváček – M. Marková (eds.), 2. vyd. 2011, rejstřík; L. Šmídová Malárová, Pravidla výkladu legislativních zkratek a vybraných gramatických jevů v římskoprávním oddílu Příručky práva městského J. z G., in: Studia historica Brunensia 60, 2013 (2015), č. 1–2, s. 65–76; táž, Omyl nebo záměr? Příspěvek k modifikaci jednoho římskoprávního pravidla v Příručce práva městského J. z G. z 2. pol. 14. století, in: Acta iuridica Olomucensia 9 (Supplementum Recepce římského práva v Evropě), 2014, č. 3, s. 93–101.

Lenka Šmídová Malárová